Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ferrari 365 (1966–1971): Dvanáctiválce pro Californii, GT 2+2, GTC a GTS

Karel Haas
Diskuze (0)

Když se do vozů Ferrari začal montovat skvělý motor V12, převrtaný na objem 4,4 litru, vznikla modelová řada 365 zahrnující kupé a spidery s karoserií Pininfarina.

Sportovní automobily Ferrari od začátku poháněly vynikající vidlicové dvanáctiválce s úhlem rozevření válců 60° a ventilovým rozvodem OHC, navržené Gioacchinem Colombem (1903–1988). Colombo začínal u Alfy Romeo, kde konstruoval motory pod vedením Vittoria Jana. Výsledky jeho práce vzbudily pozornost Enza Ferrariho, který Colomba přesvědčil, aby pracoval pro něj. Prvním Colombovým motorem pro Ferrari byl v roce 1947 V12 s objemem 1,5 litru, použitý v modelu 125. Od té doby byly vozy Ferrari označovány čísly podle objemu jednoho válce použitého motoru, což bylo v tomto případě 124,73 kubických centimetrů. Následovaly dvoulitrové motory v modelech 166, třílitrové motory V12 v modelech 250 a motory s objemem 3,3 litru v modelech 275. V letech 1963 až 1968 vyráběl Ferrari modely řady 330, poháněné motory Colombo s objemem 4 litry (vrtání x zdvih: 77 x 71 mm) a výkonem 300 koní.

Další vývojovou etapou vozů Ferrari byla řada 365 s motory V12 o objemu 4390 cm3, které vznikly z motoru v typu 330 zvětšením vrtání na 81 mm, přičemž zdvih 71 mm zůstal stejný. Se třemi karburátory Weber se výkon motoru zvýšil na 320 k (235,5 kW). Tyto motory s objemem jednoho válce 365,86 cm3 byly použity v modelech 365 California, 365 GT 2+2 a 365 GTC/GTS, které si v následujících odstavcích popíšeme podrobněji.

365 California (1966–1967)

V polovině šedesátých let minulého století pokračovala automobilka Ferrari z Maranella ve stavbě malého počtu exkluzivních vozů s karoserií Pininfarina, určených elitní klientele. Jedním z nich byl i kabriolet Ferrari 365 California (foto), představený na ženevském autosalonu v roce 1966 a nahrazující typ 500 Superfast. Byl to první model řady 365, poháněný motorem V12 s objemem 4,4 litru. Kabriolet California používal stejný podvozek jako 500 Superfast a jeho dvoudveřovou karoserii navrhl Pininfarina. Vůz s rozvorem 2650 mm byl dlouhý 4900 mm, široký 1780 mm a vysoký 1330 mm. Jeho elipsovitá maska chladiče a dělený přední nárazník nezastíraly příbuznost k modelům 500 Superfast. Kromě světlometů ukrytých v průhledných „bublinách“ upoutávala California pozornost klikami dveří umístěnými ve výrazném prolisu končícím větracím otvorem za dveřmi. Zajímavě řešená byla také záď s víkem kufru nižším než zadní blatníky a nezvyklou kombinací zadních světel.   

Dvoudveřovou karoserii Ferrari 365 California navrhl Pininfarina. Vůz s rozvorem 2650 mm byl dlouhý 4900 mm, široký 1780 mm a vysoký 1330 mm. Dvoudveřovou karoserii Ferrari 365 California navrhl Pininfarina. Vůz s rozvorem 2650 mm byl dlouhý 4900 mm, široký 1780 mm a vysoký 1330 mm.

Do konce výroby v roce 1967 vzniklo pouhých 14 kusů (zhruba jeden měsíčně), z nichž jen dva měly pravostranné řízení. Podvozky se posílaly do továrny Pininfarina v Grugliascu, kde se na ně montovaly karoserie. Pak se vozy zase vrátily k Ferrarimu, kde byly dokončeny. Vzhledem k malému počtu vyrobených vozů je jejich současná cena vysoká. V roce 2005 byl kabriolet Ferrari 365 California prodán v aukci za 736.000 € (podle současného kurzu to je přes 20 milionů Kč).

365 GT 2+2 (1967–1971)

Nejoblíbenějším modelem řady 365 bylo kupé Ferrari 365 GT 2+2 (foto) třídy Gran Turismo, nahrazující kupé 330 GT 2+2 a slavící premiéru na pařížském autosalonu v roce 1967. Hlavním rozdílem proti předchůdci bylo nezávislé zavěšení zadních kol s dvojitými příčnými rameny a vinutými pružinami (330 GT 2+2 měl tuhou zadní nápravu s listovými pružinami). Dvoudveřové kupé 365 GT 2+2 mělo, jak název napovídá, dvě nouzová zadní sedadla. Vozu s rozvorem 2650 mm chyběly pouhé 2 cm do délky 5 m. Pininfarinova karoserie měla opět eliptický otvor chlazení, umístěný mezi nárazníky, v nichž našly místo směrovky. Zadní střešní sloupky byly ladně protažené až k ostře useknuté zádi se třemi kruhovými světly na každé straně.

Tento vůz byl exportován k dealerovi v kanadském Montrealu a v aukci se později nabízel za 226 tisíc amerických dolarů. Tento vůz byl exportován k dealerovi v kanadském Montrealu a v aukci se později nabízel za 226 tisíc amerických dolarů.

Za elegantním exteriérem nezůstával pozadu pohledný interiér se sedadly a výplněmi dveří potaženými kůží Connoly, elektrickým ovládáním oken dveří a vyhřívaným zadním oknem. Vůz měl standardně posilovač řízení a brzd a na přání klimatizaci. Ferrari 365 GT 2+2 se brzy stal nejprodávanějším modelem značky Ferrari a za čtyři roky výroby bylo postaveno 801 vozů, z toho 52 s pravostranným řízením. Kupé s pohotovostní hmotností 1480 kg dosahovalo rychlost 245 km/h.

365 GTC a GTS (1968–1970)

V roce 1968 byly modely 330 GTC (kupé) a GTS (spider) nahrazeny dvojicí 365 GTC a GTS. Hlavní změnou byla náhrada čtyřlitrového motoru V12 Colombovým motorem V12 s objemem 4,4 litru a výkonem 320 koní. Tvary obou modelů zůstaly skoro beze změn, jen tři větrací otvory na bocích za předními koly byly nahrazeny otvory na kapotě před předním oknem. Kupé Ferrari 365 GTC (foto) mělo rozvor náprav 2400 mm a vnější rozměry 4470 x 1670 x 1300 mm (d x š x v). Nárazníky zůstaly dělené vpředu i vzadu, nezměnila se přední maska ve stylu modelu Superfast, světlomety a vodorovná zadní světla.

Kupé Ferrari 365 GTC se podobalo svému předchůdci 330 GTC, jen tři větrací otvory na bocích za předními koly byly nahrazeny otvory na kapotě před předním oknem. Kupé Ferrari 365 GTC se podobalo svému předchůdci 330 GTC, jen tři větrací otvory na bocích za předními koly byly nahrazeny otvory na kapotě před předním oknem.

Také spider (nebo chcete-li roadster) Ferrari 365 GTS (foto) se proti modelu 330 GTS změnil jen nepatrně. Vzadu se mírně zvedla výška víka kufru, takže proti zadním blatníkům nebylo tolik ponořené. Usnadňovala se tím případná montáž zadního spoileru. Jinak zůstalo vše při starém, včetně čtyř efektních koncovek výfuku. Spider měl stejný rozvor jako kupé, délka se zkrátila o 4 cm a výška se snížila o 5 cm.

Spider Ferrari 365 GTS se proti modelu 330 GTS změnil jen nepatrně. Měl stejný rozvor jako kupé, délka se zkrátila o 4 cm a výška se snížila o 5 cm. Spider Ferrari 365 GTS se proti modelu 330 GTS změnil jen nepatrně. Měl stejný rozvor jako kupé, délka se zkrátila o 4 cm a výška se snížila o 5 cm.

Umístěním pětistupňové manuální převodovky do bloku s diferenciálem se zlepšilo rozložení hmotnosti blízko k ideálnímu poměru 50:50. Kupé i spider měly nezávislé zavěšení předních i zadních kol s příčnými rameny a vinutými pružinami. Kupé s hmotností 1300 kg dosahovalo rychlost 245 km/h, Spider byl o 100 kg lehčí, přesto byla nejvyšší udávaná rychlost nižší o 10 km/h.

Na evropském trhu i v zámoří měly oba modely úspěch, do konce roku 1970 se prodalo 153 kupé GTC a 20 spiderů GTS. Náhradou se stalo od roku 1971 kupé Ferrari 365 GTC/4 Daytona a roadster 365 GTS/4.

Karel Haas
Diskuze (0)

Doporučujeme