Znáte tyto kuriózní české přejezdy? Nejen vlak! Ale i chodci či lanovka
Na cestách v ČR najdeme různé přejezdy. Jeden má tři kolejnice, další se celý schovává v hale, nebo je součástí křižovatky. Může se vám stát, že zastavíte u přejezdu, kde místo vlaku půjdou po kolejích pěší.
Správa železnic eviduje v ČR 7646 železničních přejezdů. Další pak jsou na různých vlečkách nebo důlních drahách. A pár zajímavých přejezdů najdeme i v zahraničí. V polské obci Chalupki nedaleko Bohumína například přejíždí řidiči přes dvanáct kolejí. Tento přejezd jsme zmiňovali v nedávném článku. Když pojedete z Písku na Putim, místo Putimské brány vás čeká přejezd se sedmi kolejemi. Kuriozit je ale na našich silnicích a železnicích víc.
Zajímavý, ale pro řidiče dost nepříjemný je přejezd v těsném sousedství kruhového objezdu. Na ten narazíte v Mladé Boleslavi. A v Českém Krumlově se na přejezdu místo vlaku občas objeví skupina turistů, která se pomalým krokem trousí po kolejích přes silnici.
Tři kolejnice
U Dolního Skrýchova na Jindřichohradecku přejíždějí řidiči jednokolejnou trať. V silnici ale nejsou jen dvě kolejnice, nýbrž tři. Jedná se o takzvanou kolejovou splítku. V tomto úseku totiž kromě normálně rozchodných vlaků můžou jezdit i úzkorozchodné legendární Jindřichohradecké místní dráhy. Aby každý vlak nemusel mít svou trať, jednu kolejnici sdílí (podle směru jízdy buď pravou, nebo levou) a druhá má každý rozchod svůj.
Bechyňská duha
Most Bechyňská duha je nejdelším železničním přejezdem v České republice. Navíc přes koleje jezdí auta jen v jednom směru. Dávat přednost vlakům musí jen auta jedoucí směrem do Bechyně, ven z města je cesta volná. Trať je jednokolejná, někdy tedy jede vlak vlastně jakoby v protisměru.
Samotný most má 190 metrů, po kolejích se ale jede i kus za ním a před ním, takže celková délka přejezdu dosahuje přes 300 metrů. Vlaky smějí jet po mostě maximálně 10 km/h, auta nebo jízdní kola mají naopak v pruhu vedoucím po kolejích přikázanou minimální rychlost 10 km/h. Takže by se nemělo stát, že vlak dohoní auta jedoucí příliš pomalu.
Vlak na silnici jezdíval dřív i v Brně. V minulém roce ale vlečku na výstavišti zrušili, takže vagony ulicemi moravské metropole už neprojedou. A hlavně se nedostanou na výstaviště, takže veletrhy se budou muset obejít bez lokomotiv, případně je tam dovezou na podvalu.
Zatímco v Brně jezdil vlak po silnici jen výjimečně, v rakouském Linci procházela ulicí Reindlstrasse regulérní trať. Před pár lety jí zrušili, ale ještě někdy v roce 2013 se tu auta, motorky a chodci potkávali s vlaky.
V německém Cvikově pak vlaky zajíždějí do centra po tramvajové trati. Každá křižovatka je označena zároveň i jako přejezd a vybavena zabezpečovacím zařízením.
Tramvají přes koleje
V Brně a Olomouci se kříží koleje železniční a tramvajové. Zatímco na přechodu pro chodce má tramvaj přednost, u přejezdu musí počkat ve frontě s auty. Tramvaje u přejezdu čekaly v minulosti i v Praze na Palmovce. Před zrušením těšnovského nádraží jezdil ulicí Na Žertvách vlak.
Tramvaj směřující od Krejcárku na Kobylisy nebo obráceně tady občas zůstala u závor a nestíhala jízdní řád. Zrušení trati tak bylo pro tramvaje požehnáním.
Ve všech těchto případech jezdí nebo jezdily tramvaje přes neelektrifikovanou trať. Protínat troleje vlaků a tramvají by totiž bylo složité. Ze stejného důvodu se přes elektrifikované tratě nevedou ani trolejbusové linky. I když na pražském Krejcárku kdysi takové křížení bylo. V současné době se trolejbusy s elektrickými vlaky potkávají na jednom přejezdu ve slovenském Prešově.
Dvounohé vagonky
Tento přejezd důlní dráhy v Českém Krumlově slouží vláčkům, které vozí turisty do grafitového dolu. Před přejezdem je vypínač, jímž strojvedoucí ručně spustí semafor. Když projede, na druhé straně zase signalizaci vypne. Zpátky jdou návštěvníci s průvodcem pěšky. Východ z podzemí je hned vedle silnice. Aby někoho nepřejelo auto, opět se použije zabezpečovací zařízení ovládané vypínačem. Místo mašinky s vagonky ale vyjdou pěší.
Závory v hale
V bývalém závodě ČKD-Tatra na pražském Zličíně, kde se dříve vyráběly tramvaje, by se dal natáčet psychothriller. Dlouhá chodba, kterou bez problémů projede třeba i kamion, vypadá děsivě. Protože ale křižuje koleje, byl tady přejezd. Dnes už se tu s kolejovými vozidly, konkrétně tramvajemi, nepotkáte, ale závory zde zůstaly.
Vlečka v křižovatce
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý… Hláška z Cimrmanů by mohla pasovat na někoho, kdo má rád kuriózní křižovatky a přejezdy. Kousek od pivovaru vede dnes už nepoužívaná a dost zanedbaná vlečka, procházející rušnou semaforovou křižovatkou. Nedaleko této křižovatky na vlečku upozorňuje ještě stará dopravní značka. Zatímco dnes už se křížení s vlečkou označuje jako normální přejezd, dřív se používala značka Jiné nebezpečí a na dodatkové tabulce byl obrázek parní mašinky. Dodnes tuto značku potkáte právě nedaleko budějovického pivovaru.
Gibraltar u Hořovic
Velmi kuriózní přejezd se závorami je na Gibraltaru, kde se nečeká kvůli průjezdu vlaku, ale přistání nebo odletu letadla. Závory tady tak nechrání trať, ale ranvej.
Přejezdy přes vzletové a přistávací dráhy máme i u nás. A nepotřebujeme ani závory. Silnice vede přes ranvej letiště v Hořovicích na Berounsku a pak ve Velké Dobré u Kladna. Obě letiště slouží sportovnímu létání. V padesátých letech byla zřízena jako takzvaná záložní letiště. Mají tedy delší dráhy, které by v případě války sloužily stíhačkám. V dobách míru se ale celá délka nevyužije, a tak může dráhu křižovat silnice.
Stůj, dej přednost lanovce!
Tato kuriózní značka není na přejezdu železničním, ale v místě křížení s lanovkou. Nachází se na lesní cestě pod Komáří vížkou nad severočeskou Krupkou. Po cestě jezdí náklaďáky s kládami. Když bude nějaký návěs dost naložený, mohl by kládou vrazit do sedačky a zranit cestující. Řidiči se tady proto musí rozhlédnout nad sebe a smí pokračovat v cestě, až když se přesvědčí, že se neblíží lanovka.
Jak na zubačku
Ve švýcarském Oberwaldu křižuje silnice ozubnicovou dráhu. Pneumatiky aut a zubačka se nesnesou, a tak si tady museli inženýři pomoci neotřelým řešením. Hřeben se zuby, který je umístěn mezi kolejnicemi, je zatahovací. Když vlak projede, zuby zmizí pod silnicí. Teprve pak se zvednou závory.
Přejezd s kruháčem
Kuriózní a pro řidiče trochu nepříjemný je přejezd v Mladé Boleslavi. Je totiž hned vedle přejezdu. Ve chvíli, kdy se rozblikají na přejezdu světla, to znamená, že řidiči zůstávají stát na kruhovém objezdu a ucpou ho. Nad tímto nápadem zůstává rozum stát.
V německém Bergisch Gladbachu mají koleje natažené rovnou skrz kruhový objezd. Podobně jako v pražských Dejvicích na Kulaťáku jezdí tramvaj, pohybují se v Gladbachu vlaky. Z rondelu s přejezdem se tam stala turistická atrakce.
Víte o podobných zajímavostech? Podělte se s námi v diskuzi.
Pravidla platí všude
Ať už jde o přejezd kuriózní, nebo obyčejný, vždy se vyplatí opatrnost. Nehledě na to, jestli bliká, nebo nebliká bílé světlo, musí se řidič přesvědčit, že může přejezd bezpečně přejet. Pokud nemá dostatečný rozhled, musí zastavit. To musí udělat i v případě, kdy už je slyšet přijíždějící vlak. Bílé světlo umožňuje přejíždět koleje rychlostí 50 km/h. Tam, kde není, musí řidič zpomalit na 30 km/h. Tyto rychlostní limity platí nejen přímo na přejezdu, ale už 50 metrů před ním.
Pravidlo o zákazu řazení na přejezdu vypadlo z pravidel v roce 1975. Naposledy bylo ve vyhlášce číslo 80/1966 Sb.
Čísla přejezdů
Pokud zůstane na přejezdu stát auto nebo se tam stane nehoda, slouží pro snadnou orientaci čísla přejezdů. Ta jsou napsaná zezadu na zabezpečovacím zařízení nebo výstražném kříži. Jedná se vlastně o pořadové číslo přejezdu. Číslování začínalo původně od jedničky, přejezd číslo P1 v pražských Holešovicích ale loni zbořili. Nahradí ho mimoúrovňové křížení.
