TEST Ford Explorer 3.0 V6 EcoBoost Hybrid Platinum – Když chcete vystoupit z davu
Zatímco v Číně už Explorer prošel modernizací, na evropských trzích má stále stejnou tvář. Stárnutí jí však zatím nijak výrazně neublížilo.
Ford Explorer je jedno z aut, na které mám opravdu štěstí. Setkal jsem se s ním na prvních jízdách a nakonec se mi povedlo testovat každý novinářský kousek. Poprvé to byla honosnější a komfortnější výbava Platinum, se kterou jsem sbíral zážitky již v prvním čtvrtletí roku 2021. Tedy ještě v době, kdy byl pohyb mezi českými okresy zajímavou bojovkou.
Před pár měsíci nám pak Ford konečně nabídl i sportovnější a dostupnější výbavu ST-Line, která na mě udělala ještě lepší dojem. Kompletní portfolio tohoto modelu, tedy jedné motorizace a dvou výbav, už jsme tak měli otestované, přesto nám Ford půjčil Explorer znovu. A opět ve výbavě Platinum, která opět vyšla na mě. Nejspíš abych se ujistil, že jsem mezi výbavami ST-Line a Platinum vypíchl správné rozdíly a volbou té „lepší“ výbavy jsem si jistý. A já s celkem čistým svědomím mohu zopakovat, že jsem. Volil bych zkrátka ST-Line.
Rozhodně to ale neberte tak, že by Ford Explorer ve výbavě Platinum byl o něco horší. Upřímně musím říct, že mě neustále překvapuje, kolik pozornosti tohle auto přitahuje. I díky chromované masce a výraznějším dekorům působí výbava Platinum jako skutečná vlajková loď značky. A právě to je role, která Exploreru po konci Mondea připadla. A čistě z pohledu exkluzivity a wow efektu ji podle mě plní dokonale. Ostatně při cenovce, kterou jste v komentářích k testu výbavy ST-Line poměrně často kritizovali, se není čemu divit.
Ať už jsem se s Explorerem proháněl po Hradčanech, nebo po zapadlejších vesnicích na Kladensku, lidé se za ním otáčeli. Něco podobného můžeme říct s čistým svědomím o málokterém Fordu, tedy pokud nebudeme počítat sportovně laděné modely, ke kterým má ale pětimetrové SUV s hmotností přes dvě tuny poměrně daleko. Prémiovému vzhledu navíc docela pomohl i speciální lak karoserie šedá Carbonized za 10.000 Kč. V podbězích modelů Platinum jsou navíc 20“ kola ve stříbrné barvě s povrchem v provedení leštěný hliník, zatímco ST-Line sází na broušenou povrchovou úpravu v provedení černo-stříbrná.
V interiéru se u výbavy Platinum nešetří s kůží ani pravými dřevěnými dekory. Kromě volantu a sedadel, která mají dokonce dvoubarevné čalounění černou kůží Geneva s hnědou kůží Brunello v horní části opěráku, zde kůže zdobí i palubní desku, výplně dveří nebo loketní opěrku. Pravé dřevěné dekory pak najdeme ve výplni dveří i na volantu. Zpracování dřeva je přitom elegantní a decentní, takže nepůsobí jako v devadesátkách. Výsledný efekt ale za mě není oproti výbavě ST-Line tolik odlišný.
Po stránce prostornosti a technologické výbavy už bych se nejspíš jen opakoval. Místa je v Exploreru habaděj a vcelku pohodlně se dají využít i sedadla ve třetí řadě. Novinkou u testovaného kousku bylo tažné zařízení, dostupné za příplatek 29.900 Kč pro obě výbavové verze, které je skutečně „pouze“ odnímatelné. U podobné prémiovky už bych čekal alespoň nějakou výklopnou poloautomatiku, zvlášť když ji umí nabídnout i Focus. Jde navíc o pořádný kus železa. Příjemná je však možnost jeho uschování, společně s nabíjecími kabely, pod dvojitým dnem zavazadelníku.
V čem se rozdíl ale opravdu projevuje, je nastavení podvozku. A jsem rád, že jsem si verzi Platinum pamatoval z prvního setkání vcelku dobře. Podvozek luxusnější konfigurace je skutečně měkčí a plavnější, takže i rozbitější silnice překonává s lehkostí. Místy však může jízda působit až příliš „uhoupaně“. Osobně jsem tak ocenil spíše mírně tužší odpružení u verze ST-Line, která působí koncentrovaněji. Ani verze Platinum se však v zatáčkách příliš nenaklání a nechá si toho poměrně dost líbit. Jak už jsem ale naznačil v minulých testech, při šířce tohohle auta na českých silnicích je potřeba mít věci pevně v rukou. Na parkovištích se pak připravte na náročnější manévrování, ideálně dál od ostatních aut.
Pohonnou jednotkou je stále ten samý 3,0litrový plug-in hybridní šestiválec, jehož spotřeba vás v posledním testu výbavy ST-Line poměrně dost rozrušila, jak jsem si v komentářích všiml. A pravdou je, že se není příliš čemu divit. Vznětový šestiválec by byl z uživatelského úhlu pohledu asi optimálnější volbou, navíc by absence baterií nejspíš snížila hmotnost i cenu. Jenže rozhodnutí Fordu se také nelze příliš divit. Vždyť se stačí podívat pod kapotu například nedávno testované Audi SQ7, tedy vrcholného SUV v nabídce německé automobilky, která rovněž vyměnila vznětový motor za zážehový. Emisemi posedlá doba si zkrátka žádá řešení, která se nám nemusí zdát úplně rozumná.
A možná si teď ťukáte na čelo, jak se opovažuji srovnávat „sportovní“ Audi SQ7 s přeplňovaným osmiválcem bez elektrifikace a plug-in hybridní Ford Explorer s přeplňovaným šestiválcem. Ono to srovnání ale není zas tak nesmyslné. SQ7 totiž nabízí nejvyšší výkon 373 kW, Explorer 336 kW. Cestu pro kalkulačku vám ušetřím, rozdíl je 37 kW. Nejvyšší točivý moment SQ7 je 770 Nm, Explorer nabídne až 825 Nm. Ve srovnání dynamiky už sice Ford pokulhává (na stovku za 4,1 vs. 6 sekund, maximální rychlost 250 vs. 230 km/h), jenže…
Explorer je nejen dostupnější, v závislosti na základní výbavě o cca 700.000 Kč, ale také úspornější. Spotřeba se pravidelně pohybuje v rozmezí 8,5 až 9,5 l/100 km, přičemž s trochou snahy se častěji vejdete do 9 l/100 km a při pravidelném nabíjení se dostanete ještě podstatně níž. Naopak svižnější přesuny posunou ukazatel spotřeby někam na úroveň 12 l/100 km. Pořád si ale myslím, že na takto velké, výkonné a praktické auto to není zas tak špatné. SUV s podobnými parametry se ostatně pohybují někde jinde.
Nádrž s kapacitou 70 litrů přitom bohatě pokryje dojezd přes 700 kilometrů. Jak přitom víme od zástupců značky Audi – když model SQ7 přešel z nafty na benzín, zájemce o tohle prémiové SUV netrápila ani tak spotřeba, jako právě dojezd na jednu nádrž. Ani v tomto ohledu by tak Ford Explorer neměl příliš trpět.
Projev celého pohonného ústrojí je velmi kultivovaný, přechody mezi elektrickým a spalovacím motorem plynulé a rozumně pracuje i desetistupňová automatická převodovka. Za zmínku stojí i systém pohonu všech kol, který prakticky při každém rozjezdu pohání obě nápravy, při jízdě samotné už ale posílá výkon na zadní nápravu. Už při prvním setkání s Explorerem mě přitom překvapila jeho ochota jít na sněhu či vodě do smyku, což se postupně ukázalo při každém následujícím setkání. Hmotnost vozu je zkrátka velká a například sjezd z dálnice za prudkého deště vyžaduje opravdu důsledně snížit rychlost, nebo vědět, jak se správně zachovat. I díky dlouhému rozvoru je však auto příjemně čitelné a nechává dostatek prostoru na reakci. Z nedotáčivosti se lze navíc snadno dostat k rozhození zádi a troše zábavy. Kdo ale zvolí jízdní režim pro kluzký povrch, bude se moci spolehnout na šikovné technologické asistenty.
Skvělé je také odhlučnění kabiny nebo projev brzdové soustavy, která netrpí žádným gumovým projevem při rekuperaci. Osobně bych si ale možná uměl představit trochu ostřejší nástup, jakkoliv při plném sešlápnutí dokážou brzdy zabrat vcelku působivě. Nakonec jediným zklamáním tak může být dokola opakovaný fakt, že Explorer nedosáhne na nízkoemisní značky, které zejména při jízdě po Praze ušetří čas i nervy s hledáním parkování. A věřte, že místa je potřeba opravdu dost.
Možná největším blokem pro mnohé však bude nutnost smířit se s tím, že Ford Explorer, na domácím trhu jedno z nejpopulárnějších a nejprodávanějších rodinných SUV, míří v Evropě mezi prémiovky a cílí na trochu jinou klientelu. Pro mnohé to může být od Fordu drzost, svým komfortem, prostorností, vzhledem, výkonem i vcelku příjemnými vlastnostmi si ale nemyslím, že by Explorer udělal komukoliv ostudu. Jeho ceníková cena je přitom prakticky konečná, zatímco u evropské konkurence se připlácí za kdeco.
Vůz v galerii by měl správně začínat na ceně 2.239.900 Kč, automobilka však dlouhodobě nabízí akci, kdy ušetříte slušných 200.000 Kč. K akční základní částce 2.039.000 je tak potřeba přičíst ještě 10.000 Kč za lak a 29.900 Kč za tažné zařízení. Výsledkem je cena 2.051.900 Kč. Znovu zopakuji, že to rozhodně není málo, ale pokud hledáte poměrně výkonné, prostorné a pohodlné auto, se kterým rozhodně vystoupíte z davu, může to být zajímavá příležitost.
| Nejlevnější verze modelu | 2.019.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid (PHEV) AWD, 336 kW, 10st. automat, ST-Line) |
| Základ s testovaným motorem | 2.019.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid (PHEV) AWD, 336 kW, 10st. automat, ST-Line) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 2.039.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid (PHEV) AWD, 336 kW, 10st. automat, Platinum) |
| Testovaný vůz s výbavou | 2.051.900 Kč (3.0 V6 EcoBoost Hybrid (PHEV) AWD, 336 kW, 10st. automat, Platinum) |
Plusy
- Vzhled
- Vnitřní prostor
- Bohatá standardní výbava
- Vysoký výkon
- Vysoký komfort
Minusy
- Nedosáhne na nízkoemisní značky
- Omezený elektrický dojezd
- Náročnější na manévrování
- Místy příliš houpavý podvozek
