Omezování dopravy vadí záchranářům: Zbytečná hysterie, či reálné nebezpečí?
Betonové bariéry a zatravněné tramvajové pásy chrání slabší účastníky provozu. Jenže současně zpomalují i cesty záchranářů, kteří ztrácejí minuty, když spěchají jiným na pomoc.
Záchranářům vadí šíření zpomalovacích prvků v ulicích. Všemožné bariéry a zužování jim komplikují dojezd na místa mimořádných událostí. Jeden z nich proto před třemi lety založil facebookovský profil Lepší průjezdnost Prahy pro složky IZS. Upozorňuje v něm na aktuální problémy a má 1200 sledujících. Není to mnoho, ale často jde právě o jeho kolegy z Integrovaného záchranného systému. Veřejně vystupovat nechtějí, stejně jako iniciátor akce Jan. „Jezdím roky na majáky a sledují, že se najednou nedá dorazit tam, kam to dřív šlo. Chceme vyvolat diskusi dřív, než to někoho bude stát život,“ krčí rameny.
Svou iniciativu nehodlá nijak politizovat, ani hovořit za ofi ciální místa. Nejvíc je na něm znát otrávenost marnými snahami o nápravu. Řidiči sanitek, hasičských stříkaček a policejních aut už prý dlouho dávají najevo svou nelibost nadřízeným i odpovědným místům, ale pořád bez výsledku.
Nikdo nás neposlouchá
Na komplikace v ulicích upozornili záchranáři už před téměř deseti lety, když vyrostly na významných pražských ulicích zvýšené tramvajové pásy se štěrkovým zásypem. Na ulicích Černokostelecké či Poděbradské zpomalily dojezdy záchranářů ráno a odpoledne, když se ve špičce zahustily jízdní pruhy popojíždějícími auty.
Dopravní podnik tehdy jako vysvětlení udával nižší cenu. Proti betonovým kolejištím dokonce až o polovinu.
Připomínky záchranářů ani po letech nikdo nevyslyšel a před třemi lety v září 2016 schválili pražští radní koncepci zatravněných tramvajových tratí. V městských ulicích tak budou jezdit tramvaje na vyvýšených zelených pásech, protože je to tišší a přináší do města aspoň nějakou zeleň. Také je to bezpečnější už proto, že auta v zúžených pruzích okolo přirozeně zpomalí. Potud samá pozitiva.
V klidové situaci všechno odpovídá normám. Jenže nikdo nemyslel na situace, kdy se ulice zahustí a houkající sanitka musí někudy projet. A pak nastává problém.
Nemyslí na mimořádnost
„Obecně lze říci, že z dlouhodobého hlediska se průjezdnost v hlavním městě skutečně zhoršuje,“ potvrzuje Jana Poštová z pražské Zdravotnické záchranné služby. Jako důvody uvádí nejen víc aut v ulicích, ale také zatravňování tramvajových pásů, nejrůznější uzavírky, stavění ochranných sloupků nebo zábrany na ochranu chodců. „To vše může práci záchranných složek komplikovat. Samozřejmě si uvědomujeme pozitivní důvody těchto opatření, nicméně je třeba si uvědomit i negativa, a to je zejména komplikovanost průjezdu našich vozidel,“ vysvětluje Poštová s tím, že opatření jsou koncipována na běžný provoz, nikoliv však na mimořádný, což je jízda vozidel využívajících práva přednosti v jízdě.
Komplikace přiznávají i pražští hasiči, byť jim nedávají takový důraz. „Zatravněný pás nebo betonový prvek může občas komplikovat alternativní cestu v případě zácpy na běžné komunikaci,“ připouští jejich mluvčí Martin Kavka.
Ptají se, ale…
Dříve mohli záchranáři objet kolonu před sebou přes obrubník, kolejový pás nebo chodník. Dnes jim v tom brání zátarasy, vysoké obrubníky nebo měkké zatravněné pásy. Jestliže na ně najedou sanitkou či hasičskou stříkačkou, zapadnou. „Spěcháme zachránit jiné životy, a pokud u toho poškodíme auto, zaplatíme to ze svého,“ krčí rameny náš průvodce Jan. Připomíná, že u zásahu řeší spoustu věcí a tohle dojezd komplikuje. „Na majáky jedete na hranici možností třeba sanitky. Stříkačka plná vody nemůže prudce brzdit a zatáčet, a když přibrzdí, dlouho se zase rozjíždí. To všechno stojí sekundy a zvyšuje rizika nehody,“ připomíná záchranář.
Bující zpomalovací prvky a omezení průjezdu se nelíbí ani jeho kolegům policistům. Ani oni nemají možnost, jak proti nim vystoupit, ačkoliv jsou součástí schvalovacího procesu. „Silniční správní orgán nás při takových změnách oslovuje, nicméně naše zamítavé stanovisko pro něj není nikterak závazné. V minulosti jsme například nesouhlasili se změnami v souvislosti s rekonstrukcí Vinohradské a Husitské ulice. Přesto rekonstrukce proběhla v podobě, v jaké proběhla,“ trpce konstatuje Jan Daněk z pražské policie.
Ptali jsme se proto na Dopravním podniku, zda eviduje stížnosti záchranářů. Podle vyjádření společnosti měly složky Integrovaného záchranného systému dost času k zatravněným tratím se vyjádřit už v roce 2015, když se projednával Manuál veřejného prostoru – normy na hluk tramvají připravilo Ministerstvo zdravotnictví, které řeší i dojezdy IZS. „Tramvajovou dráhu, zbudovanou podle požadavků Ministerstva zdravotnictví, není možné užívat k jízdě nekolejových vozidel. Podobně není možné k tomuto účelu užívat zastavěné plochy, parky, vodní toky nebo přírodní překážky,“ reagovala na naše dotazy mluvčí Dopravního podniku Aneta Řehková.
Debilita roku?
Jako největší aktuální komplikaci průjezdu uvádějí záchranáři omezení v ulici Strojnické na Praze 7. Nedávno tam došlo k fatální změně dopravního režimu a lokalita si od záchranářů vysloužila titul „Dopravní debilita“. Místo pětiramenné světelné křižovatky vznikl uzavřený prostor mezi vozovkami obehnaný betonovými zátarasy. Ty nejsou při parkování vidět, což se potvrdilo odsunutím jednoho bloku, kde si už zjevně někdo poškodil nárazník při parkování.
Radnice Prahy 7 si za odstraněním někdejší křižovatky stojí. „Cílem dopravního opatření je v první řadě ochrana chodců. Informace o zkomplikování, či dokonce znemožnění průjezdu těžké záchranné techniky, které se objevily na sociálních sítích a v některých médiích, jsou zcela nepodložené. Hasiči se od nich distancovali a potvrdili, že všechny parametry křižovatky nutné pro průjezd jejich techniky byly dodrženy,“ oponuje mluvčí radnice Martin Vokuš s tím, že hasiči podnikli několik zkušebních jízd a i s tou nejtěžší technikou projeli bez problémů.
Náš průvodce s tím ale nesouhlasí. „Pokus proběhl ve dne za sníženého provozu. A ne v noci, kdy je všude okolo zaparkováno množství aut, nebo třeba v době zásobování. Navíc máme informaci z důvěryhodného zdroje, že tam hasiči přijeli s běžným výjezdovým autem, které je menší,“ zlobí se Jan.
Kam dospěje?
Hasiči, zdravotníci ani policisté zatím nepotvrzují, že by už takto způsobené zdržení bylo příčinou nějaké tragické události, kdy nestihli dorazit včas. „Vše je otázka statistické pravděpodobnosti, která se ale samozřejmě s prodlužujícím se časem zhoršuje,“ nepřímo odpovídá mluvčí zdravotnické záchranné služby Jana Poštová.
Náš průvodce Jan hovoří mnohem příměji – rizika se podle něho bagatelizují: „Kvůli hypotetické ochraně jednoho chodce tady může jiný člověk zemřít, protože k němu pomoc nestihne dorazit včas. Máme špičkový systém Integrovaného záchranného systému s průměrným dojezdem kolem sedmi minut a takhle si ho komplikujeme. Každá minuta zdržení u poskytnutí resuscitace snižuje šanci na záchranu života o deset procent. Minuta nebo dvě zdržení se vám běžně nezdá jako moc, ale když se dusíte, rozhoduje to o životě!“
Už tak těžké výjezdy záchranných složek k zásahům jsou teď ještě složitější. Hasiči proto apelují na samotné řidiče, aby se zapojili dodržováním záchranářské uličky, a hlavně pozorností v provozu. Vadí jim situace na sídlištích, kde auta parkují, jak se dá, a velká stříkačka pak nemá šanci projet.
Myslete na to dřív, než sami budete potřebovat pomoc a záchranáři se k vám nedostanou třeba kvůli tomu, že některá radnice razí heslo: „Auta jsou špatná, zabraňme jim ve vjezdu!“
Co komplikuje záchranářům průjezd?
1. Systematické omezování dopravy
Místem sváru mezi radnicí Prahy 7 a autory profi lu Lepší průjezdnost Prahy pro složky IZS se stala zrušená křižovatka ulic Veletržní, Strojnické, Umělecké a Haškovy. „Tady uprostřed by mohl stát betonový květináč, když už je jinde nechtějí,“ suše konstatuje jeden z obyvatel Michal Altair Valášek, kterému vyrostla nová scéna pod okny. Kroutí nad ní hlavou a smysl nechápe. Zrovna ve chvíli, kdy se o tom bavíme, blíží se k nám brunátný muž s taškou a dotazem, zda je někdo z nás z radnice. Jakmile ho zklameme zápornou odpovědí, vychládá a nechce nás už inzultovat. Během let bydlení v lokalitě už prý zažil mnohá dopravní šílenství, ale tohle zaručeně vede.
Radnice uvádí, že cílem byla ochrana chodců, nedaleko je totiž škola. „Po prvním školním dni jsme zaznamenali velmi pozitivní reakce rodičů, kteří si opatření pochvalovali, dokonce i v tom smyslu, že se již tudy nebojí pouštět děti do školy samotné. Uvědomujeme si, že pro řidiče může být opatření zprvu nezvyklé, nicméně také provoz v ulici Veletržní se díky němu stává plynulejším,“ uklidňuje Martin Vokuš z radnice Prahy 7 s tím, že je opatření jen dočasné a čeká se na nárůst dopravy po otevření Obchodního centra Letná. Pak se nejspíš křižovatka zase změní.
2. Zúžené průjezdy
Betonové bloky v křižovatkách, ostrůvky nebo zálivy slouží ke zpomalování dopravy a ochraně slabších účastníků. Bohužel ale také znamenají zpomalení jízdy vozidel Integrovaného záchranného systému. A pokud se v jejich blízkosti utvoří kolony, mnohdy se ani s majáky nikam nepohnou. Kupodivu vznikají i v blízkosti zařízení, kam denně zajíždí větší množství sanitek.
3. Kolejové pásy
Tramvajové pásy jsou odděleny vysokými obrubníky a asi dvoumetrovou mezerou kvůli zabránění vjezdu aut. Pokud tam zajedou auta IZS, také zapadnou. Pikantní je, že před lety vyrostly takové pruhy přímo před služebnou hasičů i sanitek rychlé záchranné služby v Průběžné ulici v Praze 10.
4. Zbytečné kruhové objezdy
Jako houby po dešti rostou improvizované kruhové objezdy i v místech, kde nedávno nebyly. I před těmi musí ale plně naložené auto záchranářů brzdit a další sekundy zabere, než se zase rozjede.
5. Zapomenuté zábrany
O obrubníky z betonových dílců se dokáže motorkář spolehlivě zmrzačit. A brzdit před nimi musí i sanitka nebo hasičská tatra s žebříkem.
6. Zábrany vjezdu
Betonové, železné nebo plastové sloupky slouží primárně k zabránění parkování. Jenže se přes ně nedostane ani sanitka nebo hasičský žebřík. Záchranáři proto mnohdy běhají stovky metrů s vybavením, protože se auty nedostanou blíže k místu zásahu.
7. Věčné opravy a uzavírky
Do jara do podzimu se komplikuje průjezd městy kvůli rekonstrukcím komunikací. Záchranáři o nich sice vědí, ale v případě mimořádné události hledají objízdné trasy, které je zavedou třeba zrovna do dalších uzavírek.
8. Semafory
Vozidla s právem přednostní jízdy sice mohou projet na červenou, ale stejně musejí přibrzdit a počínat si maximálně opatrně. Poukazují na zbytečné semafory v ulicích s nízkou dopravou, které je zpomalují. Vadí jim to hlavně v noci, kdy se světla také nevypínají a musejí před nimi taktéž brzdit.
9. Špatně zaparkovaná auta
Vinu na zhoršení práce záchranářů mají i řidiči, kteří nerespektují minimální vzdálenost pro průjezd záchranářské techniky. Na sídlištních ulicích s tím nejvíc bojují hasiči s nákladními vozy.
10. Nepozornost ostatních účastníků provozu
Pokud už si řidiči všimnou sanitky za sebou, obvykle se snaží uhnout nebo vytvořit záchranářskou uličku. Potíž je v tom, že mnohdy vůbec nereagují, protože si čtou zprávy v mobilu nebo mají na uších sluchátka. Záchranáři také upozorňují, že od ostatních nevyžadují zastavení na místě, kde zrovna jsou, ale hlavně uvolnění cesty. Pokud zastaví v zúžení, není jak je objet. Klidně i za cenu, že ostatní zrychlí, nebo opatrně najedou do křižovatky. A pozor – záchranářská ulička by měla tvořit asi 3 metry!
Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.
