Československé dálnice slaví 40. narozeniny
Dne 12. července 1971 byl v Československu otevřen první dálniční úsek, který vedl mezi Prahou a Mirošovicemi. Stavba dálnice spojující Prahu s východní částí republiky byla zahájena 2. května 1939, kvůli druhé světové válce a poválečné hospodářsko-politické situaci ale byla na dlouhá léta zastavena.
Podle prvotních plánů měla tato dálnice spojovat Prahu s Podkarpatskou Rusí, její stavbu však 30. dubna 1942 zastavila německá okupační správa. Na dálnici se tak začalo opět pracovat až po válce, kdy byl například dostavěn most přes Zlatý potok. Ten však byl při pozdějších pracích nahrazen násypem.
Stavební ruch na dálnici opět utichl na začátku padesátých let, dálnice totiž nebyla zařazena do prvního pětiletého hospodářského plánu. Opuštěná silnice tak začala zarůstat vegetací.
O dálnicích se v Československu nemluvilo až do roku 1963, kdy československá vláda zareagovala na narůstající silniční provoz a zveřejnila Koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Ta upravila původní plány z roku 1939 podle tehdejších hospodářských potřeb a státoprávních poměrů v Evropě.
Československá dálniční síť měla být podle této koncepce dlouhá 1.711 km, páteřní dálnicí měla být D1 dlouhá 712 km. Ta měla podle těchto plánů pokračovat z Brna přes Uherské Hradiště a hraniční přechod Starý Hrozenkov na Slovensko až do Košic. O tom, že D1 povede přes Ostravu do Polska, se rozhodlo až v polovině devadesátých let.
Souhlas s obnovením stavby mezi Prahou a Brnem byl dán v roce 1966, o rok později byla na Spořilově slavnostně znovuzahájena výstavba dálnice. Jako první se začal stavět 21 kilometrů dlouhý úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Mezi Spořilovem a Čestlicemi začaly stavět Vojenské stavby, na zbývající části pak Stavby silnic a železnic.
Úsek mezi Prahou a Mirošovicemi byl za účasti Čestmíra Gregora, tehdejšího místopředsedy federální vlády, uveden do provozu 12. července 1971.
Dálnice spojila Prahu s Brnem 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek u Humpolce. Tento úsek vedl jinou trasou než původně stavěná dálnice, dodnes jsou tak k vidění nedaleko vodní nádrže Švihov na řece Želivce nepoužívané mosty vystavěné ve čtyřicátých letech.
Původně byl úsek mezi Prahou a Mirošovicemi čtyřproudový, kvůli vzrůstajícímu provozu byl v polovině devadesátých let rozšířen na šest pruhů.
Nejdelší český dálniční tah má být po dokončení dlouhý 377 km a vést z Prahy přes Brno a Ostravu do Polska. Zatím poslední úsek dálnice D1 byl zprovozněn tento týden. Díky nově otevřenému sedmikilometrovému úseku mezi Hulínem a Říkovicemi na hranicích Zlínského a Olomouckého kraje je v současnosti v provozu 346 km dálnice D1.
Do budoucna je také plánována mohutná oprava 160 km této dálnice. D1 bude opravována po částech, vedle nového povrchu bude doplněna modernějšími svodidly a bezpečnějšími sjezdy, s rozšířením do tří pruhů po celé délce se zatím nepočítá. Modernizace D1 má trvat deset let, nejvíce poškozené úseky by mohly být opravené do tří let.
