Co dělat, když uvíznete na železničním přejezdu? Správný první krok je jen jeden

Lednová tragická nehoda na železničním přejezdu v Dolní Lutyni nedaleko Bohumína opět otevřela otázky o bezpečnosti na železničních přejezdech a o tom, co dělat, když řidiče na přejezdu překvapí klesající závory. Ovšem, s jedním klíčovým rozdílem oproti tisíckrát omílanému „proražte autem závory“ – kamion, který srážku způsobil, je prorazit nemohl, protože uvízl „na břiše“.

Taková situace znamená velký problém u jakéhokoliv auta, ať je to nákladní vůz, autobus nebo osobní vůz. Ten by se mohl dát ještě odtlačit, kdyby měl „jen“ poruchu, ale když sedne spodkem na zem a nadlehčí tak kola, rukama ho neodtlačíte. Natož, když se bude jednat o autobus či kamion.

Pokud je vůz stále schopný pohybu, je opravdu správným řešením v prvé řadě ho dostat z přejezdu pryč, i za cenu proražení závor a poškození auta. Až pak nastane čas na volání policie, neboť proražením závor došlo k nehodě s poškozením majetku třetí strany. 

Znáte tyto kuriózní české přejezdy? Nejen vlak! Ale i chodci či lanovka

V situaci, kdy se vozidlo nemůže hnout, je prvním krokem něco jiného – zavolat na tísňovou linku 112 a nahlásit problém. To i v případě, že na semaforu bliká bílé světlo, protože na vytíženějších tratích se kdykoliv může blížit vlak. Na výstražném kříži i světelné skříni zabezpečovacího zařízení, tedy výstražníku, je zezadu uvedeno číslo přejezdu, které je třeba operátorovi tísňové linky nahlásit.

„Ať už půjde o jakoukoliv situaci, musí se o tom co nejrychleji dozvědět primárně náš dispečer. Na tísňových linkách jsou na tyto situace připraveni, takže přenos informace od volajícího k dispečerovi může být záležitostí jen pár desítek vteřin,“ říká Martin Krupička, ředitel Odboru zabezpečovací a telekomunikační techniky Správy železnic.

Pokud se už rozblikají červená světla a začnou se stahovat závory, je pozdě – nehoda je téměř nevyhnutelná, pokud vůz zůstane na kolejích. A to i v případě, že by strojvedoucí okamžitě v moment dovření závor dostal informaci o překážce na přejezdu. Mezi dovřením závor a průjezdem vlaku je podle Jiřího Dlabaji z AŽD nejméně 10 sekund času, což je příliš krátká doba na to, aby vlak stihl před přejezdem zastavit či dokonce výrazně zpomalit.

Nouze, nebo porucha?

Situace, kdy se závory v definovaném čase nezavřou, způsobí tzv. poruchový stav přejezdu. Tuto informaci dostane také další navazující zabezpečovací zařízení, např. pracoviště výpravčího nebo dispečera, a také evropský vlakový zabezpečovač ETCS (European Train Control System), je-li jím trať vybavena.

„ETCS na vzniklý poruchový stav přejezdu reaguje tak, že pro všechny vlaky jedoucí pod ETCS změní povolení k jízdě maximální dovolenou traťovou rychlostí na povolení k jízdě maximální rychlostí 10 km/h přes daný přejezd,“ říká Dlabaja.

Poruchový stav přejezdu je takový, který se musí okamžitě řešit, třeba i v noci. Příkaz k jízdě nejvýš 10 km/h dostává pochopitelně i strojvedoucí vlaku, který se k přejezdu blíží, ovšem ten bývá už tak blízko, že na tuto rychlost zpomalit nestihne. Rozjetý vlak má brzdnou dráhu ve stovkách metrů, ne-li v kilometrech.

Zejména na vícekolejných přejezdech nicméně vlak, který svým vjezdem do tzv. ovládacího úseku před železničním přejezdem tzv. uvede přejezd do výstrahy – tedy spustí červená světla, příp. spouštění závor – nemusí být jediný, který bude projíždět. A ten druhý vlak z jiného směru může být ještě dost daleko na to, aby stihl významně zpomalit, byť třeba ne na oněch 10 km/h.

Škoda testuje novou funkci, která má řidiče upozornit na blížící se vlak

Právě z toho důvodu, že vlaků může projíždět víc, řidič auta na železniční přejezd nesmí vjíždět, dokud nepřestanou blikat červená světla. Závory totiž mohou po zvednutí hned zase začít klesat. 

Beze smyslu není ani ruční zvednutí závor, ale automatickou zprávu pro strojvedoucího to neznamená. Závory jsou postavené tak, aby bylo možné je ručně zvednout právě v nouzové situaci – díky vyvážení to není ani velká tíha – a pokud se tak stane, železniční přejezd přejde do tzv. nouzového stavu.

„Zvednutí či nadzvednutí závorových břeven již uzavřených závor způsobí sice nouzový stav přejezdu a informaci o tom dostane obsluhující zaměstnanec, tedy výpravčí nebo dispečer, ale vlak už prostřednictvím ETCS informaci nedostane žádnou,“ dodává Dlabaja. I proto je jediným správným krokem při uvíznutí nepohyblivého auta na přejezdu volat tísňovou linku 112. 

Nouzový stav má nižší prioritu než stav poruchový. Kromě zmíněného to je např. situace, kdy ve dvouvláknové žárovce na světelném zabezpečovacím zařízení praskne jedno vlákno, ale to druhé pořád červeně bliká, když se blíží vlak, a přejezd tedy funguje a vlaky jím projíždí běžnou rychlostí. Takovou závadu podle Dlabaji není nutné odstranit bezodkladně.

Jak udělat jízdy v autoškole? Vyvarujte se těchto nejčastějších chyb

V konkrétním případě v Dolní Lutyni jde o železniční přejezd na jediné asfaltové silnici sloužící pro příjezd k Farmě Bezdínek, kam kamion s vrtnou soupravou mířil. Z ostatních stran jsou jen polní cesty. Přejezd je v oblouku a ve svahu, takže je svým zlomem v silnici pro delší vozidla a soupravy či pro auta s nízkou světlou výškou problematický. 

Podle zjištění Seznam Zpráv, které se v den nehody ptaly místních obyvatel, je běžné, že kamiony na přejezdu o asfalt spodkem zavadí. Ty tam běžně jezdí kvůli zásobování, stejně jako zemědělci s technikou do polí. A když farma chtěla zřídit autobus, který by vozil její zaměstnance, dozvěděla se, že přejezdem by nízkopodlažní autobus mohl mít problém projet.

Přejezdů jsou tisíce, se závorami skoro 1.900

V Česku je celkem 7.580 železničních přejezdů, od těch největších na hlavních koridorech až po ty nejméně významné, kde se kříží polní cesta s vlečkou. Pouze výstražným křížem je jich označeno 3.290, světelnou signalizací (tzv. výstražníky) je vybaveno 4.053 přejezdů a závorami jsou výstražníky doplněny v 1.866 případech.

Počet přejezdů se postupně snižuje, za rok 2023 jich bylo zrušeno 61, z toho 56 trvale, a zřízeny byly jen tři nové přejezdy a všechny jsou jen dočasné. Rušené přejezdy jsou tam, kde je intenzivní provoz na silnici, nahrazovány mosty či podjezdy. Právě příprava podjezdu, který by nahradil čtyřkolejný přejezd těsně u železniční stanice Studénka je v pokročilém stadiu přípravy, říká tisková zpráva Správy železnic.

Konec nerespektování výstražných světel na vlakových přejezdech! Nové zařízení v Česku potrestá…

Pro silniční dopravu platí povinnost jet 50 m před přejezdem, na němž nebliká bílé světlo, rychlostí nejvýše 30 km/h. Stejný limit platí při přejíždění přejezdu. Není přitom podstatné, zda je přejezd zabezpečen, či nikoliv. Pokud bílé světlo bliká, limit je 50 km/h. Bez blikajícího bílého světla také řidič nesmí na přejezd vjíždět, je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak, anebo je-li slyšet jeho houkání.

Vlaky přes přejezdy jezdí běžnou traťovou rychlostí, což je v Česku až 160 km/h. Na 784 přejezdech, tedy zhruba 10 procentech z celkového počtu, je trvale snížena nejvyšší traťová rychlost z důvodu omezeného rozhledu.

Za loňský rok se na přejezdech stalo 148 nehod, při nichž zahynulo 35 lidí a 108 lidí bylo zraněno. Nehoda na přejezdu tedy není ničím výjimečným. Za první 4 týdny roku 2024 se stalo na přejezdech 16 nehod.

Správa železnic loni zmodernizovala 124 železničních přejezdů a zvýšila na nich úroveň zabezpečení celkem za téměř 2,2 miliardy korun. Na rok 2024 je v plánu modernizace další stovky přejezdů za téměř 1,8 miliardy korun.

Dopravní panoptikum: Podívejte se na dramatické zážitky z železničních přejezdů

Navzdory tomu všemu na přejezdech pořád dochází k dopravním přestupkům. Na řadě míst je hlídají kamery; např. na přejezdu ve Vendryni nedaleko Třince kamery zaznamenaly za loňský rok 280 přestupků, uvádí Správa železnic. Dodává, že v hledáčku je dalších 33 přejezdů, kde by se mohly kamery instalovat. Na již zmíněném přejezdu ve Studénce před několika dny začaly fungovat, uvedlo na Facebooku ministerstvo dopravy.

Vjetí na železniční přejezd, když je to zakázáno, je po změně bodového systému od ledna 2024 trestáno pokutou 4,5–5,5 tisíce korun na místě nebo 7–25 tisíci korun ve správním řízení a 6 trestnými body. Okamžitý zákaz řízení nehrozí; to až „vybodováním“ po druhém spáchání. Před změnou, tedy do konce roku 2023, byla pokuta 2,5–5 tisíc korun ve správním řízení, trestných bodů bylo 7 a hrozil také zákaz řízení na 1–6 měsíců. Blokovou pokutu do 2.500 korun bylo možno uložit pouze řidičům nemotorového vozidla, tedy cyklistům.