EU podpoří malé elektromobily. Dá jim více emisních kreditů, aby se vůbec vyplatily
Navzdory zmírnění zákazu spalovacích motorů po roce 2035 se Evropská unie elektrické budoucnosti nevzdává. Aby podpořila výrobu dostupných modelů, podpoří je vyšším počtem tzv. emisních kreditů v rámci flotilových emisí.
I po roce 2035 bude v Evropské unii možné bez vysokých pokut prodávat spalovací motory. Evropská komise nakonec zmírnila velmi ambiciózní, avšak nerealizovatelný zákaz, který měl za necelých deset let upřednostnit elektrický pohon před fosilními palivy. Místo úplného zákazu se na území unie budou moci prodávat spalovací agregáty s elektrickou pomocí, případně na syntetická paliva.
Přesto hrozí, že některé automobilové segmenty v současné podobě zaniknou. Kvůli stále přísnějším emisním normám například hrozí, že městská auta typu Hyundaie i10 a o třídu větší malé vozy (Škoda Fabia apod.) budou muset nepřiměřeně zdražit. Nebo přejít výhradně na elektrický pohon, který by byl ve výsledku dostupnější.
Aby byly automobilky k výrobě malých elektromobilů svolnější, plánuje Evropská komise zavedení nové kategorie s označením M1E. Ta by zahrnovala všechna auta s délkou do 4,2 metru, čistě elektrickým pohonem a s místem výroby výhradně v členských zemích EU (tím se EU chce alespoň částečně vymezit proti levným čínským elektromobilům). Na původu výrobce by tudíž nezáleželo, důležitá by byla místní lokalizace výroby, která by zajistila pracovní místa a zvýšila HDP.
Vozy splňující tyto požadavky by se pak v rámci flotilových emisí CO2 nepočítaly jedna ku jedné se spalovacími auty, nýbrž by se násobily koeficientem 1,3. Tři modely z kategorie M1E by tudíž vydaly téměř za čtyři větší elektromobily.
EU se domnívá, že zavedení třídy M1E zjednoduší právní rámec pro členské státy, které chtějí motivovat malé elektromobily prostřednictvím dotací, daňových úlev a slev na nabíjení. Majitelé by také mohli těžit z osvobození od mýtného a přednostního parkování a dalších výhod.
A ta do městského a příměstského provozu jsou přitom pro plnou elektrifikaci zcela ideální. Obvykle najedou maximálně desítky kilometrů denně a pohybují se hlavně v hustším a pomalejším provozu, kde je elektřina objektivně nejefektivnější.
Lokálně bezemisní pohon se ostatně v malých autech již prosazuje, byť cenově je zatím odskočen o stovky tisíc. Rozdíly ovšem smaže emisní norma Euro 7, respektive její další verze, které vývoj spalovacích motorů prodraží.
EU mezitím vychází automobilkám vstříc upravením zmíněných flotilových emisí, které se budou počítat v rámci tříletého průměrů. Značky si navíc budou moci kredity „ukládat“ a následně brát v horizontu tří let dle potřeby.
Ačkoliv se v roce 2035 předpokládá snížení průměrných emisí CO2 o 90 % ve srovnání s rokem 2021, prodeje čistě elektrických aut ani zdaleka nedosahují předpokládaných hodnot. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) se auta s lokálně bezemisním pohon na celkových registracích v EU za prvních letošních deset měsíců podílela 16,4 procenty, při započtení Velké Británie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska podíl narostl na 18,3 %. Tempo růstu navíc zpomaluje, protože ti, kdo o elektromobil stáli, si ho pravděpodobně již koupili. Dá se tedy předpokládat, že ani čerstvé upravení emisních cílů pro rok 2035 není trvalé, ale bude se muset v řádu let opět přehodnotit.
Zdroj: Motor1, foto a video: auto.cz
