ORLEN Unipetrol v Praze otevřel první veřejnou samoobslužnou vodíkovou stanici
Do roku 2030 by v Česku mělo vyrůst dalších 28 vodíkových plnících stanic ORLEN Unipetrol, celkově by jich mělo být kolem osmdesáti.
Rafinérská a petrochemická skupina ORLEN Unipetrol dnes slavnostně otevřela první veřejnou samoobslužnou vodíkovou plnící stanici na pražském Barrandově, která vznikla u tradiční čerpací stanice ORLEN Benzina. Jde přitom o jeden z mnoha vodíkových projektů, které společnost v České republice připravuje.
Veřejná samoobslužná vodíková stanice má otevřeno non-stop a umožňuje jak plnění osobních automobilů a dodávek, které mohou využít tlaku až 700 barů, tak i nákladních vozů a autobusů, které mohou využít plnící tlak až 350 barů.
Úplné naplnění nádrže osobního automobilu o objemu 5 – 6 kilogramů vodíku by mělo trvat okolo 3 – 5 minut, naplnění nádrže autobusu o objemu cca 30 kilogramů by pak mělo trvat okolo 10 minut. Ve srovnání s nabíjením elektromobilů se tak bavíme o výrazně kratších časech. Zásobník má přitom kapacitu 100 kg vodíku a jeho opětovné doplnění trvá kolo 2,5 až 4 hodin.
Cena za 1 kilogram vodíku je v současnosti 278 Kč, jde však o zaváděcí cenu, platnou až do odvolání. Pro zajímavost uveďme, že Toyota Mirai má zásobník o kapacitě 5,6 kilogramu, jehož naplnění by tedy mělo stát 1557 korun. Dojezd s plnou nádrží by se pak měl pohybovat okolo 650 kilometrů.
Provozní náklady tedy nejsou vůbec špatné, s rozvojem využití vodíku v dopravě by však mohly ještě dál klesat. Plnící stanice je přitom samoobslužná, takže lze zaplatit bezhotovostně pomocí QR kódu přímo u stojanu. Zákazníci však mohou využít i obchod čerpací stanice.
„Postupně realizujeme cíle našeho strategického rozvoje směrem k emisní neutralitě, které chceme dosáhnout nejpozději do roku 2050. Klademe důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativní zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Jen do roku 2030 investujeme tímto směrem 35 miliard korun,“ popsal rozvojové plány skupiny ORLEN Unipetrol její generální ředitel Tomasz Wiatrak.
Novou vodíkovou stanici by již v blízké budoucnosti měl začít využívat i vodíkový autobus, jehož dvouletý testovací provoz v Praze by měl odstartovat pravděpodobně již na přelomu dubna a května. Vodíkové autobusy by tak měly doplnit již elektrifikované dopravní prostředky v Praze, tedy tramvaje a trolejbusy, čímž přispějí k diverzifikaci bezemisního pohonu v rámci MHD.
Na některých linkách pražské hromadné dopravy je navíc vodík ideálním palivem, zejména kvůli vyššímu kilometrovému nájezdu a nutnosti zdolávat kopcovitý terén, kde spotřeba paliva roste. Vodíkový autobus by však bylo možné během pár minut dotankovat a znovu vyslat na jeho trasu.
Do roku 2030 plánuje společnost ORLEN Unipetrol postavit v České republice celkem 28 vodíkových plnících stanic a dva vodíkové distribuční terminály pro železniční dopravu v Litvínově a Neratovicích. Zhruba 26 vodíkových plnících stanic by mělo vyrůst také na Slovensku.
Stanice by měly být zásobovány ze čtyř terminálů, které budou mít dosah zhruba 150 kilometrů. Kromě terminálů v Litvínově a Neratovicích se tak výhledově počítá také s výstavbou terminálu na Moravě a Slovensku. Pro poslední dva jmenované terminály ale společnost ORLEN Unipetrol zatím hledá vhodné partnery a lokace.
Výstavbu vodíkové stanice na Barrandově podpořilo v rámci Operačního programu doprava 2 také ministerstvo dopravy. „Dle současného plánu čisté mobility by v České republice do roku 2025 mělo být 12 vodíkových stanic a 80 stanic pak do roku 2030,“ řekl ministr Martin Kupka. Jak ovšem dodal, podle aktuální podoby návrhu evropského nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva bude zřejmě potřeba vybudovat vodíkovou infrastrukturu každých 200 km na hlavní síti TEN-T. „V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility,“ uvedl ministr Kupka. Vodík by tak v budoucnosti mohli mít důležitou roli v moderní české energetice.
„Vodík v následujících letech doplní bateriovou elektromobilitu a bude hrát stále významnější roli nejen v osobní, ale především v hromadné dopravě a přepravných službách na silnici i železnici. Ročně v našich rafinériích vyprodukujeme 80 tisíc tun vodíku a již máme rozpracovány konkrétní plány na produkci vodíku za pomoci elektrické energie s ekologicky čistých zdrojů, jako je slunce, vítr nebo teplo v zemské kůře. Do roku 2030 chceme vyrábět 4,5 tisíce tun vodíku s nízkou uhlíkovou stopou, což představuje pohon pro zhruba 30 tisíc automobilů,“ uzavřel Tomasz Wiatrak.
