TEST Ford Ranger Double Cab 2.2 TDCi – Továrna na respekt

Jméno Ranger je s automobilkou Ford spjato od roku 1983, tažení modelu mimo území Severní Ameriky však odstartovalo až o 15 let později. Tehdy se nejednalo o původní model, ale zjednodušeně řečeno překapotovanou Mazdu B, přičemž japonský základ (od roku 2006 se bavíme o Mazdě BT-50) Fordu vydržel až do roku 2011. Nedlouho před příchodem modernizované verze jsme prověřili aktuální Ranger T6 ve variantě Double Cab Limited s turbodieselem 2.2 TDCi/110 kW.

Respekt okolí zaručen

Současnou podobu masivního amerického pick-upu (byť se T6 vedle Argentiny montuje také v Thajsku a Jižní Africe) lze směle považovat za nejpovedenější. S brzy příchozím faceliftem totiž ubude chromu, zmizí rozměrné světlomety ve tvaru křídel a už tak dost masivní kapota bude ještě vyšší. Ranger nechce a ani nikdy nebude působit uhlazeně, právě naopak - na silnici si umí velmi rychle zjednat respekt, a komu se nepodaří ujet, dříve či později zamíří ke krajnici a umožní obrovské mase železa nerušený průjezd.

ford testy pickup  

Ford Ranger pořídíte v provedení Single Cab, Super Cab (krátké zadní dveře se otevírají proti smyslu předních) a Double Cab. Všechny varianty nabízejí rozvor 3.220 milimetrů, záleží tedy pouze na tom, kolik vnitřního prostoru vůz poskytne posádce na úkor ložné plochy. U zkoušeného exempláře jsme si na rozměry korby nemohli stěžovat (délka 1.549, šířka 1.560 mm), místo výklopného a uzamykatelného krytu za 54.450 Kč však raději sáhněte po hliníkové roletě (stojí 45.980 Kč) s podélnými ližinami, na které lze instalovat příčníky pro převoz jízdních kol. Velký kus sklolaminátu totiž nelze vyklopit do takové výšky, aby při nakládání rozměrnějších předmětů nepřekážel.

Plastový, ale poctivý!

Ford Ranger je skutečný pracant, který je schopen provozu v těch nejtvrdších podmínkách. Již z toho pohledu je pochopitelné, že esteticky příjemné materiály známé z jiných Fordů ustoupily plastům tvrdým jako kámen, avšak velmi dobře udržovatelným a především kvalitním. Dokonce i kožené čalounění (součástí linie Limited) působí takřka nezničitelně.

TEST Ford Ranger 2,5 TDCi Automatic – Loučení bez spojky

Přes všechnu tu vítanou účelnost se nicméně najdou detaily, kterými se Ranger mezigeneračně vydal vstříc „pohodlnějším“ zákazníkům. Na mysli máme hlavně jednoduchý kruhový ovladač pro přepínání mezi pohony 2WD, 4WD a 4WD s redukcí. Ještě v minulé generaci byla pro tyto účely vyhrazena páka jako u Jeepu Wrangler, díky které měl řidič nefalšovaný pocit mechanického spojení se strojem. Jistě, připojení předních kol (standardně jsou hnaná zadní) je dílem okamžiku, podobný ovladač (byť ne se stejnou funkcí) však dnes najdete v kdejakém městském SUV.

ford testy pickup  

Vysoká stavba karoserie je u pracovního pick-upu základ, nicméně ani navzdory světlé výšce 229 milimetrů (v nenaloženém stavu) není nastupování do kokpitu díky bytelným chromovaným nášlapům nic těžkého. Ranger je připraven k převozu čtyř urostlých dělníků v montérkách s nářadím naditými kapsami, a proto nepřekvapí velkorysý prostor vpředu a to samé v bledě modrém i vzadu. Nečekejte dělené zadní opěradlo, mezi ním a pevnou zadní stěnou se však přesto našlo místo pro uložení povinné výbavy.

Puma je trochu lenivá, utáhne však nevídané

Ford s příchodem současné generace Rangeru zanevřel na dříve používané vznětové čtyřválce Mazda (2,5 a 3,0 litru) a paletu sestavil výhradně z vlastních motorů Puma. Pod kapotou testovaného exempláře pracovala silnější z nabízených dva-dvojek o výkonu 110 kW v 3700 otáčkách za minutu a točivém momentu 375 N.m (1500 min^-1). Kdo by se pátral po původu, nejde o nic jiného, než agregát použitý také ve Fordu Transit, což by mělo být zárukou dlouhé životnosti a schopnosti poradit si s velkou zátěží. Druhou z uvedených výhod můžeme potvrdit již nyní – podle technických údajů Ranger utáhne brzděný přívěs o hmotnosti až 3,5 tuny a maximální hmotnost celé soupravy atakuje šest tun (konkrétně 5950 kg). Z uvedených konkurentů jej předčí pouze Isuzu D-Max.

Navzdory pozitivním technickým údajům to s dynamikou tak slavné nebude. Motor sice běží až překvapivě vyrovnaně, hutnějšího zátahu se navzdory maximu točivého momentu v 1.500 otáčkách za minutu dočkáte zhruba o 500 otáček výše, avšak za touto hranicí potenciál značně uvadá. Bez výhrad nezůstává ani standardně dodávaná manuální šestistupňová převodovka (šestistupňový automat je za příplatek 30.250 Kč), která moc přesnosti nepobrala, a občas se může stát, že jedničku či šestku napoprvé nezařadíte.

Ford Ranger Wildtrak Automat: Vrchol tahounů

ford testy pickup  

Po Fordu Ranger nikdo nechce, aby s každým rozjezdem protáčel zadní kola, při běžném jezdění bychom však od motoru očekávali více vitality. Mimo město, kde si vystačíte s rychlostmi do 100 km/h, to není až tak patrné, dálniční přesuny s nutností předjíždět však dávají zabrat nejen motoru, ale také vaší peněžence. Delší zpřevodování manuální skříně se totiž postaralo o ztrátu takřka veškerého elánu, a občas zkrátka nezbývá než motor držet více pod krkem. V takovém případě počítejte se spotřebou přesahující deset litrů a zvýšenou hlučností jak ze strany agregátu, tak vzduchu obtékajícího masivní karoserii.

V posledních měsících jsme na Auto.cz otestovali dva ze tří hlavních konkurentů Fordu Ranger (Isuzu D-Max a Volkswagen Amarok), nedá se však říci, že by Američan protivníky na silnici v něčem předčil. V běžném provozu je třeba počítat s pohupováním přední části podobně jako u dodávek, a navzdory třísetkilové zátěži, kterou měl zkoušený exemplář ukotvenou v zadní části ložné plochy, také uskakováním zádi vlivem tuhé nápravy s listovými pery. Přidejte méně přesné řízení a získáte kombinaci, kvůli které vůz najíždí do zatáček tak nějak „zhruba“ a zvolený směr je třeba neustále korigovat.

Diametrálně odlišná situace nastane, pokud s Fordem Ranger vyjedete mimo asfaltovou silnici. Jedná se totiž o pravověrný off-road s rámovou konstrukcí, který umí v terénu okamžitě zužitkovat výhody tuhé zadní nápravy. Je v podstatě jedno, jak rychle se vydáte do polí a vyjetých kolejí – jindy nevyzpytatelné příčné kmity karoserie zaniknou v záplavě ran do podvozku a najednou všechno začne dávat smysl. Ranger poskytne neuvěřitelný pocit svobody, a je celkem jedno, zda pod koly zrovna drtí ostré kameny, písek, nebo obrovské hroudy hutného jílu.

Je přitom až neuvěřitelné, kolik toho vůz zvládne pouze se zadním pohonem a bez mechanického závěru zadního diferenciálu (stojí 16.940 Kč, v základu je jenom elektronický), a když se přece jenom ocitnete v úzkých, stačí otočný ovladač přepnout do polohy 4WD a zubová spojka okamžitě rozdělí distribuci točivého momentu mezi nápravy v poměru 50:50. Vždycky a za každé situace se navíc můžete spolehnout na nájezdové úhly 28°, přejezdový úhel 25° a možnost brodit se v hloubkách do 800 milimetrů. Popravdě řečeno – v rámci testování nenastala situace, kdy bychom byli nuceni použít redukční převod či asistent sjíždění svahů (rychlost regulujete tempomatem). Vůz vede řidiče v náročných podmínkách docela sám, a pokud i přesto náhodou sjedete z cesty, zkrátka si nějakou vytvoříte.

Závěr

V řadách majitelů Fordu Ranger byste jenom těžko našli někoho, kdo si jej pořídil na dlouhé dálniční přesuny. Zatímco na silnici tenhle pick-up doplácí na konstrukci podvozku s tuhou zadní nápravou a listovými pružinami, mimo pevný povrch dává všem negativním vlastnostem vale a s každým strmým kopcem dokazuje, kde je jeho pravé místo. Ranger je poctivý off-road určený na těžkou práci, která jej neunavuje, ale naopak nebetyčně baví.

Ačkoliv to vzhledem k obrovským vnějším rozměrům nemusí být patrné, není manévrování s vozem nikterak obtížné. Řízení s optimálně strmým převodem jde lehce, a kdyby nebylo většího průměru otáčení (obrysový má 12,4 metru), stál by pohyb ve stísněných prostorech přibližně stejnou námahu jako v případě běžného kompaktního hatchbacku. Pozor však na zadní parkovací čidla, která vzhledem k dlouhé zádi při couvání rádi využijete – nejvyšší tón akustického upozornění totiž znamená, že mezi chromovaným nárazníkem a překážkou zbývá rezerva v řádu milimetrů...

Plusy

• Navzdory velkým rozměrům solidní manévrování
• Velký prostor vpředu, pohodlná sedadla
• Obrovská tažná síla
• Robustní a kvalitní interiér
• Schopnosti mimo silnici

Minusy

• Snížená ochota motoru se vytáčet
• Méně přesné řízení
• Nepřesné řazení
• Spotřeba paliva
• Hlučnost ve vyšších rychlostech

Foto: Petr Homolka