TEST DS 4 1.6 E-Tense – Kolik stojí umělecké balení?

Design, interiér

Samostatná značka DS, bez přímé vazby na automobilku Citroën, byla představena již v roce 2014. Prvním produktem v nabídce se stalo o tři roky později SUV DS 7 Crossback, které následoval menší crossover DS 3 Crossback. Značka tak chtěla pokrýt segmenty, které tehdy zažívaly největší růst. Posléze přišla řada i na běžnější karosářské typy – vlajkovou limuzínu DS 9 a jakýsi základ nabídky v podobě kompaktního hatchbacku DS 4. Všechny modely přitom pojí pořádná porce avantgardy, bohaté výbavy a příslib solidního komfortu. Zdali to platí i u nejmenšího člena rodiny jsme zjišťovali za volantem DS 4 E-Tense Rivoli, tedy plug-in hybridní a rovnou nejdražší verze.

To není crossback?

Šikovné slovíčko crossback symbolizuje v nabídce DS crossovery a SUV. Něco nám říká, že vzniklo spojením crossoveru a hatchbacku. Je tedy zvláštní, že samotné DS 4 jej nedostává, protože k jeho proporcím by mi sedělo snad nejvíce. Že vám auto z fotografií přijde trošku přifouklé? Není to jen optický klam, vždyť sourozenecký Peugeot 308 je na výšku o 29 milimetrů nižší.

Vůz s vnějšími rozměry 4400 x 1866 x 1470 mm patří mezi třídní velikány a kromě proporcí se vymyká i svým designem. Poznávacím znamením je výrazná maska s velkým emblémem značky, stejně jako vertikální linky diodového svícení protáhnuté až do spodní části nárazníku. Na efekt perfektní, jen se obávám, že i drobný ťukanec na jeden z předních rohů vyjde majitele pořádně draho. Originální je rovněž zadní světelná technika, která v nejvyšší a zkoušené výbavě Rivoli dostává trojrozměrný efekt. Vpředu má tato varianta standardně světlomety Matrix LED.

DS 4 1.6 E-Tense

Při pohledu z boku zaujme nejen dlouhá kapota, úzké prosklení a uhlazená karoserie. Zvláštností jsou rovněž nebývale velká vykrojení pro kola. I díky tomu může DS 4 obouvat zkoušené dvacítky, které se ani v tmavém odstínu neztrácí a nevypadají utopeně. A zapomenout samozřejmě nesmíme ani na zapuštěné kliky dveří, které se k otevření vybídnou výsuvem třeba po stisknutí tlačítka na klíčku.

Není žádným tajemstvím, že DS 4 je v koncernu Stellantis sourozencem Peugeotu 308 a spol. Úspěšně to však maskuje nejen zvenčí, ale také uvnitř. V interiéru jsou originální kosočtvercová tlačítka, stejný motiv se opakuje i v menu multimediálního systému. Náš vůz je za příplatek 110.000 Kč vybaven hnědou kůží Nappa, což kabinu pozvedává na vyšší úroveň. Tam, kam ruka posádky sahá nejčastěji, jsou materiály měkčené a na dotyk velmi příjemné.

Nové DS 7 Crossback se už rýsuje. Použije techniku jako Opel Manta a Lancia

Obrazovky jsou zakomponovány do přístrojové desky. Digitální přístrojový štít doplňuje displej infotainmentu, jehož prostředí je sice svébytné, ale v lecčems hodně podobné zmiňovanému peugeotu. Uzpůsobit si tak můžete hlavní nabídku dle vlastní libosti. Tím si usnadníte život třeba při deaktivaci hlídání jízdního pruhu či nastavování teploty. Ke všem těmto úkonům je však potřeba ťapkat na displej. Novinkou DS je Smart Touch s dotykovou ploškou na středovém panelu. Na něj si můžete kreslit, nebo jej využít pro rychlý přístup k hlavním položkám multimédií. Stačí na plošce podržet prst, menu se vyvolá a následně se musíte kurzorem trefit na příslušnou položku. Třeba navigaci, kterou ale rozkliknete a následně je vám dotyk na plochu k ničemu, protože musíte stejně ťukat na obrazovku. Jako demonstrace přísedícím, když auto stojí, je to efektní. Ale za jízdy… no, zlatá tlačítka.

S výškou 178 cm si stran prostornosti vpředu nemám nač stěžovat. Snad jen nastupování je kvůli vysokým prahům o něco horší, ale nemusíte se bát umazání, neboť jsou uschovány pod dveřmi. Dostatečnou rezervu mám nad hlavou i pro nohy, i když je pravda, že v pohodlném rozvalení mi už brání výrazný středový tunel. Vzadu je to s prostorem o poznání horší, tady se výhodu rozměrného půdorysu přetavit nepovedlo. Kabina je vzadu výrazně užší, místa nad hlavou i před koleny mi zůstává tak akorát. Kdokoli s výškou nad 185 cm už si bude stěžovat. Navíc se chodidla nevejdou pod přední sedáky a pocitu stísněnosti nahrávají i menší prosklené plochy.

DS 4 1.6 E-Tense

Dobře je na tom zavazadlový prostor. Po otevření víka vzniká slušný otvor s nepříliš velkou nakládací hranou. Objem kufru je navzdory plug-in hybridnímu pohonu 390 litrů (technika navíc ukrajuje 40 litrů) a využitelnost usnadňují pravidelné tvary. Počítejte však s tím, že taková verze nemůže mít rezervní kolo a nemá ani další prostor pod podlahou, takže nabíjecí kabeláž vozíte v samostatném kufříků rovnou v zavazadelníku.

Motor, jízdní vlastnosti

Bez překvapení

Pokud jste v posledních letech měli co dočinění s vozy PSA, respektive koncernu Stellantis, motorová paleta vás asi příliš nepřekvapí. Základ „čtyřky“ představuje benzinový tříválec 1.2 PureTech doplněný o turbodiesel BlueHDi s objemem 1,5 litru. Pro náročnější klientelu je připravena zážehová čtyřválcová šestnáctistovka s výkony 133 nebo 165 kW. Na samotném vrcholu je posazen zkoušený plug-in hybrid, jenž kombinuje šestnáctistovku s elektromotorem a trakční baterií.

Spalovací motor disponuje výkonem 133 kW při 6000 ot/min a točivým momentem 250 newtommetrů. Elektrická výpomoc přidává dalších 81 kW a 320 Nm. Systémové parametry mají hodnotu 165 kW a 360 newtonmetrů, což auto rozpohybuje z klidu na stovku za 7,7 sekundy a umožňuje pokračovat až na 233 km/h. Technika se pojí s osmistupňovou automatickou převodovkou (planetová s měničem) a roztáčí přední kola. Že byste od takových parametrů čekali mrštnější zrychlení? Nesmíme zapomínat na pohotovostní hmotnost 1728 kilogramů. Lithium-iontový akumulátor má kapacitu 12,4 kWh a vůz je standardně vybaven palubní nabíječkou o výkonu 7,4 kW. Konkurence je zpravidla na polovině, přičemž za výkonnější nabíjení si nechává připlácet. I v našlapané výbavě činí tabulkové emise 32 gramů CO₂/km, takže se DS 4 bezpečně vejde do limitu pro „elektrické“ registrační značky.

Video s novým Peugeotem 308: Krásný design, solidní jízda, ale i pár kompromisů

Jízda je pak stejná jako ve většině jiných plug-in hybridů. Nejprve kola roztáčí elektrická energie, posléze se dle potřeby připojuje spalovací motor. Přepínání mezi oběma režimy indikuje především zvuk linoucí se od přední kapoty, jinak ale změny nemáte šanci zaregistrovat. Hodně tomu pomáhá nejen dobré odhlučnění, ale i sladění s jemně řadícím osmistupňovým automatem. K dispozici je čtveřice jízdních režimů. Kromě čistě elektrického je tu ještě Sport, Hybrid a Comfort. Sportovní nabídne maximum od obou pohonných jednotek, Hybrid a Comfort se snaží co nejefektivněji nakládat s naspořenou elektrickou energií. Nejen v nejostřejším režimu je dynamika v přímce velmi dobrá. Auto na sešlápnutí plynového pedálu reaguje díky elektromotoru bezprostředně, krátce poté se připojuje šestnáctistovka. Předjíždění či připojování do levého dálničního pruhu nečiní nejmenší problém.

DS 4 1.6 E-Tense

Elektrická energie vystačí po plném dobití na nějakých 50 městských kilometrů, při korzování okreskami je to o něco méně. A když se baterie vybije, zbude vám jen hmotnost navíc, se kterou se musí poprat sama šestnáctistovka, že? Není to pravda. I po vybití umí technika pracovat jako klasický hybrid a na dynamiku to nemá zásadní vliv. Na letištní ploše nám to potvrdila měřící technika. V režimu Hybrid zvládla nabitá „čtyřka“ pružné zrychlení ze 60-100 km/h za 4 sekundy, disciplína 80-120 km/h trvala 4,7 s. Vybitý vůz byl přitom jen o čtyři, respektive tři desetiny pomalejší. Žádná tragédie.

A spotřeba? Jednoduše záleží na profilu trasy a ochotě nabíjet. Pokud máte možnost pravidelného dobíjení a vaším revírem je primárně město, klidně zvládnete jezdit denně bez kapky benzinu. Ani bez elektrické energie to ale není žádná hrůza. Absolvoval jsem zhruba dvousetkilometrovou trasu bez elektřiny, většinu tvořila dálnice a průměrný apetit se při dodržování všech rychlostních limitů ustálil na hodnotě 7,2 l/100 km. Pokud baterku doplníte aspoň občas, úsporu určitě pocítíte.

Slíbený komfort

V tiskových materiálech slibuje DS kromě avantgardy i velkou porci komfortu. Připomeňme, že technickým základem je platforma EMP2 s vlečnými zadními rameny. Standardem pro plug-in hybrid je však systém DS Active Scan Suspension, jenž sbírá data z kamery analyzující povrch vozovky a informuje o nich řízené tlumiče na všech kolech. Jízda by se tak měla přizpůsobovat silnici před vámi a být maximálně pohodlná.

TEST Peugeot 308 GT 1.2 PureTech 96 kW – Šarmem proti konvencím

Bez přímého přesednutí do kousku bez tohoto systému si jeho přínos netroufám komentovat, ale pravdou je, že navzdory obouvaným dvacítkám umí být „čtyřka“ pohodlným, měkce naladěným vozem. Ano, dvacetipalcová kola si na opravdu rozbité cestě umějí uskočit, ve většině případů však nerovnosti žehlí s noblesou. Tlumiče vás o nerovném stavu vozovky informují, ale nepřinášejí do kabiny žádné velké rány, nanejvýš jemné bubnování. Ani dlouhých cest se tedy posádka nemusí děsit, v kombinaci s velmi dobrým odhlučněním vzniká uvnitř příjemné prostředí.

Naladění na pohodovou notu podtrhuje řízení. Žádné atletické ambice ani ve sportovním režimu, ale lehoučký chod a snadné ovládání volantu. To mi k plug-in hybridnímu pohonu vlastně tak nějak sedí. Baterie uložená vzadu sice lépe rozkládá hmotnost a znát je i nižší těžiště, přes 1,7 tuny pohotovostní hmotnosti je ale limit, na který při svižném přesunu narazíte opravdu rychle. Elektronická výpomoc je naštěstí benevolentní a zasahuje až v případě nouze, dlouho vás ale ostrá jízda bavit nebude. Přednosti „čtyřky“ jsou někde úplně jinde.

DS 4 1.6 E-Tense

Závěr

Závěr

Po SUV a crossoveru jsme si od samostatné značky DS mohli vyzkoušet další produkt, tentokrát tradičního karosářského střihu. Automobilce se i kompaktnímu hatchbacku podařilo vtisknout vlastní DNA, nejen vzhledovou a výbavovou (přemýšlím, jestli jsem měl v kompaktu někdy k dispozici noční vidění), ale i jízdní. Slova o komfortu nejsou jen marketingovými formulkami, auto je pohodlné ve většině jízdních situací.

Líbil se mi i samotný pohon. Má dostatek síly, slušný dojezd na elektřinu a hlavně nabíjení výkonem 7,4 kW ve standardu. Když jej využijete na maximum, máte baterii plnou za necelé dvě hodiny. A když šťáva dojde, pořád jste schopni jezdit s rozumnou spotřebou. Zklamáním je snad jen méně místa na zadních sedačkách a složité ovládání multimediálního systému. Kdyby tu alespoň pro teplotu zůstaly staré dobré otočné ovladače, vůbec bych se nezlobil.

Samostatnou kapitolou je cena. DS se zákazníkům rozhodně nepodbízí a za svůj styl si nechá řádně zaplatit. Základní „čtyřka“ s tříválcem 1.2 PureTech o výkonu 96 kW stojí v úvodní výbavě Bastille 720.000 Kč. A to se bavíme o autě, které má ocelová kola(!) a chybí mu třeba i zadní parkovací senzory. Navíc nejde ničím dovybavit. Zkoušený plug-in hybrid je k dispozici až ve vyšších a použitelnějších výbavách, ale také stojí minimálně 1.115.000 Kč. A když zvolíte nejvyšší výbavu, jíž dále rozšíříte třeba o kůži Nappa, noční vidění či prosklenou střechu, stačit vám nebude ani půl druhého milionu. Uf…

Plusy

• Nezaměnitelný vzhled
• Kvalitní materiály uvnitř
• Dobré odhlučnění
• Pružnost plug-in hybridu
• Komfortní podvozek

Minusy

• Méně místa na zadních sedadlech
• Ovládání infotainmentu
• Cena