Byli jsme na protestu klimatických aktivistů: Pak půjdeme na pivo

Protest má začínat o půl šesté. Na startu u Kongresového centra, někdejšího Paláce kultury, na pražské Pankráci jsou už připraveni policisté. Je jich zatím víc než účastníků demonstrace. „Obvykle chodí pozdě, ale počítám, že tak dvacet lidí dorazí,“ říká za pořadatele Michal Pech. Klečí na zemi a připravuje transparent s nápisem „Přechody, ne ploty“.

Velitel policie, který má akci na povel, přichází k jejímu svolavateli Pechovi a probírá s ním organizační záležitosti. Vše je nahlášeno jako demonstrace. Policista se ptá, jak budou označeni pořadatelé dbající na klidný průběh. Zároveň svolavatele informuje o možnosti požádat policii o pomoc, pokud se dav vymkne kontrole. Aktivisté, kterých je zatím asi deset, chtěli zabrat původně tři pruhy magistrály, po domluvě s policií ale zablokují jen jeden.

Po krátké poradě Michal Pech zavelí do megafonu k odchodu a zároveň účastníky zve po demonstraci na pivo. Hlouček protestujících se tak za doprovodu policie, která omezuje kvůli pochodu provoz, vydává na cestu pražskou ulicí 5. května od Nuselského mostu směrem na Pankrác.

Velšská „třicítka“ nejspíš nezlepší ovzduší, myslí si vědec

Komentář klaksonem

Na rozdíl od facebooku, kde může komentující vybírat mezi srdíčky a naštvanými smajlíky, řidiči „klikají“ na klaksony. Občas se objevují i nechápavé výrazy nebo rozezlená gestikulace směrem k pochodujícím.

Řidiči, které zdržela po pracovním dni kolona v místě protestu, mají pro průvod v odpolední špičce jen malé pochopení. Ti, kteří mají vozy s hlučnějšími motory, občas při míjení hloučku ekologických aktivistů provokativně sešlápnou plyn.

Jeden z řidičů se silným benzinovým vozem americké produkce túrováním motoru dokonce doprovodil začátek průvodu a několikrát projel okolo. Pomalu, ale s burácejícím motorem. Podobně se projevili i dva jezdci na motorových koloběžkách s hlučnými dvoutaktními motory. Ty nebyly jen slyšet, ale díky výfukům i cítit. Asi dvakrát projeli okolo a pak zmizeli.

120 pro Prahu

Dalším „narušitelem“ akce je František Kubásek. Na demonstraci přišel vybaven velkým reproduktorem a mikrofonem. S ním kráčí po chodníku podél skupinky, která jde naopak po silnici. Každou akci Poslední generace ale takto nedoprovází. „Musím totiž chodit do práce,“ říká řidič z povolání Kubásek.

Na požadavek zavedení třicítky odpovídá protinávrhem, že by se v Praze mělo jezdit 120 km/h. Reaguje na hesla, která vykřikují protestující nebo je mají napsaná na svých transparentech a varuje před 66 požadavky německé Poslední generace (Letzte Generation). To se mu při jedné z předchozích akcí málem vymstilo. „Došlo tam k takové inzultaci, ale rychle se to urovnalo, protože u toho byla i policie,“ vzpomíná Kubásek na okamžik, když předčítal do mikrofonu program Poslední generace. To se paradoxně přívržencům této organizace nelíbilo, a tak došlo na malou strkanici.

Seznam obsahuje celkem 66 požadavků. Třeba zavedení přídělu maximálně 500 litrů benzinu nebo nafty na osobu ročně, které se má do pěti let snížit na nulu. Taky by se měly zakázat všechny lety pod jeden tisíc a přes tři tisíce kilometrů. Z nedopravních věcí pak Poslední generace chce omezení maximálního možného výdělku, zákaz nových staveb, zákaz nebo výrazné omezení konzumace masa, vysoké dědické daně, zákaz táboráků, omezení teploty v domácnostech a další opatření. Seznam těch nejradikálnějších najdete níže (vizte Pračku sdílejte se sousedy).

Zatímco protestní akce proti směřování české politiky doprovázejí policisté v civilu, kteří natáčí protestující, u pochodů Poslední generace se nikdo takový neobjevuje. Policie jen usměrňuje provoz, aby zajistila bezpečnost demonstrantů kráčejících po rušné silnici.

Motory budeme potřebovat pořád! Exkluzivní rozhovor s klimatologem

Příště s lampionky

Skupinka aktivistů tak došla na Pankrác k obchodnímu centru Arkády. Tady vyměnili silnici za chodník. „Nepotřebujeme něco v bauhausu, když už jsme tady?“ ptá se jeden z účastníků svého partnera. Po chvíli ale nápad na nákupy zamluví. Čeká je totiž návštěva hospody. „Příště se potkáme už po změně času, takže půjdeme za tmy. Tak si vezměte lampionky,“ vyzývá do megafonu Michal Pech a připomíná, že se jde ještě na pivo.

Pár jedinců výzvu vyslyší a míří do hospody. Další vyslyšeli poznámku o lampioncích, takže další blokáda o čtrnáct dní později v Holešovicích vypadala na první pohled jako lampionový průvod.

V Praze bez lepidla

Zatímco na Západě se aktivisté lepí k silnicím, takže je musí hasiči odsekávat nebo odřezávat, v Praze se zatím lepidlo ke slovu nedostalo. „Myslíme si, že je to vhodná forma, jak upozornit na klimatickou krizi, ale sami to neděláme a ani nechystáme,“ říká za organizátory pražských protestů Michal Pech. V Česku se zatím naštěstí ani nestalo normou poškozování památek. O akcích klimatických aktivistů v zahraničí najdete víc níže.

Den klimatických akcí

I klimatičtí aktivisté mají svůj mezinárodní den. Připadá na 24. říjen a slaví se od roku 2009. Lidé by měli v tento den povzbudit komunity, aby přispěly k ochraně Země.

Komentář: Automobily jako obětní beránek? Bude mnohem hůř!

Jak se protestuje ve světě: V oranžové vestě na filharmonii

Česko za Západem v řadě věcí zaostává. I protesty klimatických aktivistů jsou v Praze jemnější. Nikdo se tady nelepí k silnicím a protesty se vyhnuly letištím.

České pobočky Poslední generace nebo Extinction rebellion se zatím ani nedaly na ničení památek. V Německu postříkali aktivisté Braniborskou bránu oranžovým sprejem. Oranžovou barvou poničili klimatičtí bojovníci i Wellingtonův oblouk v Londýně, do římské fontány di Trevi nasypali pro změnu barvu černou. Samozřejmostí jsou ve světě blokády silnic a dálnic, kde se aktivisté neváhají přilepit k vozovce.

Každá akce vyvolává i reakci. V Panamě začátkem listopadu sedmasedmdesátiletý řidič po hádce s protestujícími, kteří zablokovali dopravu, vytáhl pistoli a dva demonstranty zastřelil. Důvodem protestu byl odpor k pokračující těžbě mědi. Řidiče, právníka z USA, zadržela policie.

Útok na galerie

Ve snaze chránit atmosféru před škodlivým oxidem uhličitým se klimatičtí aktivisté v Německu, Itálii, ale rovněž třeba Velké Británii a Austrálii vrhli taky do galerií. Loni v létě takto dva členové německé Letzte Generation poškodili obraz Sixtinská madona od Raffaela v drážďanském Zwingeru. Podobný incident potkal i slavnou galerii Uffizi ve Florencii. Obraz Primavera (Jaro) od Sandra Botticelliho byl naštěstí chráněn sklem, takže bojovníci za klima položili své dlaně potřené lepidlem jen na skleněnou plochu. Stejně dopadla i dvojice, která si v australském Melbourne pro svůj protest vyhlédla dílo Masakr v Koreji od Pabla Picassa.

Vlna útoků na SUV už i v Praze! Aktivisté šíří přesný návod

Vadí hudba i letadla

Kromě galerií nebo architektury se terčem útoku stala i Labská filharmonie v Hamburku. Tam se dvojice klimatických bojovníků přilepila k dirigentskému pultíku. Plán přerušit koncert ale nevyšel.

Pultík se dal snadno vysunout a nahradit jiným. Pořadatelé tak za potlesku diváků konstrukci během chvilky odmontovali a společně s přilepenými osobami odstavili na chodbě. Beethovenův Koncert pro housle tak mohl po akční vložce návštěvníků oděných do oranžových vest pokračovat.

Zatímco v případě protestu ve filharmonii jde o úsměvnou historku, vrásky na čele můžou vyvolat lepicí akce na letištích. Ačkoliv jsou plochy pro letadla po 11 září 2001 chráněné nejen před teroristy, ale všemi cizími lidmi, v Hamburku, Berlíně a Düsseldorfu ochrana selhala.

Protestující s lepidly se dostali na plochu pro letadla a přilepili se k ní. Naštěstí se incident obešel bez obětí na životech nebo vážných úrazů a vyžádal si „jen“ zpoždění a zrušení desítek letů.

Pračku sdílejte se sousedy

Německá Poslední generace vydala 66 požadavků, kterých chce svými akcemi docílit. Nejde jen o omezení dopravy. Zakázat chtějí třeba i konzumaci masa nebo nám nařídit sdílení spotřebičů se sousedy.

• Absolutní přednost cyklistů a kolejové dopravy. 
• Bourání silnic a dálnic. 
• Zákaz nízkonákladových aerolinek. 
• Zákaz všech letů pod 1000 a přes 3000 kilometrů. 
• Zákaz první třídy a byznys třídy v letadlech. 
• Omezení na maximálně jeden let tam a jeden zpět v průběhu tří let. 
• Zákaz konzumace masa a uzenin nebo jejich silné omezení. 
• Zákaz hromadného chovu zvířat. 
• Zákaz táboráků, grilování a spalování odpadů ze zahrad. 
• Zavedení podmíněného příjmu, který bude možné získat prací ve státních sociálně-ekologických organizacích. 
• Maximální plat ve výši desetinásobku minimální mzdy.