Ojetá Tatra 603: Skvost i zlost

Spojování Tatry 603 s komunistickou minulostí naší země není fér technicky ani politicky. Rozhodnutím ministerstva průmyslu z počátku padesátých let totiž Tatra neměla vůbec vyrábět osobní vozy. I velmi zdařilý menší a také aerodynamický model Tatra 600, přezdívaný Tatraplan, musela v roce 1951 předat Škodovce do Mladé Boleslavi, která jej vnímala jako kukaččí mládě a vyráběla schválně blbě. A o rok později nechala zaniknout. Vypadalo to, že ani velká osmiválcová Tatra 87, která na trh přišla v roce 1937 a již po válce proslavili cestovatelé Zikmund a Hanzelka, nedostane nástupce. Vývoj modelu 603 tak probíhal v pražské konstrukční kanceláři Tatry napůl tajně a stálo to hodně zákulisních jednání, aby se nakonec strefil do nového státního úkolu na výrobu reprezentativní limuzíny.

Martin Vaculík prohnal legendární Tatru 603 v křivoklátských lesích

Vlastně ruční práce

A příliš úsilí stálo, aby se hotové auto z fáze prototypů (1955) přehouplo v roce 1956 do něčeho, co by se snad dalo nazvat sériovou výrobou. Se samonosnou karoserií (škodovku přechod k ní čekal až téměř o deset let později) si Kopřivničtí poradili díky lisovacím technologiím nakoupeným kdysi z USA pro model 87. Ale neměli dost času udělat to, co je alfou a omegou přípravy výroby dnes: vylisovat dost dílů pro ověření, stanovit potřebné rozměrové korekce a raznice ručně zaškrabávat a přizpůsobovat tak dlouho, až z nich půjdou svařit dokonale lícující karoserie, jedna jak druhá. Výroba tak obsahovala mnoho ručního ohýbání, dopasovávání a vyklepávání, což jednak zdržovalo, jednak způsobovalo, že každý kus byl originál. „Na zavíracím mechanismu kapoty a u prvních kusů i třeba na ozdobných lištách je vyraženo číslo karoserie. Dané díly prostě seděly pouze na konkrétní vůz,“ vysvětluje René Procházka z firmy Tatra Vintage, která se dnes renovacím těchto vozů věnuje. Důsledky snadno domyslíte. Pokud jste Tatru 603 třeba nabourali, nebo vám kapota zrezla, nestačilo jinou nastříkat do černého laku a namontovat. Musel přijít zručný karosář, přizpůsobit příď a bylo z toho lakování půlky auta. „Když po mně někdo chce třeba boční ozdobné lišty na dveře, musí mi ty dveře změřit,“ dodává k tomu pan Procházka, který si dnes nechává vyrábět většinu dílů, z nichž je tatra složena.