Čtrnáct značek, jedna realita. Proč Stellantis v EU hledá nový řád
Řízení zásob, výkyvy poptávky a dočasné zásahy do výroby ukazují, jak křehká je evropská rovnice Stellantisu. Do toho vstupují emisní cíle a riziko miliardových nákladů, které mohou urychlit rozhodování o budoucnosti jednotlivých značek.
Stellantis uzavírá rok 2025 v přelomovém období, kdy se dosud preferované hodnoty obracejí vzhůru nohama. Nový generální ředitel skupiny Stellantis Antonio Filosa chce jít opačným směrem než jeho předchůdce Carlos Tavares, jehož strategie přispěla k propadu podílu na americkém a evropském trhu.
Agentura Reuters uvádí posun k pragmatičtějšímu obchodnímu přístupu, v němž se mají zvyšovat prodeje i za cenu nižších marží, a zároveň dochází k přehodnocení některých dřívějších investičních priorit. Příkladem je návrat modelu Jeep Cherokee a benzinového osmiválce Hemi na americký trh. Jde o krok, který má reagovat na poptávku dealerů i zákazníků, přestože v nabídce existuje také výkonný řadový šestiválec Hurricane. Američané zkrátka milují V8.
Stellantis se také odkloní od agresivně nastavených elektrifikačních cílů, které v minulých letech stály za omezováním některých spalovacích variant a v součtu přispěly k poklesu prodejů. Například u kompaktních užitkových řad Berlingo/Partner/Combo byly v některých osobních verzích a na některých trzích spalovací nabídky omezené, což část zákazníků odrazovalo; v nabídce se pak znovu objevily i spalovací varianty. Další restrikce budou v projektech zaměřených na vodíkový pohon.
Evropa je v tomto příběhu klíčová, protože právě zde se nejvíc ukazuje nákladovost širokého portfolia a současně i realita slabší poptávky. Reuters v roce 2025 opakovaně informoval o dočasných zastaveních či úpravách výroby v evropských závodech, které souvisely se slabou poptávkou a řízením zásob. To přimělo Filosu uvědomit si, že v časech recese je udržení 14 značek mimořádně nákladné.
Tím jsou automobilky Stellantisu vrženy do dvojího boje. Musejí odolávat tlaku konkurenčních automobilek a zároveň usilovat o „pozornost“ ve vnitřní struktuře skupiny. Od jejich perspektivy a ziskovosti se totiž odvíjí přidělené finanční prostředky. Zatímco Citroën, Opel a Peugeot mají přízeň zajištěnou, DS se kvůli slabším objemům a okleštěnému financování snaží profilovat mimo přímý střet s německou prémiovou konkurencí. Model DS N°4 byl představen a uveden do nabídky v roce 2025, a spolu s N°8 má ukázat, že značka umí zaujmout i bez soupeření „stejnými nástroji“. Tomuto tématu jsme věnovali samostatný článek.
Podobně nejednoznačná situace panuje i u Lancie a Alfy Romeo, byť tam jsou značná očekávání související s novými generacemi modelů Giulia a Stelvio, a také crossover Junior předvádí solidní prodejní výkony. Souboj značek bude hlavně evropskou záležitostí. Zatímco v Americe jsou teritoria v rámci možností rozdělená, v Evropě bojuje řada vozů skupiny ve stejném segmentu, což strategicky nedává smysl. Reuters upozorňuje na tvrdá čísla a fakt, že u Alfy Romeo, DS a Lancie tvořil podíl na trhu za loňský rok u každé z nich jen 0,3 %. To se pak těžko obhajují výdaje na vývoj, organizační struktury a marketing. V létě bylo rušno i kolem Maserati. Náznaky o možném prodeji byly sice rozprášeny, ale fakt, že se o jeho životaschopnosti polemizuje, je sám o sobě vypovídající.
Do evropské rovnice zároveň vstupují regulace. Reuters citoval šéfa evropského regionu Jeana-Philippa Imparata, podle nějž při nezměněných podmínkách hrozí v horizontu dvou až tří let pokuty až 2,5 miliardy eur za neplnění emisních cílů, pokud se nepodaří dostatečně posunout mix směrem k bezemisním vozům nebo jinak upravit objemy. Tento tlak je zásadní, protože může přímo ovlivňovat výrobní plánování a v krajních scénářích i vytížení závodů. Jenže Stellantis se potřebuje hlavně pořádně nadechnout, a ne si ještě komplikovat život elektromobilitou.
Filosa také hovořil o posílení fleetových prodejů. Z nich sice neplynou takové marže, ale automobilkám pomáhají dělat „reklamu v ulicích“. Čím více je daných aut vidět, tím lépe se dostávají do povědomí veřejnosti, a pokud si je lidé vyzkoušejí jako služební, je vyšší pravděpodobnost, že u značky zůstanou nebo je odkoupí do soukromého vlastnictví.
Zdroj: Reuters, Stellantis
