Jaký pohon je opravdu ekologičtější? Dieselový, nebo elektrický? Známe odpověď!

Ta palčivá otázka v době rozšiřující se nabídky elektrických vozů a kritiky turbodieselů zaznívá stále častěji: Jsou elektromobily opravdu šetrnější k přírodě než konvenční auta, jak se o nich říká? Lokální emise jsou sice u nich nulové, ale co ty emise elektráren, jejichž elektřinu využívají? A co ta ekologicky náročná výroba baterií? Německý autoklub ADAC zjišťoval odpověď.

A v době stále reálnějšího zákazu dieselových aut v centrech měst bude tato odpověď pro mnohé hodně překvapivá. Z komplexního výzkumu totiž vyplývá, že u velkých aut je stále nejekologičtějším řešením naftový motor.

Po 150.000 ujetých kilometrech takové auto vyšší střední třídy podle ADACu v průměru vypustí 33.000 kilogramů oxidu uhličitého, což odpovídá 219 gramům CO2 na kilometr. U elektrovozů naopak tato hodnota činí 277 gramů CO2 na kilometr, hlavně kvůli ekologicky náročné produkci jejich baterií. Aby byly elektřinou poháněné vozy ekologičtější, musely by ujet alespoň 580.000 kilometrů.

Na druhou stranu výsledek elektrovozů lze výrazně vylepšit, to když pro jejich nabíjení budou využívány výhradně obnovitelné zdroje energie. To ale nejde vždy zajistit...

Nenáviděný diesel? Naftu v autech potřebujeme. Tato opatření vznětové motory zachrání.

U kompaktů však už byl výsledek jiný, v jejich případě dopadly nejlépe elektromobily, hned za nimi následovaly plug-in hybridy. Při současném mixu zdrojů elektrické energie u našich západních sousedů elektroauta dosáhla při ujetí 150.000 kilometrů na průměr 150 gramů CO2 na kilometr. Lépe než naftová auta (186 g/km) dopadly i automobily na CNG (174 g/km). Stejně jako u větších aut na tom byly nejhůře zážehové motory, s emisemi oxidu uhličitého s hodnotou 201 g/km.

Naopak v případě malých aut to byl vcelku vyrovnaný souboj. Nejlepší výsledek hlásí opět elektromobily (158 g/km), naftová auta ale byla hned v závěsu (166 g/km). Paradoxně nejhůře dopadly hybridy, s výsledkem 178 g/km byly o jeden gram na kilometr horší než vozy s konvenčním zážehovým agregátem.

Nový homologační emisní test WLTP: Opravdu znamená konec lhaní?

Malé automobily ale většinou jezdí kratší vzdálenosti, a tak výzkum u nich počítal i s ujetými pouhými 50.000 kilometry. V takovém případě se výhoda čistého dobíjení ztrácí, a tak před elektromobily a hybridy najednou jsou auta s dieselovým i benzinovým motorem.

Studie vznikla ve spolupráci německého autoklubu ADAC a Výzkumného centra energie a životního prostředí v Heidelbergu. Počítalo se v ní s emisemi nutnými na výrobu automobilu i jeho likvidaci a emisemi vypouštěnými jeho provozem během jeho životního cyklu. Ten byl stanoven na 150.000 km. Energetický mix elektráren byl pak převzat z dat z roku 2013 platnými pro Německo, kde převažují uhelné elektrárny, v jiných státech s odlišným poměrem elektráren by tak výsledky byly jiné. Ke kompletnímu popisu zátěže pak ve studii chybí zohlednění požadavků na zisk surovin (lithium) nebo využití vodních zdrojů pro potřeby výroby.

Elektromobily: Proč se obejdou bez vícestupňové převodovky?

Výsledky každopádně dokazují, že se nedá bez kontextu říci, že by jeden pohon byl nejšetrnější k přírodě a tedy nejlepší. Elektromobily možná dokážou vyvíjet násobně méně emisí než auta se spalovacím motorem, avšak jen za předpokladu využívání obnovitelných zdrojů energie, které není dnes zcela dosažitelné. Problémem je navíc ekologicky nešetrná výroba jejich baterií. Proto je pro potřeby některých aut vhodnější naftový motor, a to hlavně pro ty větší. Ty potřebují příliš velké baterie a i z hlediska spotřeby je u nich lepší nafta. ADAC tudíž doporučuje, aby do budoucna nebyl propagován jen jeden druh pohonu, ale ideální mix dostupných pohonů.