Autobusy do zásuvky tvoří v Evropě pětinu trhu, některé země je ale ignorují
Tržní podíl autobusů s možností externího nabíjení v Evropské unii vzrostl z 16 procent v roce 2023 na loňských 19 procent. Statistiky nerozlišují mezi čistým elektrobusem a hybridním s možností nabíjení.
Navzdory růstu podílu autobusů do zásuvky mírně vzrostl i podíl těch na naftu, a to z 62 na loňských 63 procent. Důvodem je, že trochu ubylo hybridních i těch na zemní plyn a další alternativní paliva.
V rámci Evropy jsou ale mezi zeměmi v elektrifikaci autobusů zásadní rozdíly. V Česku tvořily loni autobusy do zásuvky čtyři procenta trhu, v roce 2023 šlo o necelé procento. Podíl naftových ale vzrostl z 76 na 89 procent, a to kvůli propadu prodejů těch na CNG.
Evropský trh s autobusy (2024, vybrané země) | ||
Země | Podíl nabíjecích autobusů (BEV + PHEV) | Podíl autobusů na naftu |
Lucembursko | 76 % | 21 % |
Dánsko | 73 % | 27 % |
Rumunsko | 69 % | 20 % |
Finsko | 57 % | 43 % |
Nizozemsko | 46 % | 54 % |
Norsko | 42 % | 56 % |
Belgie | 33 % | 67 % |
Švédsko | 32 % | 67 % |
Řecko | 31 % | 69 % |
Švýcarsko | 27 % | 56 % |
Velká Británie | 23 % | 77 % |
EU | 19 % | 63 % |
Itálie | 18 % | 46 % |
Německo | 16 % | 67 % |
Španělsko | 15 % | 62 % |
Francie | 11 % | 61 % |
Rakousko | 10 % | 82 % |
Polsko | 8 % | 81 % |
Česko | 4 % | 89 % |
Maďarsko | 0,5 % | 99,5% |
Chorvatsko | 0 % | 100 % |
Slovensko | 0 % | 100 % |
Jsou tu ale země, které na elektrifikaci přestoupily mnohem razantněji. V Lucembursku jde o 76 procent, o 73 procent jde v Dánsku a třetí je trochu překvapivě Rumunsko se 69 procenty. Právě tato balkánská země má v rámci EU zcela nejnižší podíl dieselových autobusů na trhu, a to pouze 20 procent. Má totiž i poměrně vysoký podíl hybridních autobusů.
Vysvětlením rumunských čísel, které mělo v roce 2023 dokonce vůbec nejvyšší podíl autobusů do zásuvky v Evropě, mohou být dotační programy a využívání veřejných peněz. Na jedné straně mohou chudší země Unie snadněji dosáhnout na dotace na nákup čistějších autobusů, na druhé pak platí, že při využívání veřejných peněz, a o to více těch evropských, by se mělo dbát na dopad na životní prostředí. Vždy, když elektrifikované autobusy dávají alespoň trochu provozní a ekonomický smysl, měly by se preferovat tyto.
O to více překvapí trojice zemí s nejmenším podílem elektrifikovaných autobusů. Úplným extrémem je Slovensko. Tam loni dieselové autobusy tvořily rovných 100 procent trhu: žádná elektřina, žádný vodík, žádné CNG. Stejně je na tom i Chorvatsko. V obou těchto zemích se přitom autobusy na elektřinu v roce 2023 prodávaly. Trojici zemí s mizivou mírou elektrifikace autobusů doplňuje Maďarsko, kde se prodaly dva do zásuvky, což stačilo na 0,5procentní podíl na trhu.

Zajímavostí může být „jen“ 42procentní podíl nabíjecích autobusů v Norsku. Větší mají nejen zmíněná trojice Lucembursko, Dánsko a Rumunsko, ale i Finsko a Nizozemsko. V absolutních číslech se nejvíce elektrobusů prodává v Itálii, Německu a Francii.
Pro kontext je nutné dodat, že jednotlivé evropské země se výrazně liší v tom, jak jsou v nich autobusy používané. Různý je poměr městské, příměstské a dálkové dopravy. Čísla mohou ovlivnit i nárazové velké zakázky.