Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Historie Audi: Příběh čtyř kruhů od Horchu přes Mercedes k VW

David Bureš
Diskuze (0)

Historie Audi se dá datovat až do konce 19. století, jeho moderní éra ale odstartovala až v roce 1965. Připomeňte si historii čtyř kruhů.

Audi je dnes považované za člena německé prémiové trojky, vždy tomu tak ale nebylo, svoji image luxusního výrobce si muselo pracně budovat, i díky proslavenému mottu „náskok díky technice“. Znáte historii této značky? Patří mezi nejstarší německé automobilky, léta ale její historie byla přerušená.

Historii Audi můžeme datovat až do konce devatenáctého století, kdy se August Horch, ředitel oddělení konstrukce motorů ve firmě slavného Carla Benze, rozhodl stavět automobily pod vlastním jménem. Tak vznikla 14. listopadu 1899 společnost Horch & Cie. zabývající se výrobou motorových vozidel.

Založena byla v Kolíně nad Rýnem, postupně se ale přes Reichenbach přesunula do Cvikova, kde se z ní stala akciová společnost. Kvůli tehdejším sporům s představenstvem ji však opustil její zakladatel, který si v roce 1909 založil novou společnost August Horch Automobilwerke GmbH, která opět měla stavět automobily. Rychle se však ukázalo, že jméno Horch už kvůli právním důvodům nebude moci znovu použít, a tak August Horch musel hledat jiný název.

Pomohl mu nakonec syn jednoho z jeho partnerů, Franze Fikentschera. Ten, když slyšel diskuzi o značce nového podniku, navrhl díky svému pečlivému studiu latiny název Audi. Slovo Audi totiž znamená v latině to samé, co Horch v němčině, tedy poslouchej. Název byl na světě, a tak 25. dubna 1910 ve Cvikově vzniká Audi Automobilwerke GmbH Zwickau.

Jejím prvním modelem se stává Audi Typ A, phaeton poháněný čtyřdobým čtyřválcovým motorem o objemu 2612 cm3 a výkonu 22 koní, kterého do roku 1912 vzniklo na 140 exemplářů. Už mezitím debutovala jeho vylepšená verze Audi Typ B. Největší úspěch ale přineslo až Audi Typ C z roku 1912, které úspěšně závodilo na rakouské „Alpské rallye“. Závod vyhrálo třikrát po sobě, což mu vyneslo přezdívku Alpský vítěz. Veřejnost pak na něm oceňovala spolehlivost.

Audi směle pokračovalo dál i po válce, byť od roku 1920 už bez svého zakladatele, který zamířil na ministerstvo dopravy. O dva roky později pak debutovalo Audi Typ K, první velkosériové vozidlo německé produkce s volantem nalevo, které tak bylo jedním z průkopníků později prosazeného řešení napříč celým světem. Vedle toho zaujalo pokročilou technikou, o pohon se konkrétně staral řadový čtyřválec o objemu 3560 cm3 s hliníkovým blokem, který dosahoval výkonu 37 kW.

Vznik Auto Union

Ve válkou zbídačeném Německu bylo ale těžké samostatně pokračovat. V srpnu 1928 tak majoritní podíl v Audi přebírá dánský konstruktér Jørgen Rasmussen, majitel DKW (Dampf-Kraft-Wagen), které se v té době primárně orientovalo na výrobu motocyklů. V roce 1932 pak následuje další spojení. Dne 29. června 1932 jsou z iniciativy Státní saské banky značky Audi a DKW spojeny s automobilkou Horch, přičemž kupní a leasingová smlouva byla uzavřena také s divizí motorových vozidel společnosti Wanderer.

Spojením vzniká společnost Auto Union AG se sídlem v Saské Kamenici (Chemnitzu), která je v té době druhým největším výrobcem motorových vozidel v Německu. Logem se stávají čtyři kruhy, které mají symbolizovat jednotu čtyř původních firem – Audi, DKW, Horch a Wanderer. Tyto značky nadále zůstávají v nabídce, přičemž si rozdělují trh. DKW se zaměřuje na motocykly a malé automobily, Wanderer na vozidla střední třídy, Audi na středně velká prémiová vozidla a Horch na luxusní automobily horního konce trhu. Tímto způsobem Auto Union funguje až do začátku bojů druhé světové války.

Ta znamená konec pro původní Audi. Značka Audi na čas mizí z trhu, její původní továrna ve Cvikově se po válce stává součástí východního Německa, které se oprošťuje od hitlerovské minulosti. Cvikovský závod začíná po válce vyrábět vozy značky IFA (původně přejmenované modely DKW), časem se zaměřuje na produkci automobilů značky Trabant.

Oživení po letech

V západním Německu se pak původní Auto Union soustředí v bavorském Ingolstadtu, když i díky finanční pomoci z Marshallova plánu pokračuje ve výrobě vozů značky DKW. Na konci padesátých let se firma dostává plně pod kontrolu koncernu Daimler, vyrábějící vozy značky Mercedes, tato etapa ale dlouhého trvání nemá. Daimler totiž nevidí velký potenciál ve společnosti, a to přestože do ní mohutně investuje – vybudována je moderní továrna a vyvíjí se nový čtyřtaktní motor, který konečně nahrazuje letité dvoutakty DKW.

Společnost se tak v polovině šedesátých let dostává do rukou automobilky Volkswagen, která nadále těží z úspěchu modelu Brouk a dalších vozů. Volkswagen získává značky DKW a Audi včetně nové továrny v Ingolstadtu, zatímco Daimler si ponechává značku Horch a závod v Düsseldorfu. Po získání polovičního podílu v roce 1965 se Volkswagen o osmnáct měsíců později stává stoprocentním vlastníkem firmy, stále známé jako Auto Union.

A tím vlastně začíná nová éra Audi. Nový majitel se totiž z původního Auto Union rozhodl vsadit právě na tuto značku s tím, že využil loga čtyř kruhů. V roce 1965 tak přichází na trh model známý tehdy jednoduše jako Audi (později podle výkonu Audi 72). Interně se mu ale říkalo F103, nahradil totiž dosavadní DKW F102, dosud poslední automobil nesoucí tuto značku. Použitím nového jména chtěl Volkswagen zdůraznit přechod od starých dvoutaktů k moderním čtyřtaktům.

Použitý čtyřválec v Audi 72 pocházel ještě z vývoje Mercedesu, koncepcí ale automobil vydláždil cestu k tradičnímu charakteru vozů ingolstadtské značky. Motor byl totiž již uložen vpředu podélně a poháněná byla přední kola, což je koncepce, které se Audi drží u větších modelů dodnes.

Nejistá budoucnost

V té době ale Audi ještě nemělo zajištěnou budoucnost, ba naopak. Volkswagen totiž Auto Union kupoval primárně pro zvýšení své výrobní produkce – ostatně v Ingolstadtu se primárně měl vyrábět Volkswagen Brouk. Tehdejší šéf Volkswagenu Heinz Nordhoff dokonce ani nepočítal s dalším vývojem Audi, respektive dalším rozšířením nabídky. Ostatně v roce 1969 se firma spojila se značkou NSU, někdejším úspěšným výrobcem motocyklů, který začal v osobních automobilů nepříliš úspěšně propagovat wankelův motor. Tímto krokem vzniká společnost Audi NSU Auto Union.

Konstruktéři v Ingolstadtu ale věděli, jak zaujmout a jak si zajistit další budoucnost. Zpočátku potají vyvíjeli automobil, později známý jako Audi 100. Automobil z pera Ludwiga Krause bylo největší Audi své doby, opět samozřejmě využívalo motor vpředu a pohon předních kol. Když byl prototyp v roce 1968 poprvé prezentován vedení společnosti, šéf Volkswagenu Nordhoff byl nadšen a auto schválil k výrobě. Audi 100 se stalo hitem, a to takovým, že se muselo začít vyrábět i v domovském závodě Volkswagenu ve Wolfsburgu, kde se stalo prvním vyráběným modelem s vodou chlazeným motorem.

Audi si tím zajistilo budoucnost, naopak NSU je pod vedením Volkswagenu postupně utlumeno. Nepomohl ani úspěch NSU Ro 80 v anketě evropské Auto roku 1968, kterou vyhrálo. Auto se ukázalo jako vysoce nespolehlivé, což se stalo hřebíčkem do rakve značky. Továrna NSU v Neckarsulmu tak postupně začala vyrábět právě vozy Audi. V roce 1985 pak jméno NSU zcela mizí ze scény, stejně tak jako Auto Union, z firmy Audi NSU Auto Union se jednoduše stává Audi AG se sídlem v Ingolstadtu. NSU a Auto Union zůstávají jen už jako podružné dceřiné společnosti vlastnící ochranné známky a starající se o historické záležitosti těchto značek.

Ze sportovní značky luxusní

Právě osmdesátá léta jsou pro Audi nadmíru důležitá a úspěšná. Značka považovaná za konzervativní vstupuje do světa rallye, a to s ryze moderní technikou, využívající pohon všech kol. Takové řešení se konstruktérovi Jörgu Bensingerovi zalíbilo na vojenském vozidle Volkswagen Iltis, přičemž se mu ho i díky Ferdinandu Piëchovi povedlo prosadit také do osobního vozu.

 

Nastala tak éra Audi Quattro, což je název nejen sportovního kupé nasazovaného ve světě rallye, ale právě také obchodní jméno systému pohonu všech kol. Na trh Audi Quattro přichází v roce 1980 a vydrží až do roku 1991, což je období primárně obřích úspěchů značky ve světě rallye. Skupinu B a závodní Audi Quattro jistě nemá smysl blíže představovat, stejně jako týmové jezdce Waltera Röhrla a Stiga Blomqvista nebo slavnou Michele Mouton.

V té době je přitom Audi primárně sportovní značkou, na úroveň BMW a Mercedesu se dostává až na počátku devadesátých let. Konkrétně v roce 1988 na trh přichází Audi V8, nová vlajková loď značky, jako první model značky využívající vidlicový osmiválec. Ten byl samozřejmě uložen vpředu podélně a poháněl pomocí systému quattro všechna kola. Audi V8 pak bylo v roce 1994 nahrazeno modelem Audi A8, využívající unikátní hliníkovou konstrukci, kterou prosadil slavný konstruktér Ferdinand Piëch. Lehkou konstrukcí chtěl kompenzovat těžký systém pohonu všech kol.

Tím už se plně projevovalo motto Vorsprung durch Technik, tedy náskok díky technice. Využíváno ale bylo mnohem dříve, a to už dávno před systémem quattro, s nímž je dodnes spojováno asi nejvíce. Poprvé se toto reklamní heslo objevilo už v roce 1971, kdy mělo symbolizovat širokou nabídku tehdy ještě značek Audi i NSU, tedy malá NSU s dvou- a čtyřválcovými vzduchem chlazenými motory vzadu, Audi s moderními vodou chlazenými čtyřválci a pohonem předních kol a avantgardní NSU Ro 80 s Wankelovým motorem

V té době také Audi postupně přechází na dnešní logiku pojmenování svých modelů, kombinující u těch konvenčních písmenko A s číslem podle velikosti daného modelu. Místo V8 přichází A8, zatímco Audi 100 je nahrazeno Audi A6 a Audi 80 modelem A4. Nabídka se pak rozšiřuje o kompaktní Audi A3, které v roce 1996 vstupuje na trh bez přímého předchůdce. Naposledy tak malé auto značka nabízela v sedmdesátých letech, hatchback 50 s technikou tehdejšího VW Polo. Postupně přicházejí také sportovně laděné modely řady S i nejostřejší vozy řady RS. Následují rovněž SUV řady Q.

Současná éra

V novém tisíciletí Audi postupně rozšiřuje nabídku, díky čemuž rostou i prodeje. Už v roce 2008 tak značka překonává hranici milionu prodaných automobilů za rok. Díky charakteristickému pohonu všech kol expanduje ve světě SUV, které se stávají důležitou součástí nabídky. Po velké Q7 z roku 2005 následuje o tři roky později Q5, dnes z globálního pohledu nejprodávanější model čtyř kruhů.

 

Rozšiřuje se i výroba, dnes tak vozy značky Audi vznikají nejen v domovském Německu, ale i v Maďarsku, Belgii, na Slovensku, v Indii, Číně, Španělsku nebo třeba Mexiku. Naopak na zamýšlené oživení značky Horch pro superluxusní modely ve stylu Maybachu konkurenčního Mercedesu nakonec nedochází.

Dlouhodobým cílem je pak stát se nejprodávanější luxusní značkou na světě, což se ale Audi zatím stále nepovedlo. Po kauze dieselgate navíc ztratila na své úhlavní rivaly, BMW a Mercedes-Benz, kterým nyní prodejně tolik nestačí. Pro následující léta by to ale vedení čtyř kruhů rádo změnilo.

David Bureš
Diskuze (0)

Doporučujeme