Bugatti Typ 101 (1951–1952): Poválečné modely na podvozku typu 57
Po skončení druhé světové války a úmrtí „Patrona“ Ettore Bugattiho a jeho syna Jeana se automobilka Bugatti pokusila typem 101 o záchranu slavné značky. Na podvozku z typu 57 s 3,3litrovým osmiválcovým motorem vyrobily karosárny Gangloff, Guilloré, Antem a později Ghia několik prototypů.
Slavná automobilová značka Bugatti, kterou v roce 1909 založil v alsaském Molsheimu Ettore Bugatti (1881–1947), se nikdy nevzpamatovala z tragické smrti syna zakladatele Jeana Bugattiho (1909–1939). Jean měl zakázáno závodit, ale pravidelně testoval vozy Bugatti. Krátce před vypuknutím druhé světové války testoval třicetiletý Jean na uzavřené silnici nedaleko od továrny závodní vůz Bugatti 57C, se kterým jezdci Jean-Pierre Wimille a Pierre Veyron vyhráli 18. června 1939 24hodinový závod v Le Mans. Aby zabránil střetu s pošťákem na kole, vybočil ze silnice a po silném nárazu se vůz obrátil a Jean v jeho troskách zemřel. Válka a její bezprostřední následky zanechaly továrnu v Molsheimu v troskách. Když 21. srpna 1947 Ettore Bugatti (1881–1947) zemřel, zanechal po sobě šest dědiců pozůstalosti.
Po válce se další „Patronův“ syn Roland pokusil za pomoci přátel oživit slavnou firmu. V plánu byla výroba 16 kusů předválečných vozů typu 57, ale vyrobeny byly jen tři kusy. Místo toho se v roce 1951 rozhodl postavit na vylepšeném podvozku typu 57 a 57C nový model Bugatti typ 101. K vylepšením pohonné jednotky patřila náhrada předválečného karburátoru Stromberg spádovým karburátorem Weber. Na podvozku byla 18palcová kola nahrazena 17palcovými a řada dílů pocházela ze skladových zásob. Klasický rámový podvozek měl vpředu i vzadu tuhou nápravu s odpružením podélnými listovými péry a na všech kolech bubnové brzdy.
Stejně jako u předválečného typu 57 existovaly dvě verze: typ 101 měl motor bez kompresoru a typ 101C s kompresorem. V letech 1951 až 1956 bylo vyrobeno jen pár vozů typu 101, neboť Bugatti dávalo přednost jiným aktivitám. Typ 101 je tak jeden z nejvzácnějších modelů tohoto výrobce. Uvádí se, že Bugatti postavil 6 podvozků typu 101, jeden upravený podvozek z typu 57 pro prototyp a další dva další z typu 57, celkem tedy bylo postaveno jen devět podvozků pro Bugatti 101. Stavbou karoserií na tyto podvozky byly pověřeny karosárny Gangloff, Guilloré a Antem. Později, v roce 1965, navrhl Virgil Exner unikátní roadster vyrobený v karosárně Ghia.
Řadový osmiválec s kompresorem i bez něj
Všechny vyrobené modely Bugatti typu 101 poháněl zážehový, kapalinou chlazený řadový osmiválec s rozvodem DOHC a objemem válců 3257 cm3 (vrtání/zdvih: 72/100 mm). S kompresním poměrem 6,8:1 a spádovým karburátorem Weber měl nejvyšší výkon 135 koní (99 kW) při 5500 ot/min a točivý moment 230 Nm při 3000 ot/min. Vpředu umístěný motor poháněl zadní kola přes čtyřstupňovou manuální převodovku. Vozy s hmotností kolem 1700 kg dosahovaly s tímto motorem maximální rychlost 160 km/h. Verze 101C s kompresorem měla výkon až 190 koní (140 kW) a dosahovala rychlost až 180 km/h.
Kupé a kabriolet s karoserií Gangloff
Švýcarsko-francouzskou karosárnu Gangloff založil v roce 1903 Georges Gangloff. Od roku 1928 sídlila ve švýcarském Bernu a několik karoserií Bugatti bylo vyrobeno i v alsaském Colmaru, nedaleko od Molsheimu. Dvoudveřové čtyřmístné kupé (foto) bylo postaveno na upraveném podvozku typu 57 a vystaveno v říjnu 1951 na pařížském autosalonu. Mělo rozvor náprav 3300 mm a vnější rozměry 5200 x 1720 x 1550 mm (délka x šířka x výška). Tmavomodré kupé, vystavené nyní v Národním automobilovém muzeu v Mulhouse (sbírka Schlumpf), má dělené přední okno a světlomety vsazené mezi maskou chladiče a předními blatníky.
Hned vedle kupé je vystaven červeně nalakovaný kabriolet, jehož karoserii opět vyrobila karosárna Gangloff. Čtyřmístný kabriolet s plátěnou stahovací střechou měl rovněž typickou podkovovitou přední masku a dělený přední a zadní nárazník. Karoserii Gangloff má pravděpodobně i kabriolet vystavený ve švýcarském muzeu Pantheon Basel.
Sedan a kupé s karoserií Guilloré
Další francouzská karosárna Guilloré z Courbevoie (severozápadní předměstí Paříže) postavila v roce 1952 na upraveném podvozku č. 101500 z typu 57 čtyřdveřový pětimístný sedan Bugatti typ 101 (foto) s řadovým osmiválcem vpředu a pohonem zadních kol. Jediný zachovaný exemplář s krémově lakovanou karoserií je opět umístěn v Národním automobilovém muzeu v Mulhouse. Zvláštností tohoto sedanu jsou kruhové světlomety vsazené do otvorů vedle masky chladiče, dělený přední nárazník a kola s drátovým výpletem.
Jediné dvoudveřové čtyřmístné kupé se samostatnými předními a zadními blatníky a prahovými stupačkami mezi nimi (foto) postavila v roce 1952 karosárna Guilloré z Courbevoie na podvozku číslo 101502. Tento unikát s drátovými koly byl v roce 2008 prodán v aukci Bonhams na pařížské výstavě Rétromobile za 270 tisíc amerických dolarů.
Dvoumístné kupé s karoserií Van Antem
Na podvozku číslo 101504 postavila v roce 1951 francouzská karosárna Antem, založená v roce 1928, dvoumístné kupé, vystavené poprvé na pařížském autosalonu 1951. Elegantní kupé s předním oknem rozděleným příčkami na čtyři části a velkým zadním oknem (foto) vlastnil několik let americký herec Nicolas Cage a ve své sbírce automobilů v Renu (Nevada) jej měl i Bill Harrah. Od roku 2006 je k vidění ve sbírce Johna O'Quinna.
Roadster s karoserií Ghia
Karoserii posledního Bugatti typ 101 navrhl v roce 1965 známý americký designer Virgil Exner a vyrobila karosárna Ghia. Dvoumístný roadster Bugatti 101C (foto) byl vystaven na turínském autosalonu a plánovala se jeho výroba. Chyběly však finance a z plánů sešlo. Pár let používal vůz Virgil Exner a objevil se i na soutěži elegance v Pebble Beach. Dnes je součástí sbírky Schlumpf v Mulhouse, kde je soustředěn největší počet dochovaných vozů Bugatti typ 101.
Přídi dominuje maska chladiče ve tvaru podkovy a po stranách masky jsou otvory, do kterých jsou vloženy světlomety, podobně jako u sedanu s karoserií Guilloré. Vůz má silně skloněné dělené přední okno a splývavou záď s kufrem.
Exnerova studie byla nadlouho posledním vyrobeným vozem Bugatti. Až v roce 1987 se stal majitelem Bugatti Romano Artioli a v roce 1991 začal vyrábět model Bugatti EB110. Od roku 1998 je majitelem firmy Vokswagen. Pod jeho vedením se vyráběl model Veyron (2005–2015) a od roku 2016 model Chiron.
