Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Mazdou 3 z Vladivostoku do Blagověščensku: Přežili jsme! (+video)

Aleš Jungmann Aleš Jungmann 18. 8. 2013 • 23:52
177
14
Zobrazit náhledy (177)
Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3 Mazda 3
Na začátku srpna jsme vyrazili přes půl zeměkoule, abychom pomohli dopravit osm hatchbacků Mazda 3 z Vladivostoku do Frankfurtu po vlastní ose.

Už potřetí v historii se Mazdy vydávají na trasu dlouhou zhruba 15 tisíc kilometrů. Poprvé se tak stalo v roce 1977, kdy do Německa přijely dvě Mazdy 323 řízené redaktory Auto Bildu, a podruhé v roce 1990, kdy na stejnou pouť vyrazily čtyři Mazdy 626. No a letos, v roce 2013, se do Frankfurtu vypravilo hned osm zbrusu nových Mazd 3.

Po absolvování první etapy, dlouhé 1.406 kilometrů, už chápu, proč jednotlivé podniky dělí 13, resp. 23 let. Jakkoliv to na venek vypadá skvěle, pro zaměstnance Mazdy je to čiré utrpení, a proto je třeba nějaký čas (spoustu času) na vydechnutí. Lidský mozek má totiž docela příjemnou vlastnost postupně vytěsnit to ošklivé a pamatovat si to dobré. No řekněte sami, nebylo to ve škole, i přes tu každodenní šikanu, vlastně docela fajn?

Nikdo si za patnáct let (kdy nejdříve očekávám další opakování akce) nevzpomene, jak naprosto nadlidským úkolem bylo dát celý podnik organizačně dohromady. Nikdo vám nerozumí, úředníci tak akorát čekají na úplatky a lidem z agentury sice nějakou věc můžete říkat třikrát, avšak oni si jí stejně udělají po svém. Už jen samotná fyzická přítomnost aut, mimochodem prvních sériově vyrobených Mazd 3, ve Vladivostoku byla malým zázrakem a pojí se s tím příběhy, které se vyprávějí jen za dlouhých zimních večerů v kruhu dobrých přátel.

Občas bylo zajímavé sledovat, nakolik se náš život v Česku blíží víc západnímu Rusku než Anglii. V Chabarovsku nás vzali na trhy. Čekali jsme nějakou exotiku; sošky kohoutů, plyšové tanky, zpívající medvědy nebo aspoň levnou elektroniku z Číny. Nic takového tam nebylo: tržiště o rozloze několika fotbalových hřišť bylo nacpáno těmi samými šmuky, jako nabízejí vietnamské tržnice u nás. Jen tam bylo víc rozšlápnutých švábů a mnohem, mnohem víc kožichů. A tak si návštěvu užili jen angličtí novináři, pro které to byl velký zážitek.

V Rusku se hovoří rusky. Pouze rusky. Tedy alespoň ve zdejším Rusku, na letišti v Moskvě hovořila anglicky (alespoň pár slovíček) i uklízečka. Nikde, ale opravdu nikde, kde jsme na své cestě zastavili, neuměl anglicky vůbec nikdo. Že asi slovo neuměla dáma v kantýně u cesty pár kilometrů za Birobidžanem dokážu pochopit, ale že anglicky neuměla ani jedna z recepčních ve Vladivostoku nebo mladá slečna na letišti v Blagověščensku (že její zkušenější kolegyně taktéž neuměly anglicky „ani pozdravit“ není třeba dodávat), to mi opravdu přišlo zvláštní. Domluvit se anglicky uměli z Rusů pouze členové našeho doprovodu (což byli lidé převážně z Moskvy) a to ještě ne všichni. Možná vás napadne, že v části světa, ve které jsme byli, je přeci mnohem důležitější čínština. To máte bezpochyby pravdu, jenže podle našich průvodců se tamní Rusové čínštinu (kvůli její náročnosti) skoro nikdo neučí.

Už jsem to psal do jednoho z denních reportů, nicméně je nutné to zopakovat: krása zdejší přírody je plně v souladu s krásou zdejších děvčat. Někdy jsem až nechápal, kde se vlastně berou: v klidu večeříme v třicetitisícovém Dalnerechensku a do restaurace (patrně nejluxusnější ve městě) napochodují čtyři skvěle oblečené děvy, které by okamžitě brali na jakékoliv luxusní módní přehlídce jako topmodelky.

Pro mě osobně to byl s přehledem nejzajímavější pracovní počin, ke kterému jsem se za více než šest let, strávených v redakci Auto.cz, dostal. Testy aut jako BMW M6, Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni nebo Ford Shelby GT 500, zvlášť když se přitom povede prohnat je po okruhu, jsou perfektním zážitkem pro člověka, který má rád auta. Strávit pár dní tím, že v běžném hatchbacku ujedete trasu dlouhou jen něco přes 1.400 kilometrů mezi třemi městy, proto na první pohled nevypadá jako kdovíjaké dobrodružství. Jenže je.

Všichni účastníci byli v těchto končinách poprvé, nikdo neuměl rusky, a protože jsme z rozvinuté části Evropy, některé věci pro nás zkrátka byly úplně nové. Bylo to trochu jako nějaký zvláštní team-buildingový tábor spojený s parádním road-tripem. Nezapomenutelné.

Připouštím, že naše první etapa nebyla o kvalitách auta, protože těch pár kilometrů (byť po hrozných silnicích) by zvládla i kdejaká čínská napodobenina. Zrno od plev by se nejspíš oddělilo později. Ono největším problémem asi nebude celou vzdálenost „urazit“ (byť vylomených kol jsme taky pár viděli), ale urazit se ctí: jestli na konci budou auta nerozvrzaná a technicky v pořádku, znamená to, že si je bez obav můžete koupit. To naše evropské ježdění kolem komína totiž následně zvládnou s prstem v chladiči.

Průběh výpravy můžete sledovat na webu MazdaRoute3.eu, kde budou postupně přibývat fotografie a videa z cesty. Video z naší etapy si můžete prohlédnout zde:

Témata
Avatar - narona
20. 8. 2013 11:22
Jazyk
No jet přes celý Rusko a neumět aspoň trochu rusky? ;-\
20. 8. 2013 08:24
pěkné shrnutí
Gratuluju k nevšednímu zážitku :-)

Zaujala mě tato slova: " jestli na konci budou auta nerozvrzaná a technicky v pořádku, znamená to, že si je bez obav můžete koupit. To naše evropské ježdění kolem komína totiž následně zvládnou s prstem v chladiči."

Myslím si to samé, a proto se musím zeptat. Kde můžeme po poslední etapě najít pokud možno objektivní shrnutí technického stavu těch nebohých trojek? Bude se s nimi ve Frankfurtu po konci cesty seznámit Auto.cz? Má tuto výsadu jiné médium, třeba Auto Bild, jehož znak byl na jedné kapotě ve videu? Protože ačkoli se mi politika Mazdy líbí, pochybuju, že se dočkáme vyjádření ve stylu: "Máme tu 8 totálně odepsaných aut...", pokud by se to stalo. Díky za odpověď.
19. 8. 2013 11:33
Re: PLYŠOVÝ TANKISTA
Pravděpodobně jsi posledních třicet let strávil v klecovém lůžku... >:D ;-)
19. 8. 2013 11:33
Re: PLYŠOVÝ TANKISTA
Nedráždi hada bosou nohou, cosworthe... >:D
19. 8. 2013 11:28
Re: PLYŠOVÝ TANKISTA
Velmi trefně napsáno :-) Ano,"Praotec Golf" .Vzdejme hold tomu veteránovi a etalonu dnes již zbědovanému výrobci aut ,který již dávno na mladé konkurenty nestačí >:D A jak to vypadá,už ani stačit nebude ;-)

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku