Gigafactory jdou v Evropě k ledu. Stojí za tím nižší zájem o elektromobily
Továrny produkující trakční akumulátory pro elektromobily a plug-in hybridy byly v posledních letech jedněmi z nejžhavějších investičních projektů. Střízlivění z elektromobility jejich rozvoj ovšem výrazně negativně ovlivňuje.
Není tomu vůbec dávno, kdy na nás s trochou nadsázky každý den vyskakovaly zprávy o nově odklepnutých investicích do stavby tzv. gigafactory neboli velkých fabrik na výrobu a kompletaci trakčních akumulátorů pro vozy s plně či částečně elektrickým pohonem. Stavba jednoho takového zařízení obvykle vyjde na vyšší desítky až stovky miliard korun, pro každý stát se proto jedná o velmi vítanou investici.
Jednou z potenciálních lokalit pro gigafactory bylo také letiště Plzeň-Líně, koncern Volkswagen ovšem z projektu nakonec vycouval. Už loni na podzim totiž vytušil, že to s odbytem elektromobilů nebude tak žhavé. K podobnému kroku se nyní chystá například světový bateriový gigant CATL z Číny, který pozastavuje projekt továrny v německém Arnstadtu. Stopku dostaly také plány taktéž čínské společnosti Svolt Energy Technology v braniborském Lauchhammeru a sárském Überherrnu.
K výše zmíněným se nyní přidává společnost ACC, joint-venture koncernu Stellantis, Mercedesu a firmy TotalEnergies/Saft v německém Kaiserslauternu a italském Termoli. Hlavní důvod je u všech stejný: nejistota na evropském trhu (v překladu méně dynamický vývoj prodejů elektrických aut). Spousta automobilek v posledních měsících totiž couvá a upravuje své budoucí plány přechodu na elektromobilitu. Naopak se čím dál častěji ozývají hlasy, že spalovací motory neřeknou poslední slovo ani po roce 2035, který byl de facto brán jako jejich konec v Evropské unii.
Továrnu v Kaiserslauternu chtěl samotný Stellantis sponzorovat dvěma miliardami eur (necelých 50 miliard korun), celkově chce nadnárodní skupina do gigafactory v následujících letech investovat okolo sedmi miliard eur, v přepočtu přes 173 miliard korun. Jenže právě ochlazení na trhu s elektromobily může nejen Stellantisu udělat čáru přes rozpočet.
Například v sousedním Německu, na největším automobilovém trhu v Evropě, po konci dotací na elektrické vozy v půlce loňského prosince klesl prodej těchto aut z 124,5 tisíc (2023) na 111 tisíc aut za letošní první čtyři měsíce. Podíl na celkových registracích nových automobilů se přitom snížil ze 14,3 na 11,8 procent.
Český trh aktuálně těží z dotace ve výši až 200 tisíc bez DPH na nový či zánovní elektromobil, celková částka 1,65 miliardy ale vystačí asi jenom na čtyři tisícovky aut (možná o trochu více), přičemž žádostí je okolo dvou tisíc. Místo evropských značek z této podpory ovšem těží americká Tesla s modelem Y, který tvoří zdaleka největší počet objednaných aut.
