Ojetý Hyundai i30 (3. generace): Nošovické potřetí

Automobilka Hyundai nás v minulosti svými mílovými skoky pěkně namlsala. V předvečer příchodu třetí generace i30 jsme už málem věřili, že se rozevře nebeská klenba a korejský drak spálí konkurenci na uhel. Škodovky přednostně.

Ono ale přišlo takové obyčejné auto. Sice hezké a se stále výborným poměrem ceny a záruky, ale už bez dřívějšího prostorového bonusu kabiny a medově pohodlného podvozku. Komfort mu ještě nějaký zůstal, ale celkově z modelu sálá dnešní tuctová snaha „zesportovnět“, tedy dopřát nižší karoserii se sedadly blíž k zemi i těm, kteří by je snad ani nepotřebovali. Pro jistotu ale přišla ještě dynamičtěji střižená stylovka Fastback a sportovní provedení i30 N, na němž si dal Hyundai hodně záležet. Prodejní těžiště je však spíš v první polovině ceníku, kde zákazníci hledí víc na praktičnost než grip. Když už je kabina menší, alespoň zavazadelník si polepšil – zejména kombi se objemem kufru 602 l řadí ke špičce kompaktní třídy.

Video: Martin Vaculík se loučí s lidovým Hyundaiem i30. Jedním z posledních normálních kombi

Poslední rok už ani neplatí slova o plošné výhodě víceprvkové zadní nápravy. Od dubna 2019 začal Hyundai montovat do nižších specifikací i30 vlečenou nápravu s torzní příčkou po vzoru úsporných konkurenčních receptů. Paradoxně verzi s „vlečkou“ může řada zákazníků vnímat jako pohodlnější, takže bychom ji neodsuzovali. V jakých modelech ji od zmíněného data najdete, znázorňuje tabulka ve spodní části stránky. Jen si musíte do staré „řeči“ převést označení motorizací v koňských silách (CVVT 100 = 1.4 MPI; T-GDI 120 = 1.0 T-GDI; T-GDI 140 = 1.4 T-GDI).