Cadillac 1942: Před osmdesáti lety tento ročník předčasně ukončila válka
Modelový rok 1942 skončil pro všechny americké automobilky v únoru 1942 po vstupu USA do 2. světové války. Vozů Cadillac bylo vyrobeno jen 16 513 kusů v sériích 60 Special, 61, 62, 63, 67 a 75. Všechny poháněl motor V8 s rozvodem SV.
Spojené státy vstoupily do druhé světové války 8. prosince 1941, jen pár hodin po útoku japonských letadel na Pearl Harbor. Okamžitě poté byl zahájen přechod amerického průmyslu na výrobu pro potřeby americké armády. Americký Úřad pro řízení výroby nařídil už v srpnu 1941 snížení výroby osobních automobilů na tři čtvrtiny proti roku 1940. O vozech Cadillac modelového ročníku 1942 se povídalo, že nejsou tak kvalitní jako modely 1941, ze kterých vycházely. Nebyla to tak docela pravda, i když místo hliníkových pístů byly použity litinové a chromované díly měly méně silné vrstvy podkladové mědi a niklu. V interiéru byly zase aplikovány ve větším množství plasty (včetně palubní desky) a také čalounění nedosahovalo předchozí kvality.
Podobaly se ročníku 1941
Vozy Cadillac ročníku 1942 byly podobné modelům 1941, ale jejich cena startovala na 1.450 $, byly tedy o 105 $ dražší. Měly také delší rozvory náprav, 3.277 mm pro sérii 62 (Sixty-Two) a 3.378 mm pro sérii Sixty Special. Nejviditelnější změnou byly prodloužené přední blatníky končící až v polovině předních dveří (u sedanu) a masivnější tlakově litá přední mřížka s menším počtem vodorovných lišt (foto). Taková maska chladiče byla v Americe nazývaná „přepravka na vejce“ a Cadillac ji používal řadu dalších let. V modelovém roce 1942 vyprodukoval Cadillac jen něco přes 16.500 vozů, neboť výroba osobních aut byla ukončena v únoru 1942 a byla vystřídána výrobou tanků M-24, leteckých motorů a munice.
V8, třírychlostní manuál a čtyřstupňový automat
Cadillac vstoupil do svého jubilejního čtyřicátého ročníku (byl založen v roce 1902) s pohonem zadních kol zážehovým vidlicovým osmiválcem Monoblock V8 s rozvodem SV a objem válců 5.675 cm3 (vrtání x zdvih: 88,9 x 114,3 mm). S kompresním poměrem 7,3:1 a karburátorem Carter měl nejvyšší výkon 150 k (110 kW) při 3.600 otáčkách a točivý moment 370 Nm při 1.600 otáčkách. Výkon motoru se přenášel na zadní kola přes manuální třístupňovou převodovku nebo čtyřstupňovou automatickou převodovku Hydra-Matic. Sedan Cadillac 62 s pohotovostní hmotností 1 950 kg dosahoval maximální rychlost 155 km/h.
Všechny vozy Cadillac ročníku 1942 měly vpředu dvojité příčné závěsy a pérování vinutými pružinami. Vzadu měly tuhou nápravu s podélnými listovými pery. Brzdy na všech kolech byly bubnové Na platformě General Motors C (C-body) se montovaly tři druhy karoserie: dvoudveřové kupé, dvoudveřový kabriolet a čtyřdveřový sedan.
V modelovém roce 1942 byl nejlevnější Cadillac série 61 s karoserií Fisher a rozvorem 3.200 mm (126 palců). Dvoudveřové kupé stálo 1.560 $ a sedan 1.650 $. O něco dražší (1.670 až 2.020 dolarů) byla série 62 s karoserií Fisher. Sedan série 63 s rozvorem 3.200 mm stál 1.880 $.
Série 62
Čtyřdveřový šestimístný sedan Cadillac série 62 (foto) měl rozvor náprav 3.277 mm, rozchod kol 1.499/1.600 mm a vnější rozměry 5.588 x 2.051 x 1.603 mm (délka x šířka x výška). V modelovém roce 1942 se představila druhá generace modelu Cadillac 62, když za první generaci je považován ročník 1941. Zatímco ročník 1941 byl charakterizován maskou ve stylu „přepravka na vejce,“ Cadillac 1942 byl typický svislými členy nárazníků s horní částí ve tvaru kulky. Další změnou byla kruhová parkovací světla v masce chladiče a obdélníkové mlhovky pod hlavními světlomety. Pokud nebyly požadovány, nahradily je vroubkované chromované kryty.
V reklamních materiálech pro Cadillac 1942 se propagovaly utěsněné, žebrované brzdy Super-Safe a ventilace interiéru „za každého počasí“ (All-Weather Ventilation System), která umožňovala proudění vzduchu do kabiny i za prudkého deště. V interiéru byla nová palubní deska a ruční brzda s rukojetí ve tvaru písmene T.
Cadillac série 62 se v roce 1942 nabízel také v podobě dvoudveřového kupé Sedanet (foto) se splývavou zádí (fastback). Vypadalo aerodynamičtěji než fastback série 61 z roku 1941 a mimo jiné se lišilo prodlouženými bočními okny za okny dveří.
Série 60 Special
Cadillac Sixty Special z roku 1942 (foto) se příliš nelišil od základní série 62. Měl rovněž široké střešní sloupky B a jednu vodorovnou lištu na všech blatnících. Lišil se jen čtyřmi bočními okny (série 62 jich měla 6), širším sloupkem C a čtrnácti svislými chromovanými lištami v dolní části předních i zadních blatníků. Sedan série 60 Special s karoserií Fleetwood stál v roce 1942 2.440 $. O 150 $ dražší byl sedan Imperial s prosklenou, elektricky ovládanou příčkou mezi předními a zadními sedadly.
Sixty Special byl poprvé uveden na trh v roce 1938 a na jeho designu se podíleli Harley Earl a Bill Mitchell. První generace modelu 60 Special se vyráběla v továrně Fleetwood, ale prodávala se jako model s karoserií Fisher. Cadillac Sixty Special 1942 měl rozvor náprav 3.378 mm (133 palců) a byl o 178 mm delší než ročník 1941. Standardně se dodával s třístupňovým manuálem, příplatek za automat činil 135 dolarů.
Série 67
V modelovém roce 1941 dal Cadillac na trh sérii 67 (foto) s karoserií na podvozku s rozvorem 3.531 mm (139 palců) a délkou 5.791 mm. Nabízel se v provedení Touring Sedan pro 5 nebo 7 cestujících. Jeho prodej pokračoval i v modelovém roce 1942 se základní cenou 2.890 amerických dolarů. Přepážka oddělující přední a zadní sedadla se dala pořídit za příplatek 1.500 $. Série 67 byla delší než série 75 s karoserií Fleetwood. Jeho cena přesahovala 4 tisíce dolarů.
Série 75
Luxusní sedmimístná limuzína Cadillac Seventy-Fives s karoserií Fleetwood z roku 1942 s rozvorem 3.454 mm (136 palců) převzala nový design přídě ostatních modelů, ale zachovala si kratší „hranaté“ blatníky se třemi vodorovnými lištami z modelu 1941. Na bocích kapoty motoru měla lištu s větracími otvory a šest bočních oken. Sedmimístný sedan série 75 měl v USA základní cenu 4.484 $ a devítimístný Business Imperial se prodával za 3.300 dolarů.
Od 1. ledna 1942 nesměl mít žádný vyrobený americký automobil chromované ozdoby na karoserii s výjimkou nárazníků. Kovové chromované nebo nerezové lišty musely být zakryty. Cadillac a všechny ostatní značky koncernu General Motors měly tyto lišty nalakované světle šedou barvou.
Předčasné ukončení výroby z důvodu vstupu USA do druhé světové války se odrazilo v počtu vyrobených vozů. Bylo vyrobeno jen 16.513 vozů Cadillac, což byla jen čtvrtina proti ročníku 1941. Nejoblíbenější byla série 61 (5.700 kusů), těsně následovaná sérií 62 (4.961 kusů). 1.527 zákazníků zvolilo Cadillac série 75 a nejméně se prodalo vozů série 67 (700 kusů).
Po ukončení druhé světové války byla v roce 1946 obnovena výroba předválečných modelů Cadillac série 61, 62, 60 Special a 75 Fleetwood. Motory, rozměry a design byly převzaty z modelů 1942 beze změn. První poválečná konstrukce vozu Cadillac se na trhu objevila v roce 1948 a nový motor V8 s rozvodem OHV se ve vozech Cadillac začal používat v roce 1949.
