TEST Dlouhodobější test: Mercedes-Benz GLE 350 de 4Matic. O něco delší soužití s plug-inem

První test jsem uvodil titulkem „Život s plug-inem může být fajn“. Chválou jsem nešetřil, ačkoliv se koncepce plug-in hybridů nemusí jevit jako úplně rozumná (do klasického spalovacího auta přidejte ještě elektromotor a těžké baterky a bude to eko), v konkrétním případě však fungovalo spojení vznětového čtyřválcového dvoulitru s výkonem 143 kW a elektromotoru s dalšími 100 kW velmi dobře. Na elektřinu i velké (4,9 metru) a těžké SUV (2,7 tuny!) ujelo i v zimě úplně v pohodě vzdálenosti kolem osmdesáti kilometrů, dynamika elektromotoru stačila i na dálniční rychlosti a spalovací motor se připojoval velmi plynule, jeho činnost zaregistrujete hlavně díky zvuku a otáčkoměru. Pozoruhodně hladké spojení.  V dlouhodobějším testu se pokusím připojit… velmi překvapivě dlouhodobější dojmy z užívání Mercedesu GLE 350 de 4Matic. Nadšení mě neopustilo, na to je plug-in hybridní GLE moc dobré auto, ale přiznám se, že pár negativ, na které jsem upozorňoval už v testu, dlouhodobější užívání vozu spíš prohloubilo. 

Opravdu to brzdí pořád samo…

Tohle je věc, která mi náladu kazí suverénně nejvíc, a přiznám se, že jsem si ani za těch pár týdnů nezvykl. V komfortním módu GLE zkrátka samo brzdí. Představte si klasickou jízdu s adaptivním tempomatem, když se blížíte k pomalejšímu vozu. Ano, auto se přizpůsobí rychlosti vozidla před vámi a samo si přibrzdí. Jenže já nemám zapnutý adaptivní tempomat a rychlost a zpomalování bych rád měl pořád ve svých rukou. Možná je to zpátečnický pohled a plug-in hybridnímu GLE velmi záleží na rekuperaci, tedy brzdí vždy, když k tomu má jenom trošku příležitost, já však za volantem v těchto chvílích rostu. Kdyby to šlo vypnout, zařadím tento úkon do klasického postartovního kolečka vypínání zbytných a stále spíš obtěžujících jízdních asistentů (jak jsem už jednou napsal, nejsem proti všem, přednárazový systém funguje už většinou spolehlivě a i mně párkrát pomohl), jenže ono to vypnout nejde.

Jedinou cestou, jak se automatického brzdění zbavit, je přepnout do sportovního režimu. Jenže zde už plug-in hybridní GLE neumí jet pouze na elektřinu, tuto využívá jako výkonovou dopomoc naftovému čtyřválci. A jezdit s plug-in hybridem bez možnosti čistě elektrického provozu moc smysl nedává. Nezbývá mi tedy nic jiného, než mezi jednotlivými režimy neustále přepínat. Pokud mám před sebou volnou silnici, ulici, ale klidně i dálnici (rychlosti kolem limitu ještě elektromotor jakžtakž zvládá), jezdím v komfortu a tedy co nejvíce na elektřinu. Jakmile se však dostanu do provozu, volím sport. Zbožňuju plynulou jízdu a s neustálým přibrzďováním bych se jí opravdu nedočkal.

Mercedes-Benz GLE 350 de 4Matic

Strašná škoda, že si Mercedes nedokázal tuto vnucenou rekuperační berličku odpustit. Celý systém totiž jinak funguje naprosto vzorově, přechody mezi jednolitými režimy pohonů jsou dokonale hladké, nástup nafty poznáte jen díky zvuku, případně otáčkoměru. Mimochodem, grafiku ilustrující režimy a zapojení jednotlivých motorů mají u Mercedesu krásně logicky a přehledně ztvárněnou, baví mě koukat a zkoumat, kdy a jak si motory mění role, jak dlouho a kolik kilometrů jsem absolvoval elektricky… Moc pěkné.

Velmi kvituji sladění při akceleraci. Žádné monotónní hučení jako v toyotách a lexusech, v tomto směru za mě Japonci nepochopitelně zaspali, ale v Mercedesu jen plynulé zrychlování bez vytočeného motoru. Drtivou většinu situací lze zvládnout jen na elektřinu, 100 kW i na 2,7 tuny těžké plug-in hybridní GLE nečekaně stačí, jakmile však požadujete důraznější akceleraci, dvoulitrová nafta se svými 143 kW přiskočí okamžitě, díky devítistupňovému měničovému automatu nesetrvává v nesmyslně vysokých otáčkách, výsledný dojem ze zrychlení tak odpovídá jakémukoliv jinému spalovacímu vozu s automatickou převodovkou. Úžasná práce.  

TEST Mercedes-Benz GLE 350 de 4Matic – Život s plug-inem může být fajn

Spotřeba? Těžká otázka

Tohle si musíme roztřídit do více škatulek. Začnu tou nejméně plug-in hybridní, tedy s případy, kdy je baterie vyždímaná a GLE používáte pouze ve spalovacím režimu. V teplejším počasí proti dřívějšímu týdennímu testu se mi daří jezdit častěji za hodnoty pod deset litrů, mimo dálnici se blížím i k devíti, občas i pod devět. 

Nyní čistě elektrická spotřeba. Vzhledem k rozměrům a již zmíněné hmotnosti kolem 2,7 tuny nelze předpokládat, že budete jezdit za hodnoty elektrických specialistů (tedy něco jako hodnoty pod 20 kWh), v GLE se spíš blížím 40 kWh. Vysoký odběr, to bezesporu, důležitější je ale z pohledu koncového uživatele spíš dojezd. A ten je skutečně minimálně osmdesátikilometrový, dovolil bych si říct, že skoro až za všech podmínek (i v zimě se zapnutými spotřebiči). Spíše se při jen mírně střídmějším užívání budete dostávat na vyšší čísla. Připomínám, že ač je baterka již docela velká (kapacita činí 31,2 kWh), stále ji nabijete přes noc nebo v práci i z běžné sítě (potřebujete něco přes jedenáct hodin). 

Při odečítání hodnot z palubního počítače pozor na jednu věc – GLE hodnoty vždy průměruje, jakmile frčíte na elektřinu, klesá vám údaj o spotřebě spalovací jednotky. A naopak. Na displeji si tak můžete přečíst i snové hodnoty s naftovou spotřebou třeba kolem dvou litrů. Dosažených ovšem jen díky tomu, že jste větší část cesty absolvovali na elektřinu. 

Musím ale uznat, že kombinace nabití do plna přes noc a takřka stokilometrového dojezdu může z plug-in hybridního GLE skutečně dělat častý elektromobil, jenom kdyby sám nebrzdil… To mě štve.   Je ho kus. Možná až moc

O hmotnosti jsem se už, myslím, párkrát zmínil. Úplně nejvíc ji pocítíte v zatáčkách. Je to zvláštní pocit, těžké baterky jsou sice uloženy nízko a GLE je díky nim k silnici skoro až přilepené, stejně ale vždy cítíte, jaká hmota se do oblouku hrne. Tohle cítíte vždy a jen zadkem, z řízení nejdou absolutně žádné podněty. Jak píšu, auto zatočí a pak až překvapivě sedí, stejně vám však prakticky vždy přijde, že GLE musíte do zatáčky hrozně nutit. 

Mercedes-Benz GLE 350 de 4Matic

Toto určitě není řidičský projev, plug-in hybridní GLE vás rozhodně bavit nebude, já jsem však v prvé řadě rád za komfort, a toho je naštěstí požehnaně. Sice netuším, jak plug-in hybrid jezdí na klasickém podvozku, na tom příplatkovém vzduchovém (stojí pětapadesát tisíc) je však takřka stoprocentně pohodlné. 

Mírný problém mám s rozměry. Necelých pět metrů je v pohodě, vadí maximálně při parkování, šířka lehce přes dva metry už však pozornost v českých reáliích vyžaduje. Úplný řidičský začátečník nejsem, zkušenost i s většími auty mám, ale s GLE si musíte dávat velmi pozor i při běžné jízdě třeba na užší okresce. A samozřejmě taky při parkování. Občas s úlevou přesednu do méně prostorově náročných vozů, v GLE se skutečně musím soustředit víc, než by se mi kolikrát líbilo. 

Na druhou stranu, obří vnější rozměry oceníte v interiéru, ten je skutečně nebývale prostorný. Pokaždé žasnu, kolik místa je na zadních sedačkách. Teď mě z hlavy opravdu nenapadá, kde jsem si vzadu tak pohodlně a s takovou centimetrovou rezervou naposled poseděl. Kufr se u plug-in hybridu o něco zmenšil, standardní GLE nabídne 630 litrů, náš dlouhodobější kousek se zastavil na 490 litrech. Nemám pocit, že by to z praktického pohledu znamenalo něco zásadního, tvar zůstal stejný, jenom holt pod podlahu nedáte vůbec nic. A pochopitelně vozíte soustavu kabelů. V úhledné taštičce, kterou lze šikovně v kufru přikurtovat. Nějaké místo potřebuje a ty kabely samotné… ano, jsem chronicky nešikovný, ale já než je vždycky zas do té taštičky nacpu. Tohle bude pro mě stran elektromobility vždycky mimořádně palčivý problém. 

Video: Jak se žije s plug-im? Vyzkoušeno na Mercedesu GLE 350 de 4Matic

Skvěle fungující plug-in, ale…

Pokud budeme řešit hlavně plug-in hybridní systém, zde je máloco kritizovat. Sladění vznětové jednotky s elektromotorem je dokonalé, přechody mezi režimy úžasně vyhlazené, při důraznějším zrychlování nepřichází monotónní hučení vytočeného spalovacího agregátu. Čistě jen na elektřinu ujede GLE 350 de 4Matic zhruba devadesát kilometrů skoro vždy, do plna nabijete akumulátor za jedenáct a půl hodiny i z běžné sítě. Vzhledem k vysoké hmotnosti a nezanedbatelným rozměrům musíte počítat s vyšší spotřebou nafty i elektřiny, akční rádius je ale naštěstí dostatečný (elektřinu víte, na naftu ujedete nějakých 650 kilometrů). Velmi oceňuji komfortní podvozek, prostorný interiér i solidní kufr (byť proti spalovacím GLE o něco zmenšený je).

Mercedes-Benz GLE 350 de 4Matic

Negativa? Nadváhu v zatáčkách cítíte, jinak ale z řidičského pohledu necítíte v GLE skoro nic. Už jsem napsal, že takto izolovaný od všech vjemů jsem dlouho nebyl. A dlouho jsem se nemusel za volantem tak soustředit, hlavně kvůli více než dvoumetrové šířce. Je to obří auto, až jsem si říkal, že do českých uliček, okresek, parkovišť, možná až moc obří. Pro mě největší problém ale jednoznačně představuje samočinné brzdění, za mě absolutní no go. Z toho jsem se ale vybrečel asi už dostatečně. 

Cenu jsem také rozpitvával v prvním testu, že se plug-in hybrid velmi blíží klasickému vznětovému šestiválci. Za vznětový čtyřválec s elektromotorem, tedy GLE 350 de 4Matic, zaplatíte nejméně 1.919.060, šestiválcové GLE 400 d s výkonem 243 kW je dražší jenom o pětadvacet tisíc. Co byste brali vy? Diskuze je vaše! Já to vykopnu, bral bych šestiválec.