Chrysler slaví 100 let. První auto prodával ještě před založením
Firma Chrysler Corporation vznikla 6. června 1925, před 100 lety. Stojí za řadou inovací, přesto byla několikrát v tak vážných problémech, že musela žádat stát o záruky za půjčky. Dnes je součástí koncernu Stellantis.
Když se ve Spojených státech rodil automobilový průmysl, vznikala spousta automobilek, které pak postupně zanikaly či se slučovaly s jinými. Většina se toho děla na samotném počátku 20. století – např. značka Dodge existuje od 14. prosince 1900 – a součástí byla i automobilka Maxwell Motor Company. Chvíli patřila k největším výrobcům aut ve Spojených státech spolu s Fordem (zal. 1903) a General Motors (zal. 1908).
Postupně se však dostala do velkých dluhů a v roce 1920, v recesi po první světové válce, více než polovinu své produkce nedokázala prodat. Problémy se jal řešit Walter Percy Chrysler, který v roce 1921 převzal kontrolní podíl akcií a stal se generálním ředitelem. K problémům Maxwellu kromě nadměrných výrobních kapacit patřila i mizerná kvalita, takže se Chrysler pustil do nápravy i v této oblasti.
Maxwell – přesněji, v té době Maxwell-Chalmers, protože zhruba v době Chryslerova příchodu probíhala fúze Maxwellu s rovněž klopýtající automobilkou Chalmers Motor Company – nebyl první automobilkou, kterou Chrysler přišel zachránit. Těsně předtím ho najali bankéři spravující insolventní značku Willys-Overland, kterou zvedl z popela, byť za cenu mj. prodeje továrny v New Jersey, kde původně vznikaly Duesenbergy, Williamovi C. Durantovi, zakladateli koncernu GM.
Zpátky ale k Maxwellu-Chalmersu. Walter P. Chrysler zadal třem inženýrům – Owenu Skeltonovi, Carlu Breerovi a Fredu Zederovi – práci na novém voze s označením Chrysler Six. Původní prototyp vznikal ještě pod Willysem a v rámci restrukturalizace ho rovněž koupil Durant, ovšem tito tři inženýři se následně přestěhovali spolu s Chryslerem k Maxwellu-Chalmersu, kde pokračovali ve své práci.
Vyvinuli další vůz, který pojmenovali – opět – Chrysler Six. To označení mělo celkem jasný původ – pod kapotou byl řadový šestiválec. V různých letech výroby měl různý objem od tří litrů až do 5,3 litru, také různý rozvor náprav od 2.769 až do 4.064 mm v závislosti na provedení.
Zajímavé v každém případě je, že tohle auto, první nesoucí jméno Chrysler, se začalo prodávat v lednu 1924. Tedy zhruba rok a půl předtím, než vznikla automobilka Chrysler. Také přineslo řadu novinek, jako první použití hydraulicky ovládaných bubnových brzd na všech čtyřech kolech. Systém byl vlastního vývoje, pouze s použitím některých patentů od Malcolma Lougheada, který se svým bratrem Allanem v dřívějších letech vyráběli letadla. (Pokud vám to jméno přijde podezřele blízko Lockheedu, trefa – Allan Loughead v roce 1926 s Johnem Northropem a dalšími společníky založili firmu Lockheed Aircraft Company. Drobný nesoulad hláskování je fonetickým přepisem jména Loughead.)
První Chrysler Six měl označení B-70 a jen za rok 1924 se ho prodalo 32 tisíc kusů. Kromě zmíněných brzd byl pionýrem také v použití gumových silentbloků motoru, které zásadně zmenšily přenos vibrací od motoru.
Se startem výroby Chrysleru Six přestaly být prodávány vozy značky Chalmers, ovšem Maxwelly ještě v nabídce byly; firma stále existovala. Až do 6. června 1925, na den přesně před 100 lety, kdy reorganizací Maxwellu vznikla Chrysler Corporation.
Pak už zmizela i značka Maxwell, ale pod Chryslerem vzniklo několik dalších značek. V roce 1928 to byl Plymouth, který tvořil nejlevnější základ nabídky. Auta této značky vznikala podobně jako dnes – šlo o již vyvinuté čtyřválcové chryslery, upravené tak, aby byly levnější. Ve zhruba stejné době přibyla značka DeSoto, která naplňovala prostor mezi levnými plymouthy a luxusními chryslery, a nedlouho poté Chrysler koupil značku Dodge a pustil se tak i do výroby užitkových aut.
V roce 1934, ještě za éry Waltera P. Chryslera v čele společnosti, vznikl model Airflow, který přinesl aerodynamiku do světa amerických aut. Stáli za ním stejní inženýři, jako za Chryslerem Six – Carl Breer, Fred Zeder a Owen Skelton, ale také pionýr aviatiky Orville Wright. Ve své době byl průkopníkem aerodynamiky, oproti konkurentům měl i mnohem lepší rozložení hmotnosti a byl mezi prvními auty s celokovovou karoserií. Přesto si zákazníky hledal těžce.
O dva roky později, v roce 1936, jednašedesátiletý Walter P. Chrysler odstoupil z čela svého koncernu a přenechal jeho řízení mladším.
Hned ve 30. letech minulého století také leží původ označení vozů Chrysler Corp., později DaimlerChrysler, americké části FCA a dnes americké části Stellantisu, jako „mopary“. Chrysler totiž přišel se značkou MoPar pro náhradní díly. Toto slovo je zkratkou Motor Parts, nic víc. Dnes se píše prostě Mopar a patří sem i příslušenství.
V období druhé světové války byla téměř veškerá produkční kapacita Chrysleru využívána pro výrobu vojenských vozidel a armádních systémů. Po neúspěchu futuristického designu airflow se Chrysler držel tradičních vzhledů, až v 50. letech jeho auta po vzhledové stránce oživil a do soudobé formy přivedl designér Virgil Exner.
I když design stagnoval, inženýrské pokroky byly a v roce 1951 značka přišla s prvním osmiválcem Hemi. Motor s hemisférickými – odtud ten název – horními konci spalovacích komor se vyrábí dodnes, byť se bývalý šéf koncernu Stellantis snažil o jeho konec. Od roku 1955 je Chrysler známý řadou 300. První model C-300 nabízel 300 koní ze svého 5,4l motoru FirePower Hemi V8.
Úspěchů, ale i minel byla v historii Chrysleru spousta. Nejméně dvakrát musela firma žádat stát o záruky za své úvěry – v roce 1979 a v roce 2009. V obou případech to automobilku zachránilo před krachem. V 80. letech potom přinesla do Severní Ameriky koncept MPV, místně pojmenovaný „minivan“, a to modelem Plymouth Voyager. V roce 2009 zase proběhla reorganizace, která se ovšem neobešla bez bankrotu a žádostí o ochranu před věřiteli. V rámci reorganizace Fiat koupil nejdříve 20%, později 58% podíl akcií. O pět let později vznikl koncern Fiat Chrysler Automobiles, který se v roce 2021 sloučil s francouzským PSA do gigantu Stellantis.
Ten na něj, alespoň podle názoru Franka Rhodese, pravnuka zakladatele Waltera P. Chryslera, trochu zapomíná. Už v roce 2020 se vyjadřoval proti spojení FCA s PSA, z nějž nakonec vznikl koncern Stellantis, a v loňském roce odsoudil zanedbávání Chrysleru slovy, že Stellantis „nechápe americký trh“ a že vedení koncernu „nedokáže věnovat Chrysleru potřebnou pozornost“, což znamená „přinejlepším průměrné“ výsledky.
Šéfka značky Christine Feuellová však před několika dny svět ujistila, že konec Chrysleru v debatách „s lidmi z vedení koncernu vůbec nepřišel na řeč“ a že „pro Chrysler je v naší strategii pozic na trhu místo“. Nám fanouškům tak nezbývá než doufat, že se Chrysler pozvedne ze současného živoření zpátky na výrobce luxusních aut, s nímž konkurenti musí počítat.
Zdroje: WPC Club, Allpar.com, Standard Catalog of American Cars, Lost Car Companies of Detroit, Chalmers Automobile Newsletter, Detroit Free Press | foto: Chrysler, Bonhams, video: Stellantis
