Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Dacia Sandero
Když se nám ozval čtenář Mirek Kleinbauer, že na Dacii Sandero 1.0 TCE LPG najel za rok přes 100 000 km, neváhali jsme ani chvilku pozvat jej na menší servisní rozborku.
Výrobce na levný vůz montuje velmi kvalitní brzdy. Po 103 757 km mají na destičkách ještě polovinu tloušťky obložení. Účinnost je také solidní a nevyluzují ani žádné nežádoucí hluky.
Místo původní hodnoty 510 jsme baterii již změřili startovací proud jen 419 A. Po 100 000 km to není žádné překvapení a startovatelnost lehkoběžného motoru zatím není ohrožena.
26
Fotogalerie

Martin Vaculík a ojetá Dacia Sandero 1.0 TCe LPG po 103.757 km: Poslední obava padla

České prodejní úspěchy vozů Dacia se opírají hlavně o tříválec 1.0 TCe upravený už z výroby na spalování plynu LPG. Znalci však od začátku upozorňují, že motor nemá hydraulické vymezování ventilových vůlí a peníze ušetřené za palivo si v dalších letech vezme zpátky i s úroky. Zjistili jsme, jaká je pravda.

Přestavby vozidel na zkapalněný propan butan byly v Čechách oblíbené už za socialismu, kdy ještě nebyly legální. Stále však jde o téma, které motoristy rozděluje. Jedni si chválí o 40 procent nižší náklady na palivo, druzí tvrdí, že LPG zkracuje životnost motorů, často zlobí a příliš zatěžuje auta, takže by jej určitě nechtěli.

Šetří, ale ne ventily

O snížení nákladů na palivo nemohou být pochybnosti. Ověřili jsme si to na dlouhodobě testované Dacii Duster 1.0 TCe LPG z roku 2020 a potvrzuje to i Mirek Kleinbauer, který se svou Dacií Sandero III najel 103.757 km za jediný rok. „Můj průměr je mezi sedmi až osmi litry plynu, což při dlouhodobě výhodných cenách tohoto paliva znamená náklady kolem koruny na kilometr. Jezdím tak levněji než diesel či elektromobil nabíjený na rychlonabíječce,“ chválí si tříválec na LPG. Auto sympatického obchodního zástupce nám však umožnilo odpovědět i na tu druhou otázku – jak LPG ovlivňuje životnost motoru.

Teoretické předpoklady jsou známé. Coby lehký uhlovodík netvoří karbonové úsady, takže na opotřebení válců má LPG vliv spíše pozitivní. Jelikož však plyn teplo pro změnu skupenství odebere chladicí kapalině v reduktoru, neochladí nasávaný vzduch, spaliny jsou teplejší. Více tak trpí katalyzátory, ale třeba i sedla výfukových ventilů. Sacím ventilům pak neprospívá, že směs plynu se vzduchem je zcela suchá a při dosednutí talířku do sedla ten náraz neztlumí benzinový film.

Proto asi nejznámějším úskalím motorů provozovaných na plyn je rychlejší vzájemné zabrušování a zaklepávání ventilů a sedel, což pak způsobuje zmenšování ventilových vůlí. Laikům připomeňme, že když vůle mezi „zadní stranou vačky“ a zdvihátkem klesne na nulu, ventil se nikdy úplně nedovře a žhavé spaliny pronikající mezi ním a sedlem velmi rychle vykonají dílo zkázy. Podpálené ventily vždy byly u aut jezdících na LPG násobně častější než u motorů, které zůstaly na benzinu.

Tento článek je součástí balíčku AUTO+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!