Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Marcos Mantis (1970–1971): Kupé, které patřilo do první desítky nejošklivějších aut

Karel Haas Karel Haas 23. 6. 2022 • 22:12
15
1
Zobrazit náhledy (15)
Dolů prudce se svažující příď byla zakončena plastovým dílem s pomocnými světly a otvorem pro přívod vzduchu k chladiči. Obdélníkové světlomety byly vsazeny do nevzhledných plastových rámečků. Mantis měl vpředu kotoučové brzdy a nezávislé zavěšení kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami. Vzadu měl bubnové brzdy a tuhou nápravu Ford. Zvlněné boky laminátové karoserie ovlivnily tvar bočních oken. Kola s drátovým výpletem trochu zlepšila vzhled, ale pořád to nebylo ono. Marcos Mantis s pohotovostní hmotností 1040 kg dosahoval maximální rychlost 195 km/h a z klidu na stovku zrychlil za 8,4 s. Z tohoto obrázku je patrná velká šířka vozu (1 803 mm) a malá výška (1 168 mm). Marcos Mantis měl splývavou, ostře useknutou záď s náznakem malého spoileru a kruhové koncové svítilny. Prostorný interiér byl dobře vybavený. Palubní deska byla rozdělena na dvě části širokým středovým tunelem s ovladači a rádiem. Sportovní kupé Marcos Mantis GT z roku 1997 tvarově navazovalo na původní model GT. Poháněl jej přeplňovaný motor V8 s objemem 4,6 litru.

Velké sportovní kupé Marcos Mantis s pohonem zadních kol řadovým šestiválcem Triumph bylo rychlé, ale málo komu se líbilo. Hlavně proto jich bylo vyrobeno jen 32 kusů.

Dealer automobilového příslušenství Jem Marsh a letecký konstruktér Frank Costin založili v roce 1959 firmu na výrobu stavebnic sportovních automobilů. Název Marcos vznikl spojením prvních tří písmen jejich jmen (MARsh + COStin). Frank Costin využil svých zkušeností z práce u letecké firmy De Havilland, kde se za války podílel na vývoji stíhacích bombardérů Mosquito a Jem Marsh zase využil svoje obchodnické schopnosti. V roce 1963 se firma přemístila z Dolgellau v severním Walesu do města Bradford on Avon. Mezi jejich prvními zákazníky byli například závodní jezdci Jackie Stewart, Derek Bell a Jackie Oliver.

První vozy Marcos nebyly žádní krasavci, ale prodávaly se dobře díky svým vlastnostem. Prvním sportovním vozem byl Marcos GT Xylon, který navrhl Frank Costin s dřevěným rámem podvozku a nahoru zvedanými dveřmi. V letech 1959 a 1960 vyrobil Marcos 9 kusů a Jackie Stewart s ním vyhrál čtyři klubové závody. Když Frank Costin opustil v roce 1961 firmu, převzali jeho práci bratři Dennis a Peter Adamsovi. Jejich prvním vozem byl v roce 1964 Marcos 1800 s dřevěnou konstrukcí podvozku a motorem z vozu Volvo P1800. Dvoumístné kupé mělo povedenou sklolaminátovou karoserii a vyrábělo se až do roku 1972.

Prvním vozem Marcos s názvem Mantis (v češtině to znamená kudlanka) byl jednosedadlový závodní vůz Mantis XP (foto), postavený v roce 1968 v jediném exempláři. Vůz navržený pro kategorii prototypů skupiny 6 poháněl vidlicový osmiválec BRM-Repco, umístěný uprostřed. Stejně jako dřívější vozy Marcos měl překližkovou konstrukci podvozku. Jediným jeho závodem bylo v roce 1968 1000 km ve Spa. Závod ale nedokončil pro poruchu elektroniky v prudkém dešti. Původně se počítalo s účastí vozu Marcos XP v Le Mans, ale tento závod byl odložen z června na září 1968 a to už byl Mantis XP prodán do USA, kde dostal motor Buick V8 a v roce 2008 byl restaurován.

Prvním vozem Marcos s názvem Mantis byl jednosedadlový závodní vůz Mantis XP, postavený v roce 1968 v jediném exempláři. Prvním vozem Marcos s názvem Mantis byl jednosedadlový závodní vůz Mantis XP, postavený v roce 1968 v jediném exempláři.

Dlouhé, široké, nízké a ošklivé

Kupé Marcos Mantis M70 (foto) s laminátovou karoserií a podvozkem z trubek čtvercového průřezu se představilo veřejnosti v roce 1970 na autosalonu v londýnském Earls Courtu. Vůz kategorie GT (Gran Turismo) s uspořádáním sedadel 2+2 (někdy také uváděn jako čtyřmístný) byl z hlediska vlastností a výkonu přijat celkem příznivě, ale jeho tvary navržené Dennisem Adamsem s nízkou zašpičatělou přídí a podivně tvarovanými bočními okny byly příliš futuristické. To byl zřejmě hlavní důvod, že jich bylo v letech 1970 a 1971 vyrobeno a prodáno jen 32 kusů. Mantis měl rozvor náprav 2591 mm a vnější rozměry 4743 x 1803 x 1168 mm (délka x šířka x výška). Kupé bylo nezvykle široké a jeho výška patřila tehdy k nejnižším na britském trhu. Prostorný interiér byl dobře vybavený. Palubní deska byla rozdělena na dvě části širokým středovým tunelem s ovladači a rádiem.

Kupé Marcos Mantis bylo dlouhé přes 4,7 metru. Kupé Marcos Mantis bylo dlouhé přes 4,7 metru.

Kniha objednávek nového vozu se začala příznivě naplňovat, a proto vedení firmy Marcos rozhodlo o přemístění výroby z města Bradford on Avon do nové továrny ve Wiltshire nedaleko od Westbury. Počítalo se s exportem hlavně do USA a výrobě 6 až 10 vozů za týden. Stěhování výrobních zařízení, slabý prodej ve Velké Británii a problémy s importem vozů do Ameriky způsobily, že společnost Marcos Engineering v roce 1972 ukončila dočasně činnost.

Řadový šestiválec Triumph

Zadní kola kupé Marcos Mantis poháněl řadový šestiválec Triumph TR6 s rozvodem OHV, objemem 2498 cm3 (vrtání x zdvih: 74,7 x 95 mm) a kompresním poměrem 9,5:1. Se vstřikováním Lucas měl nejvyšší výkon 142 k (104,5 kW) DIN při 5500/min a točivý moment 214 Nm při 3000/min. Čtyřstupňová manuální převodovka s rychloběhem pocházela rovněž od Triumphu. Vůz s pohotovostní hmotností 1040 kg dosahoval maximální rychlost 195 km/h (238 km/h s rychloběhem), z klidu na stovku zrychlil za 8,4 s a v průměru spotřeboval 10 až 12 litrů benzinu na 100 km.

Mantis měl vpředu kotoučové brzdy a nezávislé zavěšení kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami, převzaté z vozů Triumph). Vzadu měl bubnové brzdy a tuhou nápravu Ford, odpruženou rovněž vinutými pružinami (foto). Do několika vozů Mantis byl namontován motor Rover V8.

Mantis měl vpředu kotoučové brzdy a nezávislé zavěšení kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami. Vzadu měl bubnové brzdy a tuhou nápravu Ford. Mantis měl vpředu kotoučové brzdy a nezávislé zavěšení kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami. Vzadu měl bubnové brzdy a tuhou nápravu Ford.

V únoru 1971 rozhodlo vedení Marcosu, že se bude Mantis rovněž prodávat ve formě stavebnice s cenou na domácím trhu 2425 liber, což bylo ve srovnání s cenou hotového vozu (3185 liber) výrazně méně. Pro srovnání, Rover 3500 s motorem V8 stál tehdy ve Velké Británii 2150 liber (včetně daně).

V roce 1981 vzkřísil Jem Marsh značku Marcos a začal vyrábět vozy GT ve formě kitů. Používal motory Ford (Essex V6 a Cologne V6, Crossflow, Pinto a 2.0 V4) a řadové šestiválce Triumph. Do roku 1989 vyrobil Marcos kolem 130 kitů.

V roce 1997 se na trhu objevilo sportovní kupé Marcos Mantis GT (foto), tvarově navazující na původní model GT. Poháněl jej přeplňovaný motor V8 s objemem 4,6 litru a výkonem 512 k (377 kW) a točivým momentem 613 Nm. Vůz s kotoučovými brzdami na všech kolech a hmotností 1096 kg dosahoval rychlost 288 km/h a na stovku zrychlil za 4 s.

Sportovní kupé Marcos Mantis GT z roku 1997 tvarově navazovalo na původní model GT. Poháněl jej přeplňovaný motor V8 s objemem 4,6 litru. Sportovní kupé Marcos Mantis GT z roku 1997 tvarově navazovalo na původní model GT. Poháněl jej přeplňovaný motor V8 s objemem 4,6 litru.

Nizozemská technologická firma Eurotech koupila v roce 2000 závodní větev automobilky Marcos a všechny závodní vozy Marcos a podvozky cestovních vozů začala vyrábět v Nizozemí. Cestovní vozy se pak dokončovaly ve Wiltshire.

Doporučujeme

Témata
Avatar - Stejsn
23. 6. 2022 15:05
Pane Haasi,
opravte si popisek u fotky č. 12. Jinak pěkný článek o opravdu hrůzostrašném autě.