Cadillac 1953: Tak vypadal před sedmdesáti lety luxus z Detroitu
V roce 1953 vyráběla automobilka Cadillac, patřící do koncernu GM, tři série modelů: 62, 60 Special a Fleetwood 75. Zadní kola poháněl 5,4litrový motor V8 s výkonem 162 až 210 koní.
První generace modelů Cadillac série 62 (1940 a 1941) měla ještě blatníky vyčnívající z boků a světlomety umístěné v kapkovitých krytech mezi blatníky a kapotou. V roce 1941 se světlomety přestěhovaly do předních blatníků a už tam zůstaly. Druhá generace z roku 1942 byla přerušena válkou (Cadillac za války vyráběl tanky M-24) a pokračovala až po válce. V modelovém roce 1948 představil Cadillac třetí generaci modelů série 62 (Sixty Two), která se vyráběla až do roku 1953. Byla to první auta poválečné konstrukce s typickými zadními ploutvičkami, ve kterých byla umístěna koncová světla. Designeři pod vedením Harleyho Earla se inspirovali ocasními plochami amerických stíhaček Lockheed P-38 Lightning.
V roce 1953 slavily tři divize koncernu General Motors 50. výročí od svého založení a při této příležitosti uvedli omezené série luxusních kabrioletů. Buick se pochlubil Skylarkem a Oldsmobile kabrioletem 98 Fiesta. Cadillac oslavil výročí kabrioletem Eldorado, patřícím do řady 62. V omezené sérii bylo vyrobeno jen 532 vozů, a i přes vysokou cenu 7.750 dolarů se všechny rychle prodaly. Hlavní atrakcí bylo panoramatické přední okno (foto) zasahující do boků (od roku 1954 jej už měly všechny vozy Cadillac) a luxusní interiér.
V omezené sérii bylo vyrobeno jen 532 kabrioletů Eldorado a i přes vysokou cenu se všechny rychle prodaly.
Luxusní vozy Cadillac se v roce 1953 vyráběly ve třech sériích: základní 62, 60 Special s prodlouženým rozvorem a osmimístná limuzína Fleetwood 75. Všechny modely Cadillac série 62 byly postaveny na platformě C, měly rozvor náprav 3.200 mm a rozchod kol zvětšený o 5 cm, což pomohlo ke zvětšení vnitřního prostoru. Rámový podvozek měl vpředu dvojité příčné závěsy a vinuté pružiny, vzadu tuhou nápravu odpruženou podélnými listovými pery.
Pohon
V roce 1949 se Cadillac dočkal nového motoru V8 s rozvodem OHV a objemem 5.425 cm3 (331 kubických palců). Nový motor poháněl i vozy ročníku 1953 a měl s karburátory Carter nebo Rochester nejvyšší výkon 162 k (119 kW). Byl skoro o metrák lehčí než šestilitrový předchůdce V8 346 a byl o něco nižší a kratší. Měl také vyšší kompresní poměr (8,25:1), takže mohl používat benzin s vyšším oktanovým číslem.
Točivý moment s vrcholem 447 Nm při 2.700 min-1 se přenášel na zadní kola přes čtyřstupňovou automatickou převodovku Hydra-Matic nebo třírychlostní manuál. Některé modely Cadillac ročníku 1953 byly postaveny s převodovkami Buick Dynaflow, neboť továrna na výrobu automatických převodovek byla postižena požárem.
Sixty-Two
Modely Cadillac série 62 ročníku 1953 měly mírně přepracovanou příď s masivnějším nárazníkem a kapkovitými svislými členy zasahujícími až do masky chladiče. Parkovací světla byla přemístěna pod hlavní světlomety a rámečky světlometů byly nahoře prodlouženy, takže tvořily jakési „obočí“. Zadní okno bylo jednodílné bez dělicích příček. Nový design měly i ráfky kol s velkými chromovanými poklicemi nebo drátovou výplní (verze DeLuxe). Za příplatek si bylo možné objednat hydraulické ovládání oken dveří, topení a ventilaci interiéru (199 $), posilovač řízení (177 $), rádio (132 $), pneumatiky s bílými boky, chromované ráfky s drátovým výpletem (325 $) a klimatizaci (620 $). Cena modelů série 62 se pohybovala od 3.571 $ (dvoudveřové kupé) až do 4.144 $ (kabriolet). Sedan série 62 (foto) měl rozvor 3.200 mm a rozměry 5.482 x 2.035 x 1.593 mm (d x š x v). Vůz s pohotovostní hmotností 1990 kg dosahoval rychlost 172 km/h a na stovku zrychlil za 13,3 s.
Chromované rámečky světlometů byly nahoře prodlouženy, takže tvořily malé stříšky.
Série 62 se v roce 1953 vyráběla ve verzi čtyřdveřový sedan a dvoudveřových provedení: kupé, hardtop (včetně lépe vybaveného Coupe de Ville) a kabriolet (včetně modelu Eldorado). Typickou ozdobou boků byla svislá lišta oddělující přední a zadní blatník a vodorovná lišta probíhající od světlometů až pod kliky předních dveří. Přední kapotu a víko kufru zdobily zlaté lišty ve tvaru písmena V se znakem (erbem) značky Cadillac. Výroba všech verzí série 62 dosáhla v roce 1953 rekordního počtu 85.446 vozů.
V roce 1953 postavila italská karosárna Ghia dvě dvoumístná kupé na podvozku kabrioletu Cadillac série 62, které si objednal dealer z New Yorku. Kupé (foto) navrhl Luigi Segre, který se právě stal vlastníkem karosárny Ghia. Kupé mělo panoramatické přední a zadní okno, přičemž zadní bylo rozděleno středovou příčkou. Po stranách oválné masky chladiče byly umístěny dvojité světlomety a boky zdobily vodorovné lišty vycházející z větracích otvorů za předními koly. Zadní blatníky byly zakončeny chromovanými ploutvičkami a kruhovými koncovými světly.
V roce 1953 postavila italská karosárna Ghia dvě dvoumístná kupé na podvozku kabrioletu Cadillac série 62.
Fleetwood Sixty Special
Čtyřdveřový Cadillac Fleetwood Sixty Special (60S) z roku 1953 (foto) se od série 62 odlišoval delším rozvorem (3.302 mm) a větším množstvím nerezové oceli na karoserii, hlavně na prazích a nad zadními koly. Od ostatních vozů značky se Fleetwood 60S snadno rozpoznal podle osmi svislých lišt na zadních dveřích, těsně za lištou oddělující přední a zadní blatníky. Důležitější byly ale změny pod kapotou, kde se nacházel 5,4litrový motor V8 311, vyladěný na výkon 210 koní (154,5 kW) a nový 12voltový elektrický systém.
Od ostatních vozů značky se Fleetwood 60S snadno rozpoznal podle osmi svislých lišt na zadních dveřích.
Tento vylepšený model si kupovali majetní doktoři, právníci a podnikatelé, kterým nebylo líto utratit spoustu dolarů za auto s mnoha dostupnými doplňky včetně automatického ztlumení hlavních světel Autronic-Eye. V modelovém roce 1953 bylo vyrobeno 20 tisíc vozů Cadillac Fleetwood Sixty Special.
Fleetwood Seventy-Five
Reprezentační luxusní čtyřdveřová osmimístná limuzína Cadillac Fleetwood Seventy-Five (foto) měla rozvor náprav 3.727 mm a úctyhodné rozměry 6.009 x 2.035 x 1.628 mm (d x š x v). Poháněl ji motor V8 s objemem 5,4 litru a výkonem 210 koní (154,5 kW). Vůz s pohotovostní hmotností 2.260 kg dokázal uhánět rychlostí až 152 km/h. Jméno Fleetwood bylo převzato od karosárny Fleetwood Metal Body Company, která dodávala karosérie pro luxusní vozy Cadillac od dvacátých letech minulého století. V roce 1925 převzala karosárnu Fleetwood společnost Fisher Bodies, kterou koupil v roce 1931 koncern General Motors.
Reprezentační osmimístná limuzína Cadillac Fleetwood 75 měla rozvor náprav 3 727 mm a úctyhodnou délku 6 009 mm.
Pancéřovaný Cadillac Fleetwood 75 používal jako služební vůz prezident Spojených států Dwight D. Eisenhower. Později byl vůz darován tehdejšímu bolívijskému prezidentovi Victoru Paz Estenssorovi, který jej používal do roku 1956. Prezident v něm přežil atentát, ale tři členové ochranky zemřeli.
Vozy Cadillac 62 následujícího modelového ročníku 1954 měly rozvor náprav prodloužený na 2.722 mm a řadu drobných změn na karoserii, včetně panoramatického předního okna u všech modelů.