Design po generacích: Fiat Panda – Hranatý medvídek

141, 169 a 319 – tři projekty, tvořící tři osobité generace malého Fiatu s designem, který kombinuje jednoduchost s originálními prvky

Segment A je kolbištěm automobilů s rozličnými tvarovými styly a nespočtem variant v oblasti designové individualizace – jedná se o kategorii, kde najdeme vozy se zaměřením na praktičnost (a nezřídka zároveň na nízkou cenu), stejně tak automobily s apriorní orientací na svět designu či módy.

Důležitou součástí této třídy jsou modely, které obě skupiny kombinují. Jedním z nich je Fiat Panda, jehož aktuální generace nabízí nejen originální design (jehož součástí je navíc atypická filozofie, o níž bude řeč později), ale také prostorný interiér či praktickou pětidvéřovou karoserii.

Panda mezigeneračně drobně povyrostla do délky i šířky, výška se naopak zmenšila. Třetí generace je 365 centimetrů dlouhá (+ 1 cm), 164 centimetrů široká (+ 5 cm) a 155 centimetrů vysoká (- 3 cm).

Design po generacích – Speciální příloha Auto.cz

1. generace (1980-2003) – Minimalista

Design nejstarší Pandy, jehož autorem je Giorgetto Giougiaro, je orientován na hrany – na karoserii nenajdeme takřka žádné zaoblení. Vše – včetně lemů blatníků – tvoří ostře řezané rysy a přímo vedené linky, které jsou charakteristickým znakem automobilu, jenž svou délkou (3,3 m) zapadal mezi Fiaty 126 a 127. Od obou vozidel se však lišil koncepcí designu, který je založen na maximální jednoduchosti.

Příď Pandy, která byla představena v roce 1980 na ženevském autosalonu, přišla s originálním uspořádáním prvků, jež bylo velmi jednoduché a účelné – tvořily jej světlomety, nárazník a maska chladiče s vertikálními větracími otvory, která však nebyla umístěna uprostřed přídě (jak bývá zvykem). Tento asymetrický rys dodával čelní části karoserie neobvyklý výraz a lze jej považovat za prvek, který věcnou kompozici náležitě oživil.

Fiat Panda (1980-2003): Třicetiletá krabice

Nejstarší provedení je vybaveno plastovými díly ve spodní části profilu, které spolu s předním a zadním nárazníkem opticky tvoří jeden celek. Všudypřítomná hranatost je zde umocněna hranatými lemy blatníků, vizuální čistotu a nekomplikovanost dotvářejí skryté kliky dveří. Dodejme, že plastový obklad boční části exteriéru měl (spolu s nárazníky) vroubkovaný vzor, korespondující s maskou chladiče.

Přístrojová deska původní verze se opírala o maximálně jednoduchý celek, tvořený budíkem a k němu přiléhající částí s ovladači topení a ventilací. V tomto případě můžeme hovořit o ukázkovém souladu mezi ztvárněním vnějších a vnitřních tvarů, které tvoří celek, jehož hranatost je charakteristická nejen pro Pandu, ale i pro rozsáhlou část Giugiarovy tvorby.

2. generace (2003-2012) – Proces kulacení

Podzim roku 2003 přinesl druhou generaci vozu, jehož design – ačkoli některými prvky navazoval na původní provedení modelu – nastolil zcela nová pravidla. Pětidveřová karoserie byla navržena tak, aby její pojetí kombinovalo hranaté tvary s citlivě navrženými křivkami – patrně tou nejvýraznější je horní hrana bočních oken, která nejenže kontrastuje s linií střechy, ale také s hranatým oknem mezi C-sloupkem a zadními světly. Právě tato část patří mezi nejnápaditější prvky, použité na karoserii městského Fiatu, neboť navazuje na původní model a zároveň tvoří základ pro vertikální zadní svítilny, jež vkusně zapadají do celku. Záď jako taková je kolmá a členitá, zatímco příď je uhlazená a relativně jednoduchá. Podíváme-li se na drobné světlomety a nekomplikovanou masku, lze vysledovat jisté souvislosti s první generací vozidla.

Fiat Panda (2003-dosud): Medvídek nejen městský

Zřejmě nepřekvapí, že přístrojová deska (s málo členitou hmotou) vykazuje spíše jednoduché tvary. I přesto však v době svého vzniku potěšila elegantním středovým panelem a praktickým umístěním řadící páky. Kouzlo designu interiéru Pandy tkví v rozmístění ovládacích prvků na středovém panelu, které – zapojíme-li fantazii – tvoří osobitý a poutavý výraz.

3. generace (2012-) – Návrat ke kořenům

Nejnovější generace vozu, uvedená v roce 2011 na frankfurtském autosalonu, je prozatímním završením dosavadních zkušeností, neboť ve svém tvarosloví propojuje charakteristické znaky obou generací. Odkaz na předchozí řady prozrazuje motiv čtverce se zaoblenými rohy (squircle), který je páteří designu nového modelu, přičemž na druhou generaci je navázáno zejména stavbou karoserie a některými dílčími částmi.

Nebývá zvykem, aby byl design automobilu opředen ucelenou a pečlivě zpracovanou filozofií, jejímž prostřednictvím je vysvětlen každý tvarový prvek užitý vně i uvnitř vozu. Fiat si však byl vědom potenciálu dvou (avšak zejména té první) generací modelu a vytvořil rys (obsažený v pozoruhodném Design Story), který se základním kamenem nové Pandy – čtverec se zaoblenými rohy zvaný squircle. Ten se promítá na exteriér, kde tvoří blatníky, okénko mezi C-sloupkem a zadními svítilnami (pozoruhodný odkaz na minulou generaci v propracovanější podobě) či drobné detaily, kupříkladu světla v ploše zadního nárazníku. Najdeme jej však i v kabině, kde ovlivnil ztvárnění hlavových opěrek, středu volantu, tlačítek, ohraničení kapličky, klik dveří či vzorku pro oživení čalounění sedadel.

Fiat Panda 1,2 8v – Vítej, šelmičko!

Design aktuální Pandy však není založen jen na návaznosti na předchůdce a užívání nových prvků - specifikum Pandy spočívá v širším záběru designu, čehož bylo docíleno rozpracováním prvků známých z modelu 500 (zejména po stránce rozdělení předních světel) a experimenty s retro designem. Ten je patrný na přístrojové desce, jejímž základem je originální rám ve tvaru obdélníku se zakulacenými rohy. S tím souvisí možnost konfigurace barev, což podtrhuje estetické založení vozu.