O krůček blíž k autonomní jízdě. Mercedes-Benz testuje samořízení úrovně 4
Druhá nejvyšší úroveň autonomního řízení už funguje na stuttgartském parkovišti, v Číně ji však Mercedes-Benz smí testovat na veřejných silnicích. Kromě něj to dělají jen flotily robotaxíků.
Nepočítáme-li kontroverzemi a problémy zmítané firmy provozující flotily robotaxíků, německá automobilka Mercedes-Benz je nejdál co do nabídky autonomního řízení ve svých vozech. V zemích, kde je to legislativou dovolené, např. v některých státech USA, nabízí samočinnou jízdu úrovně 3.
Během několika let se může i tohle posunout. Čerstvě v Číně začal s testováním autonomního řízení úrovně 4, jak potvrdil spolu s několika fotkami na čínské sociální síti Weibo. Testovat úroveň 4 smí v Pekingu a na dálnicích.
„Jako jeden z technických výzkumných projektů se Mercedes-Benz China zaměřuje na multisenzorové vnímání špičkových systémů autonomního řízení a výkon systému v extrémních situacích. Zkoumá hlubokou integraci vnímání a ovládání,“ píše automobilka v příspěvku na Weibo.
Automobilka uvádí, že samočinné řízení úrovně 4 testuje při řadě různých scénářů, jako je parkování, couvání, jízda po kruhových objezdech nebo odbočování doleva na neřízené křižovatce bez asistence řidiče. Také vůz má umět sám zpomalit a projet úzkými mýtnými branami, mimo jiné. Prototypy samozřejmě mají na palubě tzv. redundance, tj. záložní systémy pro případ, že ty primární – testované a vyvíjené – selžou. Takovou redundancí může být i řidič-člověk za volantem, který ale na ovládací prvky vozu ve standardní situaci nesahá.
Mercedes-Benz už v minulosti, koncem roku 2022, dostal povolení k provozování autonomní jízdy úrovně 4 i na jiném místě – jednom parkovacím domě u stuttgartského letiště. Čínské testy jsou nové v tom, že jsou povolené na veřejných silnicích, kde se může přihodit mnohem více různých nepředvídatelných situací, než v parkovacím domě.
Co znamená úroveň 4?
Jaký je rozdíl mezi jednotlivými úrovněmi? Level 2, přítomný ve většině dobře vybavených současných aut, zvládá sám ovládat směr jízdy, zrychlovat a brzdit, ovšem za trvalé pozornosti řidiče. Je to kombinace adaptivního tempomatu, schopného vozidlo zastavit, s aktivním vedením ve středu jízdního pruhu.
Úroveň 3 představuje oproti dvojce velký skok kupředu. Vůz zvládá dělat totéž, ale s tím rozdílem, že mu řidič nemusí trvale věnovat pozornost a může např. číst knihu nebo brouzdat po internetu na smartphonu. Zatímco na úrovni 2 se může stát, že auto v okamžiku „pustí řízení“ a řidič ho musí ihned převzít, na úrovni 2 se toto stát nemůže. Auto nicméně řidiče může požádat o převzetí řízení, nicméně nikoliv okamžitě, musí tam být nějaká časová prodleva, kdy auto ještě řídí.
Na úrovni 4 vůz zvládá jet zcela sám za určitých podmínek, třeba na dálnici, v parkovacích domech nebo v některých částech města. Člověk za volantem už nemusí být připraven v několika sekundách převzít řízení, takže může za volantem třeba spát. Auto musí v případě, že řidiče vyzve k převzetí řízení a on nereaguje, umět bezpečně zaparkovat.
Dlužno dodat, že řada vozidel již dnes, s autonomním řízením úrovně 2, zvládnou sama bezpečně zastavit, když řidič nereaguje na žádost o převzetí řízení (nejde-li o okamžité převzetí v nouzové situaci). Je to pojistka pro případ, že by řidič omdlel či měl jinou zdravotní indispozici. Často ale zastaví uprostřed jízdního pruhu, což může být nebezpečné.
