Ferrari 250 GT California Spyder (1957–1963): Za volantem Alain Delon
Karoserii otevřeného dvoumístného sportovního vozu Ferrari 250 GT California Spyder navrhl Sergio Scaglietti. Vycházel přitom z kabrioletu 250 GT s karoserií od Pinin Fariny. Karoserie vyráběla pro Ferrari karosárna Scaglietti z Modeny. Zadní kola poháněl třílitrový motor V12 „Colombo“.
Rostoucí zájem Američanů o evropské automobilové závody a obliba menších sportovních automobilů vedly k podstatnému zvýšení prodeje evropských sportovních vozů ve Spojených státech. Tento trend vedl k tomu, že Ferrari a další evropští výrobci sportovních vozů zvažovali vývoj modelů určených speciálně pro americký trh.
Úspěchy v prodeji sportovních kabrioletů v USA, a zvláště ve slunné Kalifornii, vedly k tomu, že Jon von Neumann, zástupce Ferrari pro západní pobřeží USA a Luigi Chinetti, dealer Ferrari přemlouvali Enza Ferrariho, aby vyráběl vozy bez pevné střechy, vhodné pro americké zákazníky. Líbily by se jim agresivnější kabriolety, než byl luxusní kabriolet Ferrari 250 GT s karoserií Pinin Farina. Enzo Ferrari zpočátku váhal s výrobou modelu California, když už se vyráběl oblíbený kabriolet 250 GT Pinin Farina. Pokud by však odmítl Chinettiho a Neumannovy návrhy, bylo by pravděpodobné, že by s pomocí Scagliettiho přepracovali kupé 250 GT Berlinetta „Tour de France“ na spyder (v Itálii spider).
Ferrari 250 GT California Spyder (název California odrážel hlavní odbytiště) účinně kombinoval výkon závodního vozu s vydatnou dávkou luxusu. Prototyp byl zhotoven v roce1957 a sériová výroba byla zahájena ve druhém čtvrtletí 1958 s podvozkem vycházejícím z modelu Ferrari 250 GT Berlinetta „Tour de France“ s rozvorem náprav 2,6 metru (102 palců). Na ženevském autosalonu v roce 1960 představil Ferrari model 250 GT California Spyder se zkráceným podvozkem (rozvor náprav 2,4 metru). Cílem této změny bylo hlavně zlepšit ovládání vozu v ostrých zatáčkách. Vozů s delším rozvorem LWB (long wheelbase) nebo italsky Passo Lungo bylo v letech 1957 až 1960 vyrobeno 50 kusů a vozů s kratším rozvorem SWB (Passo Corto) bylo v letech 1960 až 1963 zhotoveno 56 kusů.
Spyder pro slavné a bohaté
Jednoduché, ale krásné linie vozu Ferrari 250 GT California Spyder přitahovaly slavné a bohaté osobnosti, včetně hollywoodských hvězd. Majiteli se stal například herec Bob Hope (komik z padesátých let) nebo James Coburn, známý ze slavného filmu Sedm statečných. Californii Spyder vlastnila i francouzská filmová hvězda Alain Delon a zpěvák Johnny Hallyday.
V současnosti se vozy Ferrari 250 GT California Spyder prodávají v aukcích za rekordní sumy. Vůz, který vlastnil James Coburn se v roce 2008 prodal v aukci Sotheby's za rekordních 7 milionů eur. V roce 2015 se verze SWB sběratele Rogera Baillona prodala v aukci během výstavy Retromobile za 14,2 milionů eur. California Spyder patřící kdysi Alainu Delonovi se na aukci v Paříži prodala za rekordních 16,3 milionů eur.
Design
Karoserii spyderu California navrhl italský automobilový designer Sergio Scaglietti (1920–2011). Jeho dílo se nápadně podobalo kabrioletu 250 GT první série, který navrhl Pinin Farina a který se začal vyrábět v roce 1957, tedy ve stejném roce jako California Spyder. Scagliettův spyder měl štíhlejší profil, ale zachovány zůstaly zvýšené zadní blatníky a mřížka chladiče, podobající se žraločí tlamě, do které byla vložena mlhová světla (foto).
California Spyder s rozvorem 2600 mm byl dlouhý 4394 mm, široký 1651 mm a vysoký 1397 mm. Měl o něco více skloněné přední okno a nabízel se se světlomety pod plexisklovými kryty nebo bez nich (foto).
Na ženevském autosalonu v roce 1960 představil Ferrari 250 GT California SWB Spyder (foto) s rozvorem náprav 2400 mm a délkou 3950 mm. Design verze California Spyder SWB se od verze LWB lišila částečně zapuštěným otvorem přívodu vzduchu ke karburátorům na kapotě.
Na rozdíl od Pinin Farinova kabrioletu měl Scagliettiho California Spyder hlavní světlomety Marchal a mlhovky integrované do masky chladiče. Navíc neměl vyznačené místo pro umístění tabulky s poznávacím označením, takže vlastníci volili takové místo, které vyhovovalo místním předpisům.
Interiér
Interiér spyderu 250 GT California se podobal kabrioletu 250 GT s karoserií Pinin Farina. Vyznačoval se minimalistickým designem dávajícím přednost funkčnosti před luxusem. Palubní deska existovala ve dvou verzích: první měla všechny kruhové přístroje soustředěny před volantem, přičemž otáčkoměr a rychloměr měly velký průměr, druhá měla v kapličce před tříramenným dřevěným volantem rychloměr a otáčkoměr velkého průměru a uprostřed palubní desky pětici kruhových přístrojů malého průměru (foto). Kategorii Gran Turismo odpovídal i tříramenný volant Nardi ze dřeva a hliníku.
Podvozek
Ferrari 250 GT California Spyder sdílel podvozek a pohonnou jednotku s kupé 250 GT Berlinetta „Tour de France“. Převzal rámový trubkový podvozek s podélnými a příčnými členy a nezávislé zavěšení předních kol s dvojitými trojúhelníkovými závěsy, vinutými pružinami a tlumiči Houdaille. Vzadu měl tuhou nápravu odpruženou podélnými poloeliptickými listovými péry a tlumiči Houdaille. V roce 1960 byly tlumiče Houdaille nahrazeny teleskopickými tlumiči nárazů. Zpočátku měly všechny vozy Ferrari 250 GT California Spyder bubnové brzdy, od konce října 1959 byly nahrazeny kotoučovými brzdami Dunlop.
Spydery měly ocelovou karoserii na trubkovém rámu, dveře byly hliníkové. Kvůli nutným přídavným výztuhám vážil Spyder zhruba o 100 kilogramů více než kupé s pevnou střechou (Berlinetta). Jeho hmotnost se pohybovala v rozmezí 1000 až 1075 kg.
Pohonná jednotka
Spyder California poháněl vidlicový dvanáctiválec Ferrari „Colombo“ (Typ 168), konstruovaný Gioacchinem Colombem z lehké slitiny s úhlem rozevření válců 60°. Motor měl rozvod OHC se dvěma vačkovými hřídeli v hlavách válců a dvěma ventily na válec. S objemem 2953 cm3 (vrtání/zdvih: 73/58,8 mm), kompresí 8,5 a třemi dvojitými karburátory Weber 36 DCL3 měl nejvyšší výkon 240 koní (177 kW) při 7000 ot/min a točivý moment 245 Nm při 5500 ot/min.
Zkrácená verze (SWB) měla novou hlavu válců a větší ventily. Se třemi karburátory Weber 40 DCL6 měl nový třílitrový motor V12 nejvyšší výkon 280 k (206 kW) a Spyder s ním dosahoval rychlost až 268 km/h. Ve společném bloku s motorem byla umístěna čtyřstupňová manuální převodovka, známá svojí spolehlivostí a přesným řazením. Na přání mohla být vybavena rychloběhem.
Na závodech
I když Ferrari 250 GT California Spyder nebyl specificky navržen pro závodní účely, celá řada vozů se zúčastnila vytrvalostních závodů. Jezdci Richie Ginther a Howard Hively s ním v roce 1959 dokonce vyhráli 12hodinový závod v Sebringu. O rok později vítězství ve stejném závodu zopakovali jezdci Scarlatti, Serena a Abate. Na 24hodinovém závodu v Le Mans dojeli jezdci Bob Grossman a Fernand Tavano v roce 1959 s Californií Spyder na pátém místě. Několik vozů California Spyder bylo vybaveno výkonnějším motorem z kupé „Competizione“.
Sportovní roadstery, jakým byl 250 GT California Spyder, jsou i nadále významnými modely v nabídce vozů Ferrari. V roce 2008 byl uveden na trh model Ferrari California (Tipo F149). Až do roku 2014 se California nabízela v podobě hardtopu se skládací pevnou střechou. V letech 2015 až 2018 se prodávala vylepšená verze California T.
Zdroj: Autorský text, video: auto.cz
