Infiniti definitivně končí v Evropě. Jaké jsou důvody?

Infiniti je prémiová divize japonské automobilky Nissan, která vznikla v roce 1989 pro potřeby amerického trhu, kde tehdy bylo pro Japonce výhodné nabídnout luxusní auta – i proto v té době byly založeny též Acura Hondy a Lexus Toyoty. Do Evropy oficiálně vstoupila až v roce 2008, v rámci globální expanze, jedenáct let na to ale oznámila zase svůj odchod, k němuž dojde na začátku roku 2020.

Ten vedení Infiniti oficiálně vysvětlovalo tím, že se chce do budoucna zaměřit na perspektivnější trhy. Jediný důvod to ale není. Vysvětlení, proč Infiniti na evropských trzích končí, se totiž najde hned několik.

Infiniti šokuje! Zcela končí v Evropě. Zaměří se na perspektivnější trhy

V první řadě jde nepochybně o nízké prodeje. Dokud Infiniti v Evropě oficiálně nepůsobilo, čile se sem jeho vozy dovážely přes šedý import z Ameriky, a tak se zdálo, že oficiálně prodej odbyt dále zvýší. To se sice povedlo, ne však na takové úrovni, jakou výrobce očekával.

V prvním celém roce oficiálního evropského prodeje (2009) se na starém kontinentu prodalo jen 1.319 vozů značky, hlavně v Itálii, Španělsku a Švýcarku, v roce 2011 spolu s expanzí na další trhy prodeje vzrostly až na 3.603 kusů, poté však přišla krize, a tak se na další růst muselo čekat až do roku 2014. Jenže ani rekordních 13.775 prodaných aut v roce 2016 nebyl žádný zázrak, a to přestože se Infiniti i v rámci prémie charakterizovalo jako něco speciálního.

V dalších letech navíc evropské prodeje Infiniti klesaly, v roce 2018 byly poloviční co dva roky předtím. Kvůli novým emisním normám si sice pohoršila i německá prémiová trojka, prodeje konkurence však nespadly takovým způsobem.

S tím souvisí fakt, že evropští zákazníci jsou poměrně konzervativní. A navíc v případě prémiových značek jsou vcelku loajální, pro nově příchozí je tak těžké proniknout mezi zavedené značky. Zvlášť když nemají dlouho budovanou image. Dokazuje to vlastně i konkurence Infiniti – DS i Lexus stále zůstávají spíše alternativou k německé prémiové trojce než plnohodnotnými soupeři. To samé platí i pro Alfu Romeo nebo Jaguar, které nejsou schopné znovu nabýt kdysi ztracené pozice.

Infiniti navíc nebylo nikdy jasně charakterizováno. Zatímco pro Lexus je typický hybridní pohon, pro Volvo sázka na bezpečnost a třeba pro Land Rover terénní schopnosti, Infiniti takovou osobitou vlastnost nikdy nemělo. A proč uvažovat vůbec nad Infiniti, když to samé, ne-li lepší nabízí zavedení výrobci? To obzvlášť platilo pro hatchback Q30 a crossover QX30 využívající platformu od Mercedesu.

Spolupráce Mercedesu a Infiniti se nepovedla. Nástupce QX30 už nepoužije techniku konkurenta

Značce nepomohly ani problémy mateřského Nissanu, kterému klesá ziskovost. Japonci tak hledají různé cesty, jak ušetřit, přičemž odchod Infiniti z Evropy se jeví jako ideální řešení. Zákazníci jsou na starém kontinentu náročnější než jinde ve světě, což zvyšuje vývojové náklady, stejně jako stále přísnější emisní normy. Evropané navíc u prémiových aut pořád chtějí turbodiesely, což by Infiniti dále zvýšilo náklady – jinde ve světě o ně takový zájem není.

I proto Infiniti zcela končí s modely vyráběnými v britském Sunderlandu, Q30 a QX30, které byly primárně vyvíjeny pro Evropu. Výroba v Británii je pro značku nákladná, zvlášť v době nejistoty způsobené brexitem.

Také Infiniti věří elektromobilům. Chce jimi oživit svoji nabídku

Infiniti chce odchodem z Evropy získat více prostředků pro vývoj modelů pro Čínu a USA, v nichž vidí větší potenciál. Přijít mají nová SUV, v nichž Infiniti trochu zaspalo – přestože v nich má léta silné zastoupení, na nástup konkurence nebylo schopné zareagovat. Nechme se tak překvapit, zda se budoucí plány značce vyplatí. Není to zase tak dávno, co se dokonce hovořilo o úplném konci Infiniti. Tak snad konec na evropských trzích není prvním hřebíčkem do jeho rakve...