Čím nahradit posypovou sůl? Podle vědců nejlépe vinnou révou

Každoroční boj s namrzlými silnicemi vychází stát na ohromné peníze. Důvodem přitom nejsou jen náklady na provoz sypacích vozů a posypovou sůl, ale také škody, které posypový materiál způsobí silnicím a životnímu prostředí. Například v USA se pak bavíme o částce dosahující až 5 miliard dolarů.

Podle vědců z Washington State University by však řešením tohoto problému mohla být vinná réva, respektive slupky jejích hroznů. Vědci z nich totiž dokázali získat extrakt, jehož rozmrazovací schopnosti překonávají posypovou sůl i další běžně používané rozmrazovací přípravky. Nový materiál by přitom měl být podstatně vstřícnější k životnímu prostředí.

České dálnice v zimě obslouží 183 sypačů. Na špatné počasí mají reagovat rychleji

Na výzkum vědců z WSU upozornili kolegové z webu Traffic Technology Today, které zaujal jejich prosincový článek v magazínu „Journal of Materials in Civil Engineering.“ K projektu se pak vyjádřil i absolvent univerzity Mehdi Honarvar Nazari a docent civilního a enviromentálního inženýrství Xianming Shi.

Podle jejich výzkumu se v USA každoročně použije téměř 27 tun posypové soli (chlorid sodný), tyto látky však posléze v přírodě nedegradují a tak mohou představovat dlouhodobé riziko pro životní prostředí. Tyto materiály navíc způsobují korozi, poškozují asfalt, beton a mohou ohrozit i vodní živočichy. A to i přes snahu posledních let učinit tyto látky více „přívětivými“ k přírodě.

Mýty a pravda o solení silnic: Opravdu silničáři zaspali? Problém prý máme hledat jinde

Ve snaze objevit nové řešení pak vědci našli odpověď na nečekaném místě. Pomocí fermentace a chemického rozkladu odpadních slupek z hroznů se jim podařilo získat extrakt, který rozpouští led rychleji, než běžně používané prostředky. Nový extrakt navíc představuje podstatně menší ohrožení pro vodní živočichy a nepoškozuje tolik asfalt ani beton. Tedy dva nejčastější materiály používané na silničních stavbách.

Docent Shi už přitom v minulosti přemýšlel o získání rozmrazovacích prostředků pomocí biodegradace z odpadního zemědělského materiálu. K něčemu podobnému ho ostatně v minulosti vyzval aljašský dopravní úřad, který chtěl získávat ekologičtější rozmrazovací materiál z lokálních zdrojů. Profesorova skupina pak byla schopna uplatnit podobnou technologii ještě při zpracování odpadu z pivoněk, cukrové řepy, pampelišek, jablek nebo právě hroznů.

Jak se žije dispečerovi zimní údržby: Na zaspání jsou alergičtí

„Dodali jsme udržitelnější řešení, protože do silničních operací přinášíme méně chloridů a dosahujeme srovnatelných nebo lepších výsledků. Náš proces výroby receptury neprodukuje žádný typ odpadu,“ uvedl docent Shi.

„Je to krok správným směrem. Krása tohoto přístupu je v tom, že nám umožňuje diverzifikaci. Můžeme použít stejnou technologickou platformu v různých regionech země, ale vybrat si z odlišných zemědělských produktů, v závislosti na tom, jaký zdroj odpadu je dostupný,“ dodává docent Shi.