Jak aktivisté blokují dopravní stavby: Komu tohle prospěje?

Hlavní páteřní dálniční síť v Česku má mít podle představ státu ještě z konce minulého tisíciletí celkem 2073 kilometrů. Měla být dokončena kompletně již před deseti lety, ovšem k ideálnímu stavu stále chybí minimálně 703 km. Nejnovější plány říkají, že by se to mělo povést do roku 2050, tedy za třicet let! Ovšem za podmínky, že se bude ročně do provozu předávat minimálně 25 kilometrů nových dálničních komunikací. I nad tímto datem se ale v odborných kruzích kroutí hlavou. A není se co divit, data z ministerstva dopravy říkají, že za poslední tři stavební sezony bude dohromady zprovozněno celkem 52 kilometrů. „Za loňský rok sice bylo otevřeno 34 kilometrů nových dálnic, ale letos se počítá jen s jedenadvaceti,“ uvedla pro Svět motorů již před časem Jana Gabrielová, mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Když vezmeme, že v roce 2018 byly pro dopravu otevřeny jen necelé čtyři kilometry, za tři sezony se ani zdaleka neblížíme předpokládanému stavu 25 kilometrů za rok.

Proč se v Česku staví dálnice pomalu? A je řešení na dohled?

Vážně bude líp?

Současná vláda vyhlásila, že šnečí tempo výstavby je minulostí. Nyní se holedbá, kolik miliard v nejbližších letech napumpuje do budování dopravní infrastruktury – podle představ ministra dopravy Karla Havlíčka by to mělo být příští rok bezmála 128 miliard. To je o 45 miliard více, než činily tyto investice letos. Rozestavěných úseků, připravovaných i těch, kde se již hledá zhotovitel, je více než stovka. Vychází nám z toho, že zbývajících více než 700 kilometrů nových dálničních komunikací by se mělo tempem plánovaným na rok 2021 postavit opravdu rychle.

Rychlejšímu tempu výstavby by měla napomoci i novela takzvaného liniového zákona, kterou na konci září schválili poslanci, podepsal ji prezident republiky a 13. října vyšla ve Sbírce zákonů – tím zákon nabyl platnosti. „Novela zkracuje dobu přípravy dopravních staveb až o třetinu, zjednodušuje povolovací procesy tak, aby se předešlo často mnohaletým průtahům před zahájením výstavby,“ popisuje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka nástroje, které mají zrychlit přípravu staveb z ostudných aktuálních třinácti až na sedm let.

Koule u nohy

Naplánováno je, podmínky pro zrychlení přípravy staveb rovněž, také financování je zajištěno, ale jak se ukazuje, ani to nestačí. Na scéně se totiž pohybují organizace a spolky, které přípravu staveb blokují. „Napadání staveb nás nijak netěší – významně se komplikuje a prodlužuje další budování dopravní infrastruktury. Na druhou stranu mají občané, spolky i hnutí na odvolání proti rozhodnutím právo,“ krčí rameny mluvčí resortu dopravy František Jemelka. Jenže vysvětlujte to obyvatelům dotčených oblastí, jimž by navrhované dopravní řešení pomohlo od nadměrného provozu, zejména nákladních aut. A ani nikdo nemyslí na řidiče, kteří se musejí proplétat přehlceným městským provozem, nebo úseky dlouze objíždět.

Elektronické dálniční známky 2021: Kolik stojí? Jak je koupíte? A kdo je nemusí mít?

Pro příklady obstrukcí z nedávné doby nemusíme chodit daleko. Už se zdálo, že se třeba u Mikulova konečně začne stavět díl dálnice D52, konkrétně obchvat města, mířící od Perné až k státní hranici. A ejhle, soud smete ze stolu již vydané územní rozhodnutí – k projednání totiž nebyli přizváni všichni, kdo k tomu měli co říci, tedy i spolek Verein Projektwerkstatt für Umwelt und Soziales (VIRUS) z Rakouska. Ten chtěl vznést připomínky k vlivu stavby na životní prostředí z druhé strany hranice u našich jižních sousedů. Chybu úředníků, kteří to Rakušanům neumožnili, využil jako dobrou nahrávku na smeč k zastavení příprav stavby Miroslav Patrik z hnutí Děti Země. Ten se za spolek postavil u soudu. Výsledkem je, že start výstavby, pro kterou ŘSD plánovalo již letos žádat o stavební povolení, aby se mohl příští rok začít úsek budovat, je opět u ledu.

Není to bohužel jediný případ. Velmi známé jsou například obstrukce aktivistů zaštiťované samotnou přírodou, jako je tomu v případě dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem. Tu brzdí ochrana a stěhování chráněných druhů zvířat, jako je křeček polní, či ochrana vodního zdroje, kde se vyskytuje vzácný rak říční.

Pak je tu nejhorší varianta – toxický koktejl složený z unáhlených vládních rozhodnutí a nevyslyšených námitek aktivistů. To je nejčerstvěji případ posledního úseku D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Zprovozněním předposlední části dálnice D1 z Lipníku nad Bečvou k Přerovu se sice podařilo loni v prosinci zvětšit počet kilometrů dálnic uvedených do provozu a vláda se tak mohla bušit v prsa, jak bezvadně zvládá výstavbu dálnic, ale zároveň se v Přerově ještě více zahustila doprava, zejména nákladní, vedoucí přes město. Odblokování tohoto stavu, tedy urychlenému dokončení dálnice okolo Přerova, však brání námitky aktivistů a spolků jako Děti Země, Krajina Dluhonic či Voda z Tetčic.

Střety se stavbaři a údržbou na silnicích: Za všechno můžou jen řidiči?

Boj o dálniční obchvat

Přerov leží na důležité křižovatce obchodních cest z Polska a severu Moravy k Brnu a dál na jih, ale také ze středního Slovenska a Zlínska směrem do Čech. „Skrz centrum města nyní denně projíždí i přes dvacet tisíc nákladních aut,“ tvrdí Libor Žádník, výkonný místopředseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě (SRDIM). Podle něj se tak dostavbou předposledního úseku D1 situace ve městě ještě podstatně zhoršila. Proto otrávení Přerovští vzhlížejí k výstavbě obchvatu města. Jenže do toho přišlo rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, které vyhovělo námitkám aktivistů a územní rozhodnutí z roku 2019 zrušilo. Hrozí, že deset kilometrů dlouhý úsek se jen tak hned stavět nebude.

„Rozsudek samozřejmě představuje komplikaci, ale ta nemusí být zásadní. Nevíme, jestli kraj nevynechal z řízení některého účastníka, nebo se dostatečně nevypořádal s nějakou námitkou. Víc to komentovat z mé strany nejde, zatím nemáme písemné odůvodnění rozsudku,“ tvrdí ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.

Samotný Přerov není verdiktem soudu vůbec nadšen. „Jakékoli zdržení výstavby tohoto úseku dálnice D1, který bude zároveň tvořit i obchvat města Přerova, je pro radnici i jeho obyvatele velmi špatné,“ hořekuje přerovský radní pro dopravu Tomáš Navrátil.

Slovenská vláda navrhla snížit silniční daň, jak žádali dopravci

Optimisté doufají, že se podaří všechny námitky vypořádat včas a začne se stavět tak, aby bylo hotovo nejpozději za čtyři roky. Pokud však obstrukce aktivistů dosáhnou toho, že se bude muset řada náležitostí v čele s novým posouzením stavby na životní prostředí EIA dělat znovu, budou Přerovští čekat na uvolnění situace ve městě až do konce dvacátých let.

Pomůže protitlak?

Jak se obstrukcím bránit? Určitý návod dávají pro-aktivisté ze sdružení SRDIM. Ti se s velkou vervou vložili do sporu o dokončení trasy D1 mezi Říkovicemi a Přerovem – vytvořili Petici pro urychlené dokončení stavby. „Iniciovali jsme ji hlavně proto, aby se stala hlasitým vzkazem občanů vůči aktivistům, ale i kompetentním orgánům veřejné správy, že občané nadále odmítají stále se opakující obstrukce několika málo jedinců,“ tvrdí předseda SRDIM Libor Lukáš. Podle něj je třeba ukázat, že existuje jednoznačný zájem obyvatel na realizaci stavby. Vždyť se tak mohou zbavit škodlivých účinků husté dopravy v centrech měst a zároveň tím podpořit rozvoj a konkurenceschopnost svého regionu. „Petici za měsíc od podání 1. října již podepsalo na dva tisíce občanů a další přibývají i navzdory aktuální epidemiologické situaci,“ hodnotí význam dokumentu místopředseda sdružení Libor Žádník.

A jak může pomoci sám stát? Určitě by se hodilo, aby i rozhodující úředníci státní správy a samosprávy byli na projednávání přípravy staveb mnohem lépe připraveni a nedávali aktivistům zbytečně další střelivo. Jinak bude dálniční síť dokončena, až budou mít naši synové dlouhé šedivé vousy. Nebo se toho už taky nedožijí?

Počet mostů v havarijním stavu v Česku roste. Na silnicích nižších tříd takových je 2862

Vládní plány s dálnicemi

„V roce 2021 počítáme s rekordní výstavbou více než stovky kilometrů dálnic a desítek kilometrů obchvatů měst,“ tvrdí ministr dopravy Karel Havlíček. K investicím do nových staveb v dopravě je vyčleněno 83 miliard, na údržbu a opravy stávající dopravní infrastruktury má podle schváleného vládního plánu jít celkem 44,5 miliardy korun. A do výstavby dálnic se má mohutně investovat i v dalších letech. A kolik kilometrů se za ty peníze postaví? Data z ŘSD říkají, že aktuálně je budováno osmnáct úseků nových a opravovaných stávajících dálnic v celkové délce 127,7 km. Další čtyři stavby, dohromady 35 km, jsou ve stádiu soutěže na zhotovitele. V různých fázích přípravy je celkem devadesát šest úseků nových i opravovaných dálnic v celkové délce 693,3 km.

Svět motorů 44/2020

Co přináší novela liniového zákona

Novela by měla významně zredukovat počet kroků před zahájením samotné stavby. S cílem urychlení její přípravy novela například zavádí možnost ji umístit a povolit v jediném řízení. Navíc na základě méně podrobné dokumentace, s níž je spojen pouze jediný přezkum. Norma také přináší takzvané Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u nichž proběhlo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Nově vydávané jediné závazné stanovisko nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny

Víte, že…

… páteřní dálniční síť má měřit celkem 2073 kilometrů a její dokončení je plánováno na rok 2050?

… k jejímu dokončení nyní ještě zbývá postavit 703 km nových dálnic?

… aby dokončení sítě v polovině století mělo naději na úspěch, musí se každoročně zprovoznit minimálně 25 kilometrů nových dálnic?

… aktuálně je rozestavěno celkem 128 kilometrů nových dálnic?

Nebe a dudy

Dohoda mezi ŘSD a hnutím Děti Země z konce léta 2018 o neblokování výstavby D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří má podle všeho dodatek. Aktivisté prakticky přestali vystupovat proti výstavbě dálničních tahů v Čechách – nezaznamenáváme žádné obstrukce proti výstavbě D3, D4, D6, D7, D35 či dokončení D11 z Jaroměře na státní hranici s Polskem. Naopak velmi živo je na Moravě – tam se například vehementně protestuje proti jakémukoli kopnutí do země na budoucí dálnici D49 z Hulína do Fryštáku, neb je tato varianta odlehčení dopravy ze Slovenska a Zlínska podle aktivistů zbytečná. Obstrukce stále prší i na dálnici D52 mezi Brnem a Mikulovem, neboť podle názoru ekologů je lepší vést spojení na Vídeň po D2 a dále přes Břeclav. Naprosto katastrofální je pak situace s výstavbou posledního úseku dálnice D1 v úseku Přerov – Říkovice, kde reálně hrozí, že propadne platnost posouzení stavby na životní prostředí (EIA) a celý proces bude potřeba udělat znovu. To zdrží výstavbu podle střízlivých odhadů minimálně o čtyři roky.

V roce 2021 se rozroste síť zpoplatněných dálnic. Na D48 se ale zpoplatnění zkrátí

Klidné Čechy

D8

Děti Země se vůči stavbě dálnice na Drážďany vymezují od roku 1993, zejména proti úseku Lovosice – Řehlovice přes CHKO České středohoří. Provoz tu sice naštěstí není nijak omezen, ale dálnice je v tomto úseku stále používána bez kolaudačního rozhodnutí. V červnu 2020 bylo shledáno revidovanou zprávou EIA (vliv stavby na životní prostředí), že dálnice má splnit deset dodatečných podmínek (například více zeleně, méně posypové soli, zvýšení oplocení, vylepšení protihlukových opatření či koridory pro přechod zvířat).

D11

Obstrukce aktivistů proti pokračování dálnice D11 k polským hranicím skončily na konci prázdnin v roce 2018, kdy se Děti Země a ŘSD nečekaně dohodly na neblokování přípravy staveb a samotné výstavby ze strany aktivistů. Práce na úseku Hradec Králové – Smiřice a Smiřice – Jaroměř aktuálně pokračují bez omezení. Hotovo by mělo být již v prosinci příštího roku, ŘSD se totiž dohodlo se stavebníky na urychlení výstavby – původní termín otevření byl dříve stanoven na červen 2022. Pokračování dálnice od Jaroměře na Trutnov a hranici s Polskem by se mělo začít stavět v roce 2022 a skončit nejpozději 2028. ŘSD však optimisticky očekává dokončení celé D11 již v roce 2026. I vzhledem k tomu, že ani úsek Trutnov – státní hranice aktivisté v ničem nenapadli.

D35

Jelikož se aktivistům již dříve podařilo prosadit trasu dálnice podél stávající silnice I/35, stavbu mezi Opatovicemi, Časy a Ostrovem nijak neblokují. S dokončením prvního úseku se nyní počítá už na konci příštího roku, druhá část by měla být hotova o půl roku později. Dokončení celé D35 až k Olomouci je plánováno na rok 2028.

Divoká Morava

D1

Poslední úsek dálnice D1 Říkovice – Přerov, kvůli jehož absenci dusí Přerov nadměrná automobilová doprava, hrozí být úzkým hrdlem ještě řadu let. Námitkám aktivistů jako Děti Země či občanské sdružení Krajina Dluhonice totiž vyhověly soudy, a pokud se nepodaří vypořádat jejich námitky, například posunutí trasy dálnice o 150 m k Přerovu či zvýšení ochrany přírody, propadne na podzim 2021 EIA a celé řízení se dále zdrží. Proti tomu vystupuje sdružení SRDIM (Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě), které na počátku října vyzvalo peticí občany k podpoře rychlého vyřešení složité dopravní situace v Přerově. Optimistické plány ministerstva dopravy a ŘSD na zprovoznění dálnice se upínají k roku 2024. Pokud se ale nepodaří stavební povolení získat do konce platnosti EIA na podzim 2021, je velmi reálné zdržení v řádu let. SRDIM to odhaduje na čtyři, či v horším případě dokonce na šest až sedm roků.

D49

Křeček polní, rak říční a další drobní živočichové vs. dálnice Hulín – Fryšták, jež má po dokončení ulevit Zlínu a představovat variantní trasu směrem na Slovensko, to jsou hlavní aktéři sporu o stavbu, která i když už měla řadu let sloužit, dosud kvůli obstrukcím ani nezačala. Aktuálně ji blokuje na sedm stovek odvolání ze strany ekologických a občanských aktivistů. Jejich cílem je podle ŘSD obstrukcemi zajistit, aby příští rok propadla EIA. Ta by se pak musela udělat znovu. Aktivisté proti tomu tvrdí, že stavba D49 vůbec není potřeba.

D52

Spojení Brna s Vídní by podle představ aktivistů jako Děti Země či Voda z Tetčic mělo vést po D2 a dál na Vídeň okolo Břeclavi, nikoli přes Pohořelice, vodní dílo Nové Mlýny a kolem Mikulova. Tato představa stojí za tím, že ani letos nepokročily přípravy staveb v žádném z úseků. Kvůli právním krokům sdružení Voda z Tetčic z letošních prázdnin se jen tak nezačne stavět mezi Ivaní a Pohořelicemi, kde D52 dnes končí. Smeteno bylo v říjnu i povolení na stavbu obchvatu Mikulova, a to kvůli protiprávnímu nepřipuštění námitek rakouského sdružení VIRUS do správního řízení. Původní optimistické plány přitom hovořily o tom, že u Mikulova se díky stavebnímu povolení začne vybírat zhotovitel ještě letos a celá trasa od Brna na hranice, kde již čeká dálniční napojení na rakouské straně, bude hotova do roku 2028.

Dálnice D3 povede přes Posázaví, levnější alternativa není řešení, říká ministr Havlíček

Rozhovor: Peníze od nikoho nebereme

Nejhlasitěji přípravu dopravních staveb kritizuje hnutí Děti Země. Proč to dělají a jaké jsou jejich vazby na ŘSD? Na to odpovídá předseda hnutí Miroslav Patrik.

Proč Děti Země a po jejich vzoru i jiné spolky opakovaně blokují přípravu dopravních staveb, když vědí, jak moc to řidičům vadí?

Ve správních řízeních připomínkujeme stavby s ohledem na jejich škodlivé zásahy do životního prostředí, předkládáme různé návrhy a upozorňujeme na chyby či nezákonnosti. Chceme tedy, aby stát rozhodoval podle zákona i s ohledem na životní prostředí. Pokud stát chce něco budovat a má na to i peníze, rozhodně nelze nějakou stavbu projektovat a povolovat bez řádné účasti veřejnosti či kvalitního posouzení jejích vlivů na životní prostředí, v rozporu se zákonem, či dokonce pod různými politickými či korupčními vlivy.

Jde vám tedy jen a pouze o životní prostředí?

O ochranu životního prostředí včetně přírody jde samozřejmě především. Současně ale také o to, aby připomínky a návrhy spolků byly řádně zohledněny. Úřady přitom musejí rozhodovat podle zákona, nikoliv podle přání investorů či různých zájmových skupin. Zákony platí pro všechny.

Proč jste zastupoval i rakouský spolek VIRUS, který napadl u soudu územní rozhodnutí úsek D52 z Perné na státní hranici s Rakouskem?

Zastupoval jsem jej, neboť podle jeho názoru byl z řízení nezákonně vyloučen. Což pak také potvrdil i krajský soud svým rozsudkem na konci září. O zastupování mě požádal, neboť jsem zdejší a rozumím českému systému správních a soudních řízení.

Údajně existuje nepsaná dohoda s ŘSD, že Děti Země se stahují z Čech a nadále „půjdou“ jen po dopravních stavbách na Moravě. Je to pravda?

Ne, o žádné psané či nepsané dohodě s ŘSD nic nevíme. Mohu jen opakovat to, co je známé – Děti Země se na základě jednání s generálním ředitelem ŘSD Radkem Mátlem v roce 2019 nyní soustřeďují hlavně na povolování silnic a dálnic na Moravě a ve Slezsku, takže v Čechách tyto stavby jen pečlivě sledují a do jejich přípravy samy aktivně vstupují jen ve vážných a naléhavých případech.

Proslýchá se ale, že hnutí prý za to, že nebude stavby napadat, dostalo i slušně zaplaceno?

Děti Země žádné peníze od nikoho nedostaly.