Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

BAZ. Připomeňte si historii Bratislavských automobilových závodů. Víte, že měly vyrábět Alfy?

David Bureš David Bureš 6. 1. 2018
111
31
Zobrazit náhledy (111)
Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Škoda 720 kombi Giugiaro Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 Brokeš Škoda 720 Brokeš Škoda 720 Brokeš Škoda 720 kombi Žáček Škoda 720 kombi Žáček Škoda 720 kombi Žáček Škoda 720 kombi Žáček Škoda 720 Žáček Škoda 720 Žáček Škoda 720 Žáček Škoda 720 Žáček Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Škoda 720 kupé Giugiaro Tatra 603 MB Tatra 603 MB Tatra 603 MB Tatra 603 MB Tatra 603 NP Tatra 603 NP Tatra 603 NP Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Tatra 603 X Alfa Romeo 1750 Alfa Romeo 1750 Alfa Romeo 1750 Alfa Romeo 1750 Alfa Romeo 1750 BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 742 Oficiál BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 743 Locusta BAZ Škoda 742 PP BAZ Škoda 742 PP BAZ Škoda 742 PP MNA 1000 MNA 1000 MNA 1000 MNA 1000 MNA 1000 BAZ Škoda Furgonet BAZ Škoda Furgonet BAZ Škoda Furgonet BAZ Škoda Furgonet BAZ Škoda Furgonet BAZ Škoda Furgonet BAZ Škoda Furgonet STA VV 6×6 „Děvín“ STA VV 6×6 „Děvín“ STA VV 6×6 „Děvín“ STA VV 6×6 „Děvín“ STA VV 6×6 „Děvín“ STA VV 6×6 „Děvín“ STA VV 6×6 „Děvín“ Praga V3S Škoda Garde Škoda Garde Škoda Garde Škoda Garde Volkswagen Golf III
Bratislavská automobilka dnes patřící Volkswagenu má za sebou hodně komplikovanou historii. Vznikly v ní mnohé zajímavé projekty, které však nikdy nebyly realizovány.

V dobách socialistického Československa byla česká výroba automobilů poměrně bohatá, vedle dodnes nejznámějších značek Škoda a Tatra zde fungovaly i další jako Avia, Liaz nebo Praga. To na Slovensku se až do sedmdesátých let automobily nevyráběly, což měly změnit především Bratislavské automobilové závody. Zahájení jejich provozu ale nebylo tak jednoduché, jak se v očích tehdejších plánovačů zdálo.

Bratislavské automobilové závody (zkráceně BAZ) byly oficiálně založeny 1. července 1971, a to v bratislavské městské části Devínska Nová Ves. Datum založení však nebyl úplným počátkem továrny, ani skutečným zahájením výroby – závod začal fungovat až v osmdesátých letech. Mezitím se tak rozběhla produkce v Trnavských automobilových závodech, kde od roku 1973 začala vznikat Škoda 1203, později TAZ 1500.

Historii BAZu totiž můžeme datovat ještě dále, a to až do padesátých let, kdy v Bratislavě vznikl Mechanizačný a regeneračný podnik (MARP), zabývající se vývojem techniky pro strojírenstvím. Po sloučení s autoopravnou Orava vzniklo v roce 1960 Konstrukčné a vývojové stredisko Tatra Bratislava, které pod vedením Ivana Mičíka rozpracovalo projekt řady užitkových vozů s motorem z Tatry 603.

Tímto způsobem vznikla v roce 1961 unikátní Tatra 603 MB, minibus pro přepravu 13 osob s pohonem přední nápravy (tehdy netradiční řešení), který byl hrdě prezentován na tehdejším prvomájovém průvodu. O rok později následoval valník se stejnou koncepcí (Tatra 603 NP), který vynikal nízko umístěnou ložnou plochou a s tím souvisejícím nízkým těžištěm. Zajímavým projektem byla též Tatra 603 X, návrh zamýšlené modernizace „šest set trojky“ z konce roku 1966.

Bude to Alfa?

Ani jeden z projektů se však nedočkal sériové výroby. Tatra raději začala pracovat na novém modelu 613, zatímco místo povedené dodávky dala nejvyšší místa přednost „konkurenční“ Škodě 1203. Není tak divu, že byla pobočka v roce 1968 osamostatněna a stala se „Závodem na vývoj automobilov,“ který později byl základem pro BAZ.

Další vývoj nových aut však byl v druhé polovině šedesátých let zavržen, místo toho se začalo uvažovat nad licenční výrobou nějakého modelu ze zahraničí. To v té době nebylo ve východním bloku neobvyklým nápadem, vždyť v tehdejší době začala fungovat Lada (spolupráce s Fiatem), Dacia (kooperace s Renaultem) nebo Polski Fiat. V Bratislavě se též rýsovala spolupráce s Italy, a to konkrétně se značkou Alfa Romeo. Jednalo se o licenční výrobě sedanu střední třídy Alfa Romeo 1750 v upraveném provedení. Počítalo se přitom až s kapacitou 150.000 aut ročně. BAZ tak měl být jedním z prostředků, jak industrializovat Slovensko.

Nastupující normalizace v důsledku srpna 1968 však takové nápady překazila. Nejvyšší místa v dubnu 1971 rozhodla, že místo s Alfou Romeo bude BAZ spolupracovat s mladoboleslavskou značku Škoda. Pro ní měla vyrábět tehdy vyvíjený sedan střední třídy s klasickou koncepcí s designem od Giugiara, Škodu 720, která se měla prodávat s obchodním označením Škoda 1250, respektive Škoda 1500 (podle motoru). Z toho důvodu v Bratislavě byly postaveny další dva prototypy Škody 720, označované jako „opakované prototypy.“

360p720p1080p

Ani k tomu však nedošlo, protože v listopadu 1972 byl projekt Škoda 720 z nejvyšších míst zastaven. Sedan střední třídy se do doby normalizace nehodil, na jeho dokončení zřejmě ani nebyl dostatek finančních prostředků. A co víc, pro výrobu v Bratislavě se vůbec nehodil. Vždyť se mělo jednat o vcelku luxusní auto konkurující BMW a Alfě Romeo, které se mělo vyrábět v nově vybudovaném závodě s naprosto nezkušenými pracovníky. To i v dobách socialismu naznačovalo závan velkého neúspěchu...

„Sto dvacítky“ z Bratislavy

Nově budovaná automobilka tak najednou neměla co vyrábět. Místo automobilů se tak v následujících letech musela zaměřit jen na výrobu komponentů pro Škodovku (dveřní panty, části náprav) nebo průmyslových robotů (ve spolupráci s prešovským Výskumným ústavom kovopriemyslu). Svařovna a lisovna přitom zůstávala prakticky nevyužitá.

Na počátku osmdesátých let alespoň opět pracuje na vývoji, to když v Bratislavě vycítili, že se konečně rýsuje sériová výroba. Přitom se dokonce mohlo jednat o vlastní vůz. V bratislavském vývojovém centru tak vzniklo několik zajímavých projektů s technikou Škodovky. BAZ Škoda 742 Oficiál byl jednou z možností, jak předělat stárnoucí „sto dvacítku“. Prototyp s podivnou přídí a výrazně rozšířenou karoserií využíval vpředu uloženou čtrnáctistovku o výkonu 42 kW, která prostřednictvím čtyřstupňové manuální převodovky poháněla zadní nápravu. Ta mimochodem byla použita z 1203.

BAZ Škoda 742 PP zase byla ukázkou možnosti přestavby „sto dvacítky“ na pohon předních kol. Z toho důvodu prototyp použil techniku ze Zastavy 101, konkrétně 1,1litrový čtyřválec, čtyřstupňovou převodovku či přední nápravu. BAZ Škoda Furgonet pak byla užitkovým vozem na bázi „sto dvacítky.“ BAZ ale využily i tehdejších škodováckých kupé. BAZ Škoda 743 Locusta byl přepracované Garde s jinou přídí a výklopnou zádí. Motor byl opět použit od Zastavy, poháněl totiž přední kola. Zajímavým kouskem byl i BAZ Škoda Garde Turbo Salamander, závodní speciál s motorem uprostřed. Tím byla škodovácká třináctistovka ze 130 RS, avšak doplněná o turbodmychadlo! Osmdesátková turbo-móda zkrátka dorazila i do Bratislavy.

Konečně první auta!

V té době v Bratislavě konečně začíná i sériová výroba, v dubnu 1982 tam startuje produkce Škody Garde. O tomto kroku přitom bylo rozhodnuto už o šest let dříve, když v rámci Mezipodnikové dohody o spolupráci měla BAZ po dokončení vhodných prostorů v Karosársko-montážnom závode v Devínskej Novej Vsi vyrábět pro Škodovku nové kupé. Upravená dohoda z roku 1980 pak dokonce stanovovala výrobní kapacitu, v Bratislavě mělo vznikat až 17.000 kupé ročně, které mělo doplnit i 80.000 sedanů ročně. Právě na základě této dohody vznikly výše uvedené prototypy.

Ke splnění takových cílů ale nikdy nedošlo. Výroba Garde se rozbíhala totiž hodně zvolna, mezi dubnem a srpnem 1982 bylo dokončeno jen 61 jeho exemplářů. Do konce roku 1987 pak vzniklo v Bratislavě jen 3.480 aut (součet Garde a jeho modernizovaného provedení Rapid), přičemž třeba pro rok 1984 se původně počítalo s produkcí 5.000 kusů. Velkým problémem byla navíc nízká kvalita zpracování, která byla nižší než u kupé produkovaných v Kvasinách. Není tak divu, že zamýšlený sedan Škoda se v Bratislavě nakonec ani nevyráběl. Mladoboleslavskou automobilku přitom trápil i nedostatek vyrobených dílů.

V té době se totiž ukazovalo, že nejvyšší místa vlastně ani neví co s novou automobilkou dělat. Přestože od počátku byla koncipována výhradně pro výrobu osobních aut, podle plánu z roku 1982 měla zajistit i produkci užitkových automobilů a středních nákladních vozů. Ten byl realizován zahájením výroby Pragy V3S v modernizovaném provedení M2.

Vývojové středisko navíc od Avie převzalo projekt nástupce legendární Pragy V3S (tzv. STA VV 6×6 „Děvín“) a začalo pracovat na projektu dodávky. Velkoprostorový prototyp nazvaný MNA 900 měl design Milana Biroše, přičemž využíval množství komponentů ze Škody Favorit. Po jejím boku vznikl i prototyp MNA 1000 vyvíjený společně s Moskvičem.

Nový majitel

I tyto projekty se ale ukazují jako zbytečná práce. V turbulentním období konce osmdesátých let se další budoucnost BAZu ukazuje jako hodně nejasná, problematika se tak začíná řešit až po revoluci. A řeší se vcelku logicky, než aby BAZ vyvíjely nové automobily s nejasným výsledkem, měl být pro ně nalezen strategický partner, který by pro ně našel využití.

Podobně jako tomu bylo u mladoboleslavské automobilky, také majitelem BAZu se stává Volkswagen. V březnu 1991 tak vzniká společnost Volkswagen Bratislava s.r.o. (od roku 1999 Volkswagen Slovakia, a.s.), která okamžitě zahajuje modernizaci a dostavbu podniku. Výroba se tak konečně rozjíždí naplno, v únoru 1992 se v Bratislavě začíná vyrábět Volkswagen Passat Variant, v roce 1994 následuje Golf. Vedle toho továrna startuje montáž převodovek.

Volkswagen Slovakia funguje dodnes. Od roku 2011 se zaměřuje na výrobu miniaut koncernu VW Group, včetně Škody Citigo, pokračuje tu ale i produkce velkých SUV. Dnes jde o Audi Q7, Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. Co však s novým majitelem skončilo, byl vývoj. Z BAZu tak dnes sice vyjíždějí automobily pěti značek, jedná se už ale o čistě montážní závod. Kdo by ale v roce 1971 čekal, že se tu jednou bude vyrábět Porsche...

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Sena
| 28. 2. 2019
Od lidí spolupracujících s BAZem v 80.letech mám spoustu hostorek. Tak například meli vyjiskřovací stroj, který byl šíleně drahej a tenkrát ho zdaleka ani neměla každá automobilka a ve fiatu třeba jel na tři smeny. V BA Zu kolem něj poskakovali inženýři pláštích a říkali že nevie čo to všetko umí, tak si tam třeba vyráběli nářadí ke grilu.
Nebo dorazili v srpnu do fabriky kvůli nějakým problémům a v konstrukci nikde nikdo nebyl. Když nekoho sehnali, dozvěděli se, že se udelalo hezky a všichni jsou na senách přece.
Ale takovej TAZ trnava byl taky skvělej. Jan Tuček přednášel o střepu škoda 120 a jejich derivátech a popisoval jak TAZ Trnava dostala příkaz vyrábět pro NDR a CSSR 600 tisíc zadních náprav v době, kdy přecházel z výroby praček na dvanátsetrojky >:-[]
Alfa Romeo v BAZ-ke
| 28. 2. 2019
Nesmysl, rusáci do toho nikomu z rvhp nekecali, to byla vnitřní záležitost a dusledek Husakovy normalizace
Avatar - Barrichello
Kvalita
| 8. 1. 2018
To asi nebyl problém UAZu a GAZ, že jim svítila kontrolka, že.

Když sem ty auta jezdily bez motorů a převodovek a to montovali až tady >:D >:D >:D
Avatar - Barrichello
BAZ - továrna na promarněné sny
| 8. 1. 2018
ještě si zapoměl na nákladní BAZ Děvín
Avatar - wakantanka
Rapid z BAZky nebrat!
| 8. 1. 2018
A ešte k tej TAZ-ke, kvalite spracovania sa ani nedá čudovať, keď to tam vyrábala kopa väzňov, pre ktorých postavili väznicu priamo za múrmi podniku pri nákladnej vrátnici, aby ich nemuseli voziť zďaleka. >:D

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku