Dlouhodobý test Hyundai i30 kombi 1.5 DPI Smart: Asfalt netrhá, ale vlastně stačí
Hyundaiem i30 kombi jsme již najezdili více než 25.000 km. Nejdůležitější zjištění je, že i levný automobil může být pohodlný a že i atmosférický zážehový motor může být příjemným společníkem.
Tři čtvrtě roku společného soužití je za námi a všichni v redakci Světa motorů měli dostatek možností vyzkoušet Hyundai i30 kombi, který máme na roční dlouhodobý test. Ohlasy jsou vesměs pozitivní, protože nejlevnější kompaktní kombík na trhu nás hýčká prostornou kabinou, pohodlnými sedadly, velkým zavazadelníkem, bohatou výbavou i solidním zpracováním. A zatím nás nikde nenechal ve štychu, což svědčí o jeho spolehlivosti a kvalitě.
Klasická atmosféra
Obsáhlé diskuse vedeme nad pohonnou jednotkou. Zážehový čtyřválec 1.5 DPI s atmosférickým plněním disponuje sice 81 kW, jenže dynamikou za stejně výkonnými přeplňovanými agregáty hodně pokulhává. Na začátku působil vyloženě přidušeně, přičemž po ujetí 2500 km ožil a postupně se „rozjel“. To je vidět z tabulky porovnání pružného zrychlení z loňského podzimu a současnosti. Jeho dynamika je vlastně ve většině případů dostatečná, i když kdejaký oturbený tříválcový litr ho „strčí do kapsy“. Hlavní přednosti patnáctistovky nevidíme v absolutní dynamice, spíš v okamžité reakci na plyn nebo vyvážené pružnosti v široké škále otáček.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.