Designový duel: Hyundai i20 vs. Škoda Fabia III

Ani jeden z duelantů nepatří mezi všední vozy své kategorie. Oba představují design, jehož estetická složka je zároveň nositelkou pozoruhodných, na první pohled skrytých, ale pro celkové vyznění karoserie důležitých rysů. Jihokorejský vůz se pokouší o specifický optický klam – svými černými sloupky C usiluje o to, aby byl vnímán jako delší, čemuž napomáhají četné horizontální prvky a (oproti minulé generaci) výrazné přepracování objemů karoserie.

Český automobil, který je dalším evolučním článkem vývoje moderního mladoboleslavského stylu, je výrazný a členitý. Jeho křivky odrážejí novátorská řešení, která byla poprvé užita na exteriéru koncepční studie Vision C, přičemž některé již etablované prvky – například trojúhelníkové plochy v pátých dveří – prezentuje v nových souvislostech.

Hyundai i20 – Příklon k horizontálním liniím a rozvíjení směru Fluidic Sculpture

Nová generace malého hatchbacku i20 je zástupcem průběžně zdokonalovaného designového trendu Fluidic Sculpture a oproti předchozí generaci vozu (v původním provedení, před modernizací z předloňského roku) jsou její tvary orientovány na horizontální prvky. Nejde jen o příď, jíž opticky rozšiřují štíhlé kryty reflektorů, ale také o tmavé sloupky C, které mají za cíl opticky prodloužit boční část karoserie. Ve výsledku jde o znak, který zároveň tvoří spojnici mezi bočními skly a zadním oknem, čímž dává vyniknout střeše s nepravidelným okrajem a poměrně výrazným zásahem do zmíněných zadních sloupků.

Design vozu je třeba vnímat v kontextu postupného vývoje tvarového směru značky, který je zaměřen na emociální křivky inspirované přírodou (designéři odkazují například na arizonský Antelope Canyon). Provedení přídě – její kompoziční řešení, zvláště pak vztah mezi šestiúhelníkovou maskou chladiče a polohou světlometů – odpovídá vývoji pramenícímu v druhé polovině minulé dekády, kdy došlo k představení základních znaků fluidního tvarosloví. Do tohoto období patří zejména kreace HND-3 Veloster, jejíž premiéra proběhla v roce 2007 na autosalonu v Soulu – hladkost exteriérových panelů lokálně oživují citlivě provedené zásahy v podobě prohlubní a ostrých linek.

První dojmy: Hyundai i20

Postupem času byl nový tvarový styl rozvinut do podoby výrazného a velmi pronikavého stylistického jazyka, na čemž má podíl zejména ženevská studie HED-5 i-Mode (2008), o rok mladší sportovně laděné představy vozidel SUV (vize HCD-11 Nuvis či například HED-6 ix-ONIC, koncepční předvoj produkčního vozu ix35) a zejména nekonformní sedany HND-4 Blue-Will či i-flow, dílo designérského střediska Hyundai Motor Europe navržené pod vedením Thomase Buerkleho. V sériové výrobě byly fluidní tvary poprvé použity v roce 2010, konkrétně na návrzích vozidel Tucson a Sonata.

Příklon k horizontálním prvkům je znát také na zadní části vozu, kde dominují koncová světla s ostrým výběžkem zasahujícím do plochy pátých dveří a trojúhelníkovým čirým sklem – právě tento rys dodává svítilnám na dynamičnosti. Takto ztvárněná záď opticky vyvažuje ostře zkosenou, na poměry třídy malých vozidel nezvykle strmou příď. Dochází zde také k moderní stylizaci prvků, s nimiž jsme se mohli setkat u starších vozidel značky – hovoříme zejména o prohlubni pod zadními světly, která má významný podíl na plasticitě zadních dveří modelu Veloster. Poměrně ostré tvary některých dílů však kontrastují s hladkými boky a zmíněným ostře zkoseným čelem – interiér však zůstává klasický, oproti zevnějšku pracuje s oblinami a osvědčeným uspořádáním.

Škoda Fabia – Propojení tvarových kladů obou předchozích generací

Podstatný rozdíl mezi nejnovější generací Fabie a její předchůdkyní spočívá v harmonickém souladu proporcí, a to nejen z hlediska vyváženosti objemů obou karosářských prostorů, ale především po stránce poměru mezi výškou a šířkou karoserie. Obojí vzešlo z jednoho ze základních požadavků na design, jímž byla širší a zároveň nižší stavba vozu – v tomto ohledu nová Fabia zcela suverénně překonává druhou generaci modelu, jejíž komplikované proporce způsobila zejména karosářská a stylová návaznost na Roomster.

Boční partie hatchbacku v sobě slučují prvky obou předchozích generačních vydání. Z nejstarší Fabie přebírají elegantní napojení sloupků A na linii střechy (k němuž dochází formou plynulé, velmi nenápadné křivky), z její nástupkyně pak černé sloupky B, které budí dojem vizuálního sjednocení bočních oken do uceleného skleněného pásu. Toho mělo být u druhé generace skutečně dosaženo – Jens Manske, tehdejší šéfdesignér značky a autor dobové Fabie, shledal provedení bočního prosklení nesourodým. U nového návrhu tedy usiloval o harmoničnost oken opticky sjednocených (formou černého sloupku B) do jednoho celku.

Škoda Fabia III: První dojmy se sériovými automobily v Portugalsku

Jednotící znak vnějších panelů představuje plasticky provedená linie tornado, která však není pouhou spojnicí mezi předními a zadními světly a hranicí mezi hlavními plochami profilu (jak tomu bylo u minulé generace Fabie) – má totiž praktickou funkci, spočívající v usměrnění proudění vzduchu tak, aby voda odlétávající od kol nepřekročila tuto část profilu a nezasáhla boční okna. Jde o prvek, který energicky protíná ponton a – vidíme-li jej v kontextu dosavadní tvorby automobilky – stanovuje nová měřítka tvarové skulpturálnosti.

Pokud byla řeč o proporcích, nutno poukázat na ztvárnění zádě, jež plně odpovídá aktuálnímu trendu značky. Zde se však můžeme setkat hned s několika pozoruhodnými tvarovými prvky, které tyto vyvážené (po stránce rozvržení hmoty a velikostního poměru všech použitých dílů) partie oživují. Předně jde o efektní vykrojení ve spodní části blatníků – inspirované tím samým řešením na karoserii sportovního speciálu S2000 – jež odkrývá kola a propůjčuje tak zádi sportovní vzhled. Druhým rysem je tmavé ohraničení koncových světel, které zpestřuje už tak dostatečně výraznou optiku svítilen, jež svou členitostí a pocitem vizuální křehkosti odkazují na řemeslnou dovednost a tradici českých sklářů. Rovnoramenný lichoběžník svíraný z obou bočních stran trojúhelníky netřeba připomínat, jde o nový identifikační znak vozidel Škoda, jenž posiluje plasticitu vnějších panelů a který plně zapadá do plochy pátých dveří.

Přejdeme-li k interiéru, poukažme na nemalou proměnu týkající se nejen stavby desky, ale i pojetí dekoru. Právě v jeho případě totiž dochází k největším změnám. Tvoří jej mohutný plastový díl, který je vsazen do střední části desky a zahrnuje dotykový displej multimediálního systému. Do téže linie byl situován postranní výdech ventilace (na levé straně), ztvárněný v jiném stylu než centrální otvory. Tato různorodost odpovídá obdobnému uspořádání prvků v interiéru Octavie a patřičně oživuje prostředí.

Rozhovor s Jozefem Kabaněm: Škoda Fabia III měla připomínat S2000

Střet fluidních křivek a prvků se symbolickou náplní, otázka nadčasovosti a téma estetické hodnoty použitých řešení

Vnímáme-li design automobilu v kontextech – jež jsou pro pochopení tvarů nové Fabie, jak za chvíli uvidíme, nezbytné – můžeme snadno dojít k závěru, že oba vozy představují zcela specifické projevy automobilové estetiky, které se opírají o odlišné tvarové principy a zásady. Hyundai je automobil, který byl navržen v rámci fluidního směru, jehož emocionalita čerpá z neobyčejně progresivních a působivých konceptů. Podobně jako ony, také nová generace hatchbacku i20 má tu vizuální vlastnost, že nenavazuje ani na svou minulou generaci (od níž se výrazně liší), ani na žádný jiný historický vzor. Vzešla tedy z tvůrčího procesu, který lze přirovnat k práci na pověstném čistém listu papíru – designéři tak nejsou limitováni závazkem v podobě tradice a mohou přijít se zcela novými řešeními, čehož jsme v případě nového vozidla Hyundai svědky.

Škoda Fabia je automobil, navržený – podobně jako Hyundai – dle moderního a programově jasně profilovaného tvarosloví. Oproti tomu korejskému je však prostoupeno pozoruhodnými odkazy na prvky, jež s automobilovým designem přicházejí do styku jen zřídka – překračují totiž rámec technického a spotřebního produktu a zasahují do historie českého uměleckého řemesla a architektury. Trojúhelníky, jež svírají rovnoramenný lichoběžník a vyplňují plochu pátých dveří, odkazují na český kubismus a představují jeden z klíčových znaků nového tvarového směry značky. Návaznost na tuto avantgardní uměleckou epochu vyzařuje také z fotografií zachycujících průkopnický model nového designu, koncepční kreaci Vision D z roku 2011, před Domem U Černé Matky Boží v Praze (od architekta Josefa Gočára), který je vrcholným dílem české kubistické architektury. Je rovněž nezbytné připomenout optiku vnějšího osvětlení karoserie, která rozvíjí odkaz řemeslného umu českých sklářů. Svou vizuální křehkostí nastavuje nová měřítka stran harmonického propojení funkčnosti a estetiky a přetváří motiv písmene C (poprvé užitý před deseti lety na karoserii druhé generace Octavie) do nové, plastičtější podoby.

V obecné rovině lze říci, že má-li tvarové řešení – a automobilový, potažmo průmyslový design není výjimkou – nějakou symbolickou náplň, můžeme v jeho případě očekávat určitou míru nadčasovosti, a tedy zároveň estetickou kvalitu a trvanlivost. Dekorační doplněk pak není pouhým zpestřením karoserie, které není podloženo hlubší myšlenkou, ale plnohodnotnou součástí tvarosloví, s níž je třeba počítat. V případě mladoboleslavského automobilu je nesporné, že ornamentálnost, jejíž náplň tvoří působivá hra historických (a v kontextu automobilové tvorby ojedinělých) odkazů, je plnohodnotnou a zcela nezaměnitelnou součástí formy. Estetika vozu je tak nositelkou hodnoty, která přesahuje hranice techniky a oživuje odkaz umělecko-řemeslné tvořivosti našich předků.

Který automobil z uvedené dvojice se vám více zamlouvá? Hyundai i20 nejnovější generace, nebo Škoda Fabia s pořadovým číslem 3? Dejte nám to vědět v anketě pod článkem.