Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Řidič Martin Jíša nám ukazuje ovládání pluhu a posypu. Nejvíce ho rozčílí, když někteří hubují, že nesolí. Podle něj si neuvědomují, že materiál může také dojít.
Jak se žije dispečerovi zimní údržby
Jak se žije dispečerovi zimní údržby
Jak se žije dispečerovi zimní údržby
12 Fotogalerie

Čím nahradit posypovou sůl? Podle vědců nejlépe vinnou révou

Tradičním spojencem silničářů v boji proti sněhu a náledí je již dlouhé roky posypová sůl, jejíž používání však přináší řadu negativních důsledků. V budoucnu by ji však mohla nahradit celkem překvapivá ingredience – vinná réva.

Každoroční boj s namrzlými silnicemi vychází stát na ohromné peníze. Důvodem přitom nejsou jen náklady na provoz sypacích vozů a posypovou sůl, ale také škody, které posypový materiál způsobí silnicím a životnímu prostředí. Například v USA se pak bavíme o částce dosahující až 5 miliard dolarů.

Podle vědců z Washington State University by však řešením tohoto problému mohla být vinná réva, respektive slupky jejích hroznů. Vědci z nich totiž dokázali získat extrakt, jehož rozmrazovací schopnosti překonávají posypovou sůl i další běžně používané rozmrazovací přípravky. Nový materiál by přitom měl být podstatně vstřícnější k životnímu prostředí.

Na výzkum vědců z WSU upozornili kolegové z webu Traffic Technology Today, které zaujal jejich prosincový článek v magazínu „Journal of Materials in Civil Engineering.“ K projektu se pak vyjádřil i absolvent univerzity Mehdi Honarvar Nazari a docent civilního a enviromentálního inženýrství Xianming Shi.

Podle jejich výzkumu se v USA každoročně použije téměř 27 tun posypové soli (chlorid sodný), tyto látky však posléze v přírodě nedegradují a tak mohou představovat dlouhodobé riziko pro životní prostředí. Tyto materiály navíc způsobují korozi, poškozují asfalt, beton a mohou ohrozit i vodní živočichy. A to i přes snahu posledních let učinit tyto látky více „přívětivými“ k přírodě.

Ve snaze objevit nové řešení pak vědci našli odpověď na nečekaném místě. Pomocí fermentace a chemického rozkladu odpadních slupek z hroznů se jim podařilo získat extrakt, který rozpouští led rychleji, než běžně používané prostředky. Nový extrakt navíc představuje podstatně menší ohrožení pro vodní živočichy a nepoškozuje tolik asfalt ani beton. Tedy dva nejčastější materiály používané na silničních stavbách.

Docent Shi už přitom v minulosti přemýšlel o získání rozmrazovacích prostředků pomocí biodegradace z odpadního zemědělského materiálu. K něčemu podobnému ho ostatně v minulosti vyzval aljašský dopravní úřad, který chtěl získávat ekologičtější rozmrazovací materiál z lokálních zdrojů. Profesorova skupina pak byla schopna uplatnit podobnou technologii ještě při zpracování odpadu z pivoněk, cukrové řepy, pampelišek, jablek nebo právě hroznů.

Dodali jsme udržitelnější řešení, protože do silničních operací přinášíme méně chloridů a dosahujeme srovnatelných nebo lepších výsledků. Náš proces výroby receptury neprodukuje žádný typ odpadu,“ uvedl docent Shi.

Je to krok správným směrem. Krása tohoto přístupu je v tom, že nám umožňuje diverzifikaci. Můžeme použít stejnou technologickou platformu v různých regionech země, ale vybrat si z odlišných zemědělských produktů, v závislosti na tom, jaký zdroj odpadu je dostupný,“ dodává docent Shi.