Kabriolet Felicia v moderní podobě? Takhle si ji představuje designér Škody

Původní Škoda Felicia se vyráběla v závodě v Kvasinách v letech 1959 až 1965, za tu dobu vzniklo necelých 15 tisíc exemplářů. A možná si vzpomenete, že před několika měsíci jsme její moderní interpretaci zkusili navrhnout i my. 

Novou - a "oficiální" - vizi Felicie budoucnosti stvořil francouzský designér Škody Martina Leprince. V české automobilce, v níž pracuje od roku 2017, se věnuje interiérům a podílel se na studiích Vision X, Vision RS nebo Vision iV. Kabriolet si k návrhu moderní interpretace vybral záměrně. Právě kvůli interiéru.

A tuhle bláznivou Škodu Felicia už jste viděli?

„Zvolit si kabriolet bylo pro mě důležité, protože u takového auta vidíte exteriér i interiér zároveň. Lidé si sice auta kupují kvůli exteriéru, ale pak většinu času vidí jeho vnitřek, u kabrioletu je obojí krásně propojené,“ říká Leprince.

Nejzajímavějším prvkem, který své Felicii dal, je asi "plovoucí“ čelní sklo, které se vznáší v prostoru pár centimetrů nad karoserií a je zahnuté do interiéru, kde tvoří přístrojový štít i displej infotainmentu.

Podle designéra díky tomu mezi vnějškem a vnitřkem vozu neexistují hranice. K propojení obou světů v jeden podle něj přispívá i čalounění, které přechází až k panelům karoserie.

„To auto nazývám Bohe Vita, protože ve mně evokuje bohémský život, jakousi českou variaci na dolce vita,“ vypráví designér, který několik vlastností převzal od originálu, například umístění kabiny, dlouhý zadní převis, ploutve na zádi nebo délku kapoty. Odkazem na historii je i plastické logo automobilky, které jako by tvořilo celý sloupek řízení.

Rodina posedlá Škodovkami: Jak Rapid po babičce dostal vzácnou sestřičku

Přitom ale Leprince zdůrazňuje, že nechtěl stvořit retro studii. „Snažil jsem se použít aktuální čistý designový jazyk značky Škoda a udělat modernější a jedinečnější interpretaci tehdejšího modelu,“ říká.

Leprince práci na projektu začal malými skicami, na nichž si zkoušel základní proporce, následně přešel ke kreslení na tabletu a na detaily. První skici mu zabraly půl dne, další čtyři pak ladil ostatní detaily. Třeba právě ono plovoucí sklo.

„Studoval jsem skleněné sochy a na jejich fotografiích a obrazech jsem vymýšlel, jak nakreslit 3D skleněný objekt tak, aby byl celek pochopitelný a vypadal realisticky. To mi zabralo hezkých pár dnů práce,“ přibližuje.

Tak co na jeho studii říkáte?