Lze ušetřit s díly z vrakovišť? Buďte opatrní, vyhnete se problémům

Cenovka za opravu i malého ťukance může být u moderních aut astronomická. Jen nová přední světla nebo nárazník můžou vyjít i na několik desítek tisíc korun. Jednou z možností, jak ušetřit, je i koupě levnějších dílů z druhovýroby, u nichž se ale mohou objevit problémy s rozměry nebo kvalitou. Například příliš tenké výztuhy nárazníků.

Cestou, jak se levně dostat k originálním dílům, je návštěva vrakoviště. Koupí použitých součástek totiž můžete v závislosti na modelu ušetřit i desítky tisíc. „Starší originální díly jsou lepší než nová druhovýroba. I když jsou použité, ještě udělají dobrou službu,“ říká majitel servisu a vrakoviště Mazda v Měchenicích u Prahy Miroslav Dufek. Některým dílům je ale lepší se vyhnout, jejich použití může být rizikové.

Při hledání použité součástky také není vhodné koukat jen na cenovku. „Záleží i na zkušenost ostatních s prodejcem – jsou obchodníci slušní a pak také neslušní,“ uvažuje Radek Rudolf ze servisu Mercedesu na pražském Zličíně.

Podívejte se, jak přesně probíhá ekologická likvidace vozu

Plechů se bát nemusíte

Při hledání na vrakovištích je kromě daného modelu a roku výroby vhodné znát i přesné číslo daného dílu. Hodí se znát i číslo VIN. V průběhu produkce se totiž může měnit jejich tvar nebo uchycení. Mezi nejžádanější díly patří ty, které nejčastěji dojdou k úhoně při menších nehodách: nárazníky, světlomety nebo zrcátka. A právě na nich se dá hodně ušetřit. Sehnat díl v odpovídající barvě se ale většinou nepodaří. „Kód barvy totiž často má několik odstínů,“ vysvětluje Dufek. Také upozorňuje, že úspora s sebou nese i problémy. „Díly z vrakoviště nejsou dokonalé, bývají poškrábané nebo promáčklé,“ upozorňuje.

Základem proto je komponent před koupí pečlivě zkontrolovat. Přece jen je vymontovaný z auta, které už dojezdilo. Takový může být naprosto bezproblémový, ale nikdy není možné jednoduše odhadnout, co má za sebou. „Pakliže si chcete kupovat díl do auta z roku 2005, musíte počítat s faktem, že koupíte součástku z téhož roku,“ rozebírá Rudolf.

Část dílů je však na koupi téměř bezproblémová. Podle Pavla Soldáta z autoservisu ve Štolmíři u Českého Brodu jde například o karosářské a interiérové součásti. Přesto si na kontrole jejich stavu dejte záležet. Dobrým ukazatelem jsou stopy po opravách.

Karosářské díly je vhodné prohlédnout, zda nejsou vyklepávané nebo vyvařované. Špatně provedená oprava by mohla vést ke korozi. U plastových součástek pak překontrolujte hlavně choulostivé držáky. Pokud jsou ulámané nebo špatně navařené, díl do vozu ani nenamontujete.

Nezbytná kontrola

U větších a složitějších součástek je namístě větší opatrnost. Jejich správné fungování se dá zjistit jen obtížně, problémy se většinou objeví až po namontování. „Mezi rizikové díly patří motory, převodovky, diferenciály nebo řízení – v podstatě všechny pohyblivé,“ vypočítává Soldát. Tyhle komponenty vyžadují důkladnější kontrolu. „Laik ale nemá šanci zjistit stav převodovky ani motoru. Pokud tomu někdo nerozumí, je lepší nechat na servisu, ať díl sežene,“ dodává Dufek. Alespoň základním ukazatelem mohou být vůle, barva oleje nebo množství karbonových úsad. Jestli je například převodovka vůbec vhodná pro váš vůz, poznáte z kódů na samolepkách. „Když do auta namontujete převodovku s jiným číslem, nemusí vůbec fungovat. Mohou tam být jiná čidla, z nichž bude řídicí jednotka zmatená a bude vyhazovat chyby. Problémy se týkají i manuálních převodovek,“ popisuje Dufek.

Náročná je podle něj také kontrola katalyzátorů, které i použité bývají lepší volbou než nový díl z druhovýroby. „Většinou už je potřeba kamera. Koukat se musí zejména na stav keramické mřížky, ale u kovových mřížek téměř nelze stav bez montáže posoudit,“ dodává.

Kupujeme použité náhradní díly: Jsou o hodně levnější, ale víme, na co si dát pozor

Závadným se vyhněte

Část dílů však není vhodné kupovat z druhé ruky nikdy. Jde například o ty, které jsou notoricky poruchové. Jejich koupí si pouze zaděláte na další problémy. Příkladem je třeba nechvalně známá váha vzduchu na druhou generaci Škody Octavia s dieselovým motorem. Šance, že mezi použitými díly narazíte na funkční kus, je u takových součástek malá. Lepší je připlatit si za nový díl.

Zkušenost s koupí a použitím ojetého dílu se také hodně liší mezi jednotlivými značkami. Například použité díly na mercedesy jsou podle Rudolfa vždy problematické. „Základní potíž je už ve shodnosti součástky. Musí se porovnávat podle kódu VIN, aby seděly správně,“ vysvětluje. Od jejich použití tedy odrazuje úplně. „Pokud někdo skutečně chce použitý díl, pak ať rozhodně nekupuje cokoli související s brzdami ani žádnou elektroniku. Ta stejně nebude do moderních aut pasovat,“ uzavírá Rudolf.

Záruku poskytnout musí

Při koupi součástek si dejte pozor i na poskytnutí záruky. Může se totiž stát, že vám prodejce nebude chtít dát žádnou, nebo jen velmi krátkou. To je však v rozporu s občanským zákoníkem. „I na použitý díl musí na vrakovišti dát záruku dvanáct měsíců. Pokud tvrdí, že je třeba jen měsíc, dopouští se klamání spotřebitele,“ upozorňuje Radek Rudolf z pražského servisu Mercedesu. Při přebírání dílu proto trvejte na vystavení paragonu.

Nabídka dílů se objevuje i na sociálních sítích. Uživatelé si je prodávají přímo mezi sebou a často i za nižší cenu. Háčkem ale bývá právě záruka, většinou totiž žádná není. Potřeba je také i velká dávka důvěry, aby vám po zaplacení třeba nepřišel jen balík s cihlami nebo poškozená součástka. „Když se obchodník po prodeji odmlčí, jsou peníze v kanálu,“ uzavírá Rudolf.

Premium

Martin Vaculík a ojetý Fiat Panda III (319): Jak…

Kde vám díl namontují

Pokud nemáte v plánu poškozený díl za ten z vrakoviště vyměnit samostatně, domluvte se před jeho koupí se svým servisem. Součástky donesené zákazníkem se kvůli složitému řešení případných závad mohou zdráhat namontovat. Záruku vám navíc dají jen na práci, jestli se součástka porouchá, reklamaci budete muset řešit sami. Servis poskytne záruku jen tehdy, když díl z druhé ruky zajistí sám.