Elektromobily a jejich nabíjení: Znáte nejčastější typy nabíječek a konektorů?
Pokud zvažujete přechod ze spalovacích motorů na elektromobilitu, čeká vás několik výrazných novinek. A jednou z nich bude i pravidelné dobíjení, které je však možné řešit celou řadou způsobů.
Pokud nesedáte za volant největšího elektromobilu světa, kterému ve švýcarském lomu Péry stačí k dobíjení jen rekuperace, pravděpodobně se neobejdete bez pravidelných zastávek pro načerpání energie ze sítě. Jenže i to jde provádět na vícero způsobů.
Nabíjení doma nebo v práci
V současné době, kdy elektromobily stále neoplývají kdovíjakou kapacitou baterií, se jejich pořízení vyplatí především lidem, kteří s nimi vyráží na pravidelné cesty, mezi kterými mohou nechat vůz opět dobít. Ideálním příkladem je například dojíždění do práce, kdy můžete vůz „píchnout“ do zásuvky jak během pracovní doby, tak po návratu domů. Dobíjení elektromobilu má totiž největší smysl právě v době, kdy ho nevyužíváte.
Jak ale elektromobil doma či v kanceláři nabíjet? Tou nejjednodušší metodou je zapojení nabíjecího kabelu do běžné (230 V) zásuvky se střídavým proudem (AC), jaké najdete prakticky všude. Bavíme se ale o nejpomalejší metodě, která nabídne výkon maximálně 16A a 3 kW. Podstatně zajímavější metodu ale představuje třífázová pětikolíková zásuvka (400 V), která se stále vyskytuje v řadě domácností a garáží.
A zatímco dříve tyto zásuvky napájely cirkulárky a míchačky, dnes do nich můžete zapojit i elektromobil. Rychlost nabíjení se pak odvíjí od jejich výkonu: menší 16A zásuvky obvykle nabízí 11 kW, zatímco větší 32 A nabídne 22 kW. Samostatnou kapitolou jsou pak ještě tzv. Wallboxy, které jsou určeny přímo pro nabíjení elektromobilů a nabízejí řadu výhod, včetně uzpůsobení jističů, možností časování pro využití výhodnějších tarifů, atd.
Rychlost nabíjení ze zdroje stejnosměrného proudu však není závislá jen od zdroje nabíjení, ale také od palubní nabíječky elektromobilu. Ta si totiž mění střídavý proud na stejnosměrný a ten teprve pouští do baterií. Pokud tedy máte pomalou palububní nabíječku, výkonný zdroj střídavého proudu vás nespasí.
Veřejné nabíječky
Co ale dělat na cestách? Pokud se nechcete stavit u známého a připravit ho o kávu a pár elektronů, můžete zamířit k některé z veřejných nabíjecích stanic. Ty jsou ve většině případů také vybaveny konektory dodávajícmi vozu stejnosměrný proud (AC) a rychlost dobíjení se tak bude opět odvíjet od kombinace dodávaného proudu a vaší palubní nabíječky.
Za rychlonabíječky bývají označovány dobíjecí stanice poskytující stejnosměrný proud s výkonem nad 40 kW, jejichž výkon se ale v našich končinách pohybuje obvykle okolo 50 kW. Kvůli vysokému výkonu pak bývají tyto dobíjecí stanice většinou vybaveny i odlišnými konektory, kterým se budeme věnovat hned za chvíli.
Samostatnou kapitolu pak představují ještě tzv. Supernabíječky, kterých je ale po světě stále jako šafránu. Jejich nejznámějším výrobcem je především společnost Tesla, zmínit však musíme i evropského konkurenta v podobě Ionity. A právě společnost Ionity před pár dny oznámila, že v polovině září 2019 chystá otevření své první supernabíječky i v Česku.
Konektory
Specifické podtéma nabíječek však představují ještě jejich konektory. Na jejich sjednocení se sice pracuje již dlouhé roky, v jednotlivých koutech světa se však stále můžete setkat s odlišnými přípojkami.
V současnosti se nejčastěji setkáte se třemi typy konektorů: CHAdeMO, CCS a Type 2. Evropské elektromobily bývají takřka vždy vybaveny konektorem Type 2, často označovaným jako Mennekes, který byl v roce 2014 schválen coby standard pro celou EU. Type 2 Mennekes je využíván pro dobíjení střídavým proudem, který však většina nabíječek elektromobilů dokáže zpracovat nanejvýš do 22 kW. Samotný konektor však zvládá přenos až okolo 44 kW.
Na většině nabíjecích stanic a u většiny elektromobilů je však pro rychlonabíjení připraven buď konektor CHAdeMO, který je rozšířen především u asijských automobilů, nebo konektor CCS Combo. Zvláště druhý jmenovaný, ve variantě CCS Combo 2, se v posledních letech těší vysoké popularitě, a to díky podpoře rychlonabíjení až do rychlosti 350 kW.
Samotný konektor CCS Combo 1 / Combo 2 pak vychází z konektorů Type 1 (zámoří) / Type 2 (Evropa), takže výrobci automobilů mohou při umisťování nabíjecích zásuvek ušetřit místo. U nové generace japonského Nissanu Leaf však po odklopení krytu nabíjecích otvorů najdeme jak tradiční zásuvku Type 2 pro pomalé nabíjení, tak konektor CHAdeMO pro rychlonabíjení.