Jak se testuje most: Nebojte se, nespadne

Každý nový most musí před svým otevřením projít náročnými testy, aby se v předstihu zjistily případné nedostatky. Zkouška nové konstrukce na silnici III/1014 přes železniční trať ve Strančicích u Prahy připadla na chladné sobotní ráno o třetím listopadovém víkendu.

Na Svojšovickém předpolí se postupně řadí šest plně naložených nákladních automobilů, které budou představovat statickou zátěž během zkoušky. „Jeden má zhruba třicet tun,“ vysvětluje Petr Bouška z Kloknerova ústavu při ČVUT, který zkoušku vede.

Ještě předtím je potřeba obejít několik čidel a ručně z nich opsat údaje. „Čidla umístěná na ložiskách měří jejich stlačení. Zjišťujeme jimi pohyb a zatížení mostu,“ zasvěcuje nás do problematiky inženýr.

Práce, při které jde o život: Zažili jsme den na opravě dálnice

A jdeme na to

Krátce po deváté je všechno připravené. Bouška dává řidičům pokyn k postupnému najetí. Náklaďáky musí být na mostě rozestavené úplně přesně, aby zatížení odpovídalo výpočtům. Všechna vozidla postupně zastavují na určených značkách. Kvůli správnému rozložení váhy musí dvě z nich stát pozadu. Během dorovnávání na správné místo poskakuje jeden z náklaďáků dopředu i dozadu doslova o centimetry. Váha je skutečně znát, celý most se v ten moment otřásá.

Kromě vyznačených pozic je přesně určený i průběh zkoušky. „Náklaďáky sem najíždějí dvakrát, vždy zhruba na čtyřicet minut,“ vysvětluje Bouška. Vozy poté sjedou a dalších čtyřicet minut musí vyčkat před dalším nájezdem. Prostoje jsou prý nezbytné, aby se stihly ustálit deformace.

Řidiči celou dobu zůstávají v kabinách vozidel. V žertu se ptáme, jestli je to kvůli tomu, aby s auty mohli včas odjet, pokud by se most začal bortit. Důvod je ale prostší. „Aby jim nebyla zima, je to takhle jednoduché,“ směje se vedoucí zkoušky.

Dálniční známka Rakousko 2024: Cena, kde koupit a na co pozor. Časové + tunely

Jestli nevznikla chyba

Zkouška probíhá bez jakéhokoli omezení provozu pod mostem. Že by mohl spadnout, to si nikdo nepřipouští. „A průjezd vlaku nemá na deformace téměř žádný vliv,“ říká Bouška. Trať do Benešova, přes niž se konstrukce klene, sice momentálně nefunguje v běžném režimu, ale jen kvůli opravám na trolejích. „Se stavbou se pojily nějaké výluky vlaků, omezení však nebyla nijak výrazná,“ popisuje Petra Kučerová, mluvčí Správy a údržby silnic Středočeského kraje.

Dnešní akce je jedním z posledních kroků před otevřením mostu. Stavbaři se musí přesvědčit, že konstrukce nemá nedostatky. „Zatěžovací zkouška by prokázala hrubou chybu,“ vysvětluje Bouška.

Kromě čidel na ložiskách měří pracovníci Kloknerova ústavu deformace i prostřednictvím totální stanice. Pod tímto názvem se skrývá přístroj na trojnožce, který sleduje případné deformace mostu. Data z něj se pomocí ovládacího tabletu přenášejí do počítače. „Během několika okamžiků může vykreslit průběh zatížení,“ rozebírá způsoby měření Bouška.

Může se i zvednout

Inženýři se zaměřují i na další údaje. „Kromě stlačení ložisek měříme i sednutí spodní stavby,“ doplňuje naše znalosti Bouška. Dále zaznamenávají i probíhající teplotu, protože má na konstrukce velký vliv. Dnes se teplota příliš měnit nemá, což je výhodné. „Nejhorší je, když svítí sluníčko. To se mosty i třeba zdvihají, místo aby se při zatížení deformovaly,“ vypráví Bouška.

Cílem zkoušky je ověřit, zda chování mostu odpovídá projektu. Při zatížení mostovky počítá s maximálním průhybem jedenáct milimetrů. Petr Vrbata z Kloknerova ústavu, který kontroluje data ze senzorů na počítači, nám v průběhu zkoušky ukazuje, že dnešní výsledky jsou více než dobré. „Podstatné je, že se pohybujeme v úvodní části diagramu zatížení,“ doplňuje Bouška.

Během zkoušky se totiž most pohybuje na křivce zatížení jen v lineární oblasti daleko pod kritickým bodem. K havárii, nebo dokonce kolapsu konstrukce tedy nemůže dojít. „Dle normy by most unesl asi o třicet procent více. Reálně by měl unést necelých dvě stě tun,“ uzavírá projektant Štěpán Jakeš, který zkoušce přihlíží. Díky vysoké únosnosti před ním ani nebudou značky omezující vjezd těžkých vozidel.

Záhadná žlutá čára na floridské silnici ukázala, proč elektronika v autě nesmí mít hlavní slovo

Omezení nosnosti

Značky omezující vjezd vozidel s vyšší hmotností se dávají k mostům s běžnou zatížitelností nižší než 26 tun. Při výhradní zatížitelnosti (značka jediné vozidlo) jde o 48 tun. Na omezení upozorňují i další značky, umisťované před nejbližší křižovatkou. Jde o to, aby se soupravy nemusely těsně před mosty otáčet.

Zátěžové zkoušky v minulosti

Naloženými nákladními auty se dnes mosty zkoušejí běžně. Z velkých projektů šlo nedávno třeba o rekonstruovaný Barrandovský most. V minulosti se však využívaly i jiné metody. Odolnost Nuselského mostu po dokončení v listopadu 1970 při statické zkoušce testovalo šestašedesát tanků, každý o váze 35 tun. Dynamickou zkoušku představovalo odpálení několika svazků raket obrácených tryskami vzhůru.

Rakety sehrály roli i v roce 1978 při dynamické zkoušce mostu Vysočina na dálnici D1 ve Velkém Meziříčí. Při statické zkoušce byly použity „jen“ naložené nákladní vozy. Tanky už se dnes stabilita konstrukcí netestuje. Atrakcí pro nadšence do historie ale mohou být zátěžové zkoušky železničních mostů. Pro jejich vysokou hmotnost se totiž využívají zejména historická vozidla. Po mostech se tak prohánějí parní lokomotivy nebo vyřazené těžké lokomotivy. „V Pardubicích budeme zkoušet železniční most. Budou tam sergej a šlechtična,“ vysvětluje Petr Bouška z Kloknerova ústavu při ČVUT, který se zkouškám věnuje.