TEST Honda Jazz 1.4 i-VTEC - Čarodějův učeň

Netvrdíme, že musíte po spatření minulé, nebo nové Hondy Jazz propukat v jásot, ale i přesto těmto autům nelze upřít jisté kouzlo i stylistickou výlučnost, i když zrovna od značky Honda by jeden očekával v B segmentu něco jiného, než auto ve stylu minivanu. To však nemění nic na tom, že má novinka poměrně dynamickou vizáž a nevypadá vůbec špatně. Poměrně překvapivé je, že zatímco ambiciózní Accord je vybaven klasickými žárovkami, Jazz má všechna tři brzdová světla tvořena LED.

honda testy malevozy  

Čáry s prostorem

Jazz proslul prostorným interiérem a ten nový na tom není jinak, a to i přesto, že řidič má nyní možnost udělat si mnohem více pohodlí. Volant se nyní dá nastavit i podélně a posaz za ním se o trochu snížil, i když je stále dost vysoký. Na zadních sedadlech je dost místa před koleny i pro hlavu, trochu se zmenšil kufr, ale 335 litrů je stále vynikající hodnota. Navíc je tu stále systém sklápění zadních sedadel Magic Seats, jenž dokáže jedním pohybem změnit Jazz málem ve stěhovací vůz, nebo vytvořit vztyčením sedáků prostor pro převoz vyšších předmětů. A při tom všem mají zadní sedadla delší sedáky i opěradla, takže se na nich sedí pohodlněji, příjemný je i mírný sklon podlahy. Přední sedadla jsou také velkorysejší, mají ale dost měkké čalounění a zhoršilo se i dříve výborné boční vedení. Moderní palubní deska má v sobě něco ze stylu Civicu, ergonomicky je velmi zdařilá a malý volant s tlustým věncem se perfektně drží.

Magie i-VTEC

Z předchozího motoru i-DSI nám zbyl jen hliníkový blok. Čtyřválec, jenž by správně měl být označen 1,3 l (má objem 1339 cm³) dostal systém plynule proměnného časování a zdvihu ventilů i-VTEC a díky tomu dosahuje špičkového výkonu 73 kW při 6000 otáčkách a točivého momentu 127 Nm při 4800 otáčkách. Není tedy divu, že má nejen velmi dobrou pružnost v nízkých a středních otáčkách, ale především starou dobrou honďáckou špičku, o které se předchozímu i-DSIčku ani nesnilo. Od 4000 otáček se dynamika citelně zlepšuje až do 6600 ot/min, kdy zasáhne omezovač. Jen by snad motor mohl být v tomto spektru o něco tišší. Charakter motoru však není jeho jedinou silnou stránkou. Když si budete jeho schopností naplno užívat, můžete se sice dostat i přes 10 litrů, ale běžný jízdní styl znamená spotřebu kolem šesti litrů. Jízda ustálenou devadesátkou vyžaduje při 3200 otáčkách na pětku jen 5,2 l na 100 km a při stotřicítce spálí 6,8 l, tehdy točí rovné 4000. Výbornému motoru sekunduje neméně vydařená pětistupňová převodovka, dráhy jsou krátké, naprosto přesné a změna rychlostí probíhá plynule, hlavice řadicí páky by ale mohla být o trochu masivnější.

honda testy malevozy  

Matoucí kouzlo

Musím se přiznat, že Jazzu na nedávno proběhlé české prezentaci povedlo trochu mě oblafnout, realita se od mých prvních dojmů z podvozku trochu liší. Šasi není naladěno tak komfortně, jak se zprvu tvářilo – vlastně má tlumiče docela tvrdé, takže posádka ví o většině nerovností na silnici, rázy ale do kabiny pronikají pouze od výrazných výtluků a propadlých kanálů. Na druhou stranu má vůz měkčí pružiny, takže se karoserie při prudších pohybech volantu má tendenci rozkývat a na sérii nerovností rozhoupat. Proto překvapí, že se v zatáčkách nenaklání o moc víc než třeba Fiesta, přičemž plavností jízdy a schopností tlumit nerovnosti se jí nevyrovná. Velkou pochvalu zaslouží brzdy za rychlý nástup a dobrý účinek, na jejich ostrost si ale asi zejména řidičky budou nějaký čas zvykat. Zadní náprava Jazzu je velmi stabilní a i ta přední vykazuje překvapivě malou tendenci k nedotáčivosti – kdo by to čekal od auta, které se tváří jako empívíčko... Samotný smyk na limitu přichází plynule, čitelně a není problém se s ním vypořádat. Ani s tím systémem jízdní stability to není tak zlé, se zimními pneumatikami Dunlop Winter Response VSA mnoho důvodů k zásahu nemělo.

honda testy malevozy  

Řízení je velmi přesné a citlivé, ale trochu přeposilované a s 3,4 otáčkami je i navzdory výbornému rejdu opravdu málo strmé, tedy přesněji řečeno hodně nestrmé... Takhle pomalý převod je u městského auta dost zarážející, tedy on by byl zarážející u každého současného vozu. Už původní Jazz měl velmi dobré odhlučnění kol i aerodynamického svistu a v těchto ohledech na něj jeho nástupce úspěšně navazuje, nejvíce tak budete v kabině vnímat motor, ani ten se ale neprojevuje nepříjemně.

Lepší než učitel

Jak už bylo naznačeno v úvodu, Jazzu zůstaly silné stránky jeho předchůdce – variabilní, tichý a prostorný interiér, úsporný motor a sympatický vzhled. Nyní je ale vůz silný i co se jízdních vlastností, řízení a jízdní dynamiky týče. Mezigenerační zhoršení jsme zaznamenali u bočního vedení sedadel a velikosti kufru, ani jedna z těchto věcí ale rozhodně nepatří s ohledem na danou kategorii ke slabinám. Tenhle komplex vlastností jasně říká, že je Jazz jedním z nejsilnějších hráčů segmentu B, dá se ale předpokládat, že spousta lidí vůbec nedostane šanci to zjistit.

V době, kdy základní ceny o třídu větších aut (Focus, Golf, Auris) začínají pod 350 000 korunami, je Jazz „1.4“ za 380. Ano, s velmi slušnou výbavou a výkonným a úsporným motorem, ale kolik lidí asi odolá vábení většího a dospělejšího kompaktu?

honda testy malevozy  

Plusy

• Prostorný a variabilní interiér
• Úsporný a dynamický motor
• Přesné řízení
• Krátké a přesné řazení
• Jízdní vlastnosti
• Účinné brzdy

Mínusy

• Malá strmost řízení
• Nevýrazné boční vedení sedadel
• Hlučnost motoru ve vysokých otáčkách
• Nižší kvalita jízdy (tvrdé tlumiče + měkké pružiny)
• Vysoká cena