Grafik si vysnil moderní Lancii Delta S4. Nevypadá skvěle?
Lancia Delta S4 je legenda. Vyvíjena byla jako soutěžní speciál pro skupinu B, kvůli homologaci však existovala i silniční verze. Jak by asi vypadal její moderní nástupce?
Odpověď zkusil najít grafik a designér Sebastiano Ciarcià, který je prý dlouholetým obdivovatelem Delty S4.
Zřejmě i proto jeho návrh na legendární auto zřetelně navazuje. Najdeme tu klasickou siluetu s krátkou zádí a otvory pro přívod vzduchu k uprostřed uloženému motoru. Z obrázků se zdá, že tvůrce počítal také s výklopnou zádí.
Ve srovnání s originálem moderní interpretace působí svalnatěji a agresivněji. Kromě širších boků za to mohou také úzké světlomety využívající technologii LED.
Zajímavě vypadají i zadní partie se zatmavenými světly, difuzorem a dvěma koncovkami výfuku. Dravý výraz pak podtrhují sportovní doplňky a tmavá kola s paprskovým designem.
Za nás je to rozhodně pecka. Co si myslíte vy?
Jak už bylo napsáno, původní Lancia Delta S4 byla od počátku své existence vyvíjena jako soutěžní speciál pro skupinu B s motorem uloženým u zadní nápravy a pohonem všech kol, ale z marketingových důvodů se svým jménem a vzhledem hlásila k rodinným pětidveřovým hatchbackům s motorem usazeným v přídi. Pouze s ohledem na pravidla pro zařazení do skupiny B se tento vůz dočkal i civilního provedení s označením Stradale. V letech 1985 a 1986 mělo vzniknout 200 kusů.
Základem byl prostorový trubkový rám, který kryla karoserie s panely z epoxidové pryskyřice a sklolaminátu. Před zadní nápravou byl podélně uložen řadový čtyřválec o objemu 1759 kubických centimetrů s přeplňováním kompresorem a turbodmychadlem, který byl u verze Stradale naladěn na nejvyšší výkon 184 kW (250 k) a točivý moment 291 N.m. Prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky byla roztáčena kola obou náprav.
Dvoumístný automobil s pohotovostní hmotností 1200 kg měl podle dobových materiálů dosahovat maximální rychlosti 225 km/h a z 0 na 100 km/h akcelerovat za šest sekund.
