Asistent jízdy v pruzích může dát hackerům kontrolu nad vozem, varuje expert
Moderní automobily jsou stále chytřejší, což by mělo vést ke zvýšení jejich bezpečnosti. Podle odborníků na kybernetickou kriminalitu to ovšem zvyšuje i jejich zranitelnost.
Do našich automobilů se v posledních letech nastěhovala celá řada různých bezpečnostních pomocníků a asistentů, kteří by měli řidičům zajistit větší bezpečí na cestách. Některé tyto systémy se staly již vyžadovaným standardem, u dalších se jejich povinná instalace teprve zvažuje.
Jedním z nich je i automatický asistent pro jízdu v pruzích, různými značkami nabízený pod různým označením, zkráceně označovaný jako ALKS (Automated Lane Keeping System). Právě tento prvek bezpečnostní výbavy by například britské ministerstvo dopravy chtělo označit za povinný pro všechny nové vozy, které se budou v Británii prodávat od roku 2021.
Ministerstvo si od povinné instalace systémů ALKS slibuje zvýšení bezpečnosti provozu, odborníci ovšem varují na skrytá nebezpečí v podobě napadení automobilu hackery. Systémy ALKS totiž pracují s komplexním softwarem, který běžní v rámci hlavní řídící jednotky vozu. V případě napadení by se tak hacker teoreticky mohl dostat až k ovládání automobilu.
Antony Edwards, provozní ředitel společnosti na inteligentní automatizaci Eggplant, dokonce varoval britskou vládu, že zavádění povinné instalace systémů ALKS by mohlo znamenat bezpečnostní ohrožení.
„Autonomní řízení přináší nové možnosti, ale také nová rizika. Zajištění bezpečnosti řidiče a vozidla musí být vždy nejvyšší prioritou. Jenže technologie ve vozidlech rovněž znamená výzvu v ochraně osobních údajů řidiče, aby se nedostaly do špatných rukou. Zajištění systémů proti hackerům a účinné zabezpečení systémů proti kybernetickým útokům je pak další aspekt, který je třeba řešit,“ uvedl Edwards v rozhovoru pro britský Express.
Hackeři se přitom do systému automobilu mohou nabourat buď na dálku, k čemuž využívají stálé připojení automobilu k internetu a hledají slabinu v zabezpečení komunikujících aplikací, nebo fyzicky, kdy se musí přímo dostat k řídící jednotce. V obou případech se ale v případě úspěchu dostanou k nespočtu osobních údajů a vyloučena není ani možnost ovlivnit ovladatelnost vozu. To už jsme ostatně mohli vidět i během dřívějších pokusů.
Dá se tedy očekávat, že se stále silnější propojeností a automatizací automobilů bude neustále vyvíjen vyšší tlak na vývojáře těchto systémů, kteří si nebudou moci dovolit cokoliv opomenout. Víc softwaru totiž znamená větší zranitelnost, kterou se téměř vždy někdo pokusí zneužít.