Bristol 603 (1976–2011): Britský luxus s motory od Chryslera
Anglická automobilka Bristol Cars, založená v roce 1945 v Bristolu, vyráběla luxusní dvoudveřové sportovní modely s pohonem zadních kol americkými motory Chrysler V8.
Náhradou za dvoudveřový Bristol 411, vyráběný v letech 1969 až 1976, se stal podobně koncipovaný Bristol 603. Kusově vyráběný Bristol 603 se začal prodávat krátce po uvedení modelu 412 s karoserií Zagato a dal se koupit až do zániku značky Bristol v roce 2011. Dudley Hobbs, šéf designerů značky Bristol, usiloval o to, aby byl vůz prostornější a aerodynamičtější, a zároveň navrhl plošší panely karoserie, které bylo snazší vyrobit.
Bristol 603 (foto), nástupce klasického tříprostorového dvoudveřového sedanu 411, měl větší, více skloněné zadní okno a uvnitř měl více místa nad hlavami, pro nohy i ramena cestujících. Vpředu měl po stranách obdélníkové masky chladiče dvojité kruhové světlomety a směrové blikače pod úzkým chromovaným nárazníkem. Zadní brzdová a směrová světla byla umístěna svisle v rozích karoserie a zpětné světlomety po stranách poznávací značky. Náhradní kolo bylo umístěno pod krytem za předním kolem. Bristol 603 měl rozvor náprav 2.896 mm, byl dlouhý 4.910 mm, široký 1.770 mm a vysoký 1.440 mm.
Modely Bristol 603 se zpočátku nabízely ve dvou verzích, vynucených doznívající energetickou krizí s vysokými cenami benzinu. Typ 603 E poháněl benzinový vidlicový osmiválec Chrysler série LA s rozvodem OHV a objemem 5.210 cm3, který měl s dvojnásobným karburátorem Carter nejvyšší výkon 147 k (108 kW) SAE a točivý moment 333 Nm. Vozu s hmotností 1.785 kg umožnil dosáhnout rychlost až 180 km/h a při rychlosti kolem 100 km/h měl spotřebu kolem 13 litrů benzinu na 100 km, což bylo o 4 litry méně než u předchozího modelu 411.
Typ 603 S poháněl větší motor Chrysler V8 s objemem 5,9 litru, výkonem 172 k (126,5 kW) a točivým momentem 366 Nm. Maximální rychlost stoupla na 190 km/h. Obě verze se nabízely s třístupňovou automatickou převodovkou Chrysler TorqueFlite. V luxusní výbavě nechyběla elektricky nastavitelná přední sedadla a klimatizace.
Druhá série (S2)
Když byla zrušena omezení v důsledku světové ropné krize, byly všechny automobily Bristol 603 od této série, tedy od roku 1978, poháněny standardně výše popsanými 5,9litrovými motory Chrysler. Bristol 603 S2 měl sdružené kruhové světlomety s černými rámečky zasazenými do nové, černé mřížky chladiče (foto).
Třetí série (S3)
Bristol 603 S3 se prodával v letech 1982 až 1994 a byl prvním vozem automobilky Bristol Cars, který převzal jméno letadla mateřské letecké továrny Bristol Aeroplane Company. Standardní verze Bristol Britannia (foto) dostala jméno podle čtyřmotorového turbovrtulového dopravního letadla, sloužícího také u ČSA. Britannia převzala obdélníkové světlomety z typu Volkswagen Scirocco II a větší zadní světla si vypůjčila od dodávky Bedford CF2.
Bristol Brigand, nazvaný podle dvoumotorového bombardovacího letadla z druhé světové války, byl navíc vybaven motorem Chrysler V8 360 s turbodmychadlem Rotomaster. Jeho vysoký výkon se nepodařilo zjistit, ale údajně dosahoval rychlost až 240 km/h. Od typu Britannia se Brigand lišil výstupkem na motorové kapotě, nutným k umístění turbodmychadla. Měl také standardně ráfky z hliníkové slitiny. V průběhu dvanácti let výroby prošel Bristol 603 S3 řadou drobných změn, vpředu se například montovaly také dvojité kruhové světlomety.
Čtvrtá série (S4)
Ve své čtvrté a poslední sérii dostal Bristol 603 jméno Blenheim podle lehkého dvoumotorového bombardéru z druhé světové války. Vyráběl se od roku 1994 s označením Blenheim série 1 a měl podobné parametry jako Brigand. Zadní kola poháněl 5,9litrový motor Chrysler Magnum V8 bez přeplňování. S vícebodovým nepřímým vstřikováním paliva měl nejvyšší výkon 231 k (170 kW). Blenheim byl vybavený třícestným katalyzátorem a čtyřstupňovým automatem a dosahoval rychlost 200 km/h.
Bristol Blenheim série 1 (foto) byl při stejném rozvoru o něco kratší (4.870 mm) a užší (1.750 mm). Proti svým předchůdcům měl výrazně pozměněnou příď i záď. Široká přední maska byla vysunutá dopředu a po stranách byly mírně vnořené dvojité světlomety. Kapota motoru měla plynové vzpěry a obdélníkové závěsy. V obdélníkové mřížce chladiče byla uprostřed umístěna vodorovná lesklá lišta. Velká zadní světla si Blenheim půjčil od vozu Opel Senator B. Masivní nárazníky v barvě vozu měly černé lišty chránící před poškozením.
Bristol Blenheim série 2 (foto), vyráběný v letech 1998 a 1999, měl jako novinku čtyřstupňový automat s rychloběhem (overdrive), který výrazně snižoval spotřebu benzinu. Úpravy na motoru V8 vedly ke zvýšení výkonu na 264 k (194 kW). Blenheim měl širší rozchod kol a poloměr otáčení byl snížen na 11,9 m.
Blenheim série 3 se začal prodávat v roce 2000 s řadou úprav interiéru, včetně nového ovládání automatické převodovky a nových přístrojů na palubní desce. Rozsáhlé úpravy motoru V8 (např. vyšší komprese, přepracované vačkové hřídele, nové hlavy válců a nový systém řízení motoru) vedly ke zvýšení výkonu až na 364 k (268 kW). Na jaře 2002 se začal prodávat sportovnější model Blenheim 3S s černými doplňky karoserie, čtyřmi koncovkami výfuku a motorem vyladěným na 405 k (298 kW).
Jaro 2009 přivítal Bristol modelem nazvaným Blenheim 4S/G se zadními svítilnami z Audi A4 Avant a novými klikami dveří nahrazujícími kliky z vozů Vauxhall. Na první pohled to nebylo vidět, ale řada panelů karoserie byla pozměněna, včetně střechy. Lišty na bocích byly lakovány v barvě karoserie. Uvažovalo se o sériové výrobě, ale k té už nedošlo. Krachující Bristol Cars koupila v dubnu 2011 švýcarská společnost Kamkorp Autocraft, vlastněná indickým podnikatelem Kamalem Siddiquim.
