Martin Vaculík a ojetý Fiat Panda III (319): Jak dostat pandu k lidu?
Zatímco druhá generace Fiatu Panda z let 2003 až 2012 byla v Čechách prodejní hit a ojetých najdete dost, třetí generace (od 2011) je v bazaru vzácnost, tudíž i dost drahá. To spíš nám přijde zajímavé koupit si zcela novou.
Zatímco první Giugiarova panda, ta absolutně hranatá krabička vyráběná v předlouhém období 1980 až 2003, byla pro Čechy málo honosná a je u nás raritou, nástupce nám sedl.
Druhá, ta byla naše
V letech 2004 až 2011 se prodávalo přes tisíc aut ročně s netypickým nárůstem zcela ke konci, kdy lidem začalo docházet, že za ceny pod 200.000 Kč už jim nikdy nikdo sice malé, ale poctivé pětidveřové auto nedá. Šťastlivci koupili jedenáctistovku bez posilovače a klimatizace i za 155.000 Kč. Zatímco na Citroënu C1 (Peugeotu 107, Toyotě Aygo) i pozdější Škodě Citigo najdete četná konstrukční zjednodušení (páté dveře jsou jen sklo, zadní okna se nedají stáhnout, od řidiče nelze ovládat okno spolujezdce, vnitřní osvětlení rozsvítí jen řidičovy dveře), druhá panda byla zcela normální auto. Dokonce velmi dobré, neboť její interiér s řadicí pákou na pultíku vedle volantu, nahoře umístěnými ovladači topení a rádiem (či navigací) ještě nad nimi je naprostým vzorem ergonomie miniauta.
Přímé konkurenty panda deklasovala všechny a vlastně i ty o třídu výše. První fabia mohla rozložení ovládacích prvků jen závidět a dodnes ani tak ceněný vůz jako nový Renault Clio nemá ovladače topení v zorném poli. Zkrátka panda druhé generace byla malé, ale plnohodnotné auto. Nenaplnila ani žádné zkazky o italské nekvalitě – nerezaví a motory 1.1 a 1.2 jsou naprosto spolehlivé. Ano, podvozkové díly by mohly být levnější a jediná elektrická závada by se nemusela týkat světel. Když se jim vyhřejí svorkovnice pod palubní deskou, prostě zhasnou klidně v noci v lese a pokračujete pěšky.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
