Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

ORLEN Unipetrol v Praze otevřel první veřejnou samoobslužnou vodíkovou stanici

ORLEN Benzina H2 Barrandov
ORLEN Benzina H2 Barrandov
ORLEN Benzina H2 Barrandov
ORLEN Benzina H2 Barrandov
36 Fotogalerie
Diskuze (100)

Do roku 2030 by v Česku mělo vyrůst dalších 28 vodíkových plnících stanic ORLEN Unipetrol, celkově by jich mělo být kolem osmdesáti.

Rafinérská a petrochemická skupina ORLEN Unipetrol dnes slavnostně otevřela první veřejnou samoobslužnou vodíkovou plnící stanici na pražském Barrandově, která vznikla u tradiční čerpací stanice ORLEN Benzina. Jde přitom o jeden z mnoha vodíkových projektů, které společnost v České republice připravuje.

Veřejná samoobslužná vodíková stanice má otevřeno non-stop a umožňuje jak plnění osobních automobilů a dodávek, které mohou využít tlaku až 700 barů, tak i nákladních vozů a autobusů, které mohou využít plnící tlak až 350 barů.

Video placeholder
Otevření první samoobslužné veřejné plnicí stanice na vodík, Orlen Benzina Barrandov • Zdroj: Orlen Unipetrol

Úplné naplnění nádrže osobního automobilu o objemu 5 – 6 kilogramů vodíku by mělo trvat okolo 3 – 5 minut, naplnění nádrže autobusu o objemu cca 30 kilogramů by pak mělo trvat okolo 10 minut. Ve srovnání s nabíjením elektromobilů se tak bavíme o výrazně kratších časech. Zásobník má přitom kapacitu 100 kg vodíku a jeho opětovné doplnění trvá kolo 2,5 až 4 hodin.

Cena za 1 kilogram vodíku je v současnosti 278 Kč, jde však o zaváděcí cenu, platnou až do odvolání. Pro zajímavost uveďme, že Toyota Mirai má zásobník o kapacitě 5,6 kilogramu, jehož naplnění by tedy mělo stát 1557 korun. Dojezd s plnou nádrží by se pak měl pohybovat okolo 650 kilometrů.

Provozní náklady tedy nejsou vůbec špatné, s rozvojem využití vodíku v dopravě by však mohly ještě dál klesat. Plnící stanice je přitom samoobslužná, takže lze zaplatit bezhotovostně pomocí QR kódu přímo u stojanu. Zákazníci však mohou využít i obchod čerpací stanice.

Postupně realizujeme cíle našeho strategického rozvoje směrem k emisní neutralitě, které chceme dosáhnout nejpozději do roku 2050. Klademe důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativní zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Jen do roku 2030 investujeme tímto směrem 35 miliard korun,“ popsal rozvojové plány skupiny ORLEN Unipetrol její generální ředitel Tomasz Wiatrak.

Novou vodíkovou stanici by již v blízké budoucnosti měl začít využívat i vodíkový autobus, jehož dvouletý testovací provoz v Praze by měl odstartovat pravděpodobně již na přelomu dubna a května. Vodíkové autobusy by tak měly doplnit již elektrifikované dopravní prostředky v Praze, tedy tramvaje a trolejbusy, čímž přispějí k diverzifikaci bezemisního pohonu v rámci MHD.

Na některých linkách pražské hromadné dopravy je navíc vodík ideálním palivem, zejména kvůli vyššímu kilometrovému nájezdu a nutnosti zdolávat kopcovitý terén, kde spotřeba paliva roste. Vodíkový autobus by však bylo možné během pár minut dotankovat a znovu vyslat na jeho trasu.

Video placeholder
Představení druhé generace vodíkové Toyoty Mirai • Zdroj: Toyota

Do roku 2030 plánuje společnost ORLEN Unipetrol postavit v České republice celkem 28 vodíkových plnících stanic a dva vodíkové distribuční terminály pro železniční dopravu v Litvínově a Neratovicích. Zhruba 26 vodíkových plnících stanic by mělo vyrůst také na Slovensku.

Stanice by měly být zásobovány ze čtyř terminálů, které budou mít dosah zhruba 150 kilometrů. Kromě terminálů v Litvínově a Neratovicích se tak výhledově počítá také s výstavbou terminálu na Moravě a Slovensku. Pro poslední dva jmenované terminály ale společnost ORLEN Unipetrol zatím hledá vhodné partnery a lokace.

Výstavbu vodíkové stanice na Barrandově podpořilo v rámci Operačního programu doprava 2 také ministerstvo dopravy. „Dle současného plánu čisté mobility by v České republice do roku 2025 mělo být 12 vodíkových stanic a 80 stanic pak do roku 2030,“ řekl ministr Martin Kupka. Jak ovšem dodal, podle aktuální podoby návrhu evropského nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva bude zřejmě potřeba vybudovat vodíkovou infrastrukturu každých 200 km na hlavní síti TEN-T. „V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility,“ uvedl ministr Kupka. Vodík by tak v budoucnosti mohli mít důležitou roli v moderní české energetice.

Video placeholder
Martin Vaculík, upoutávka na Premium • Zdroj: Auto.cz

Vodík v následujících letech doplní bateriovou elektromobilitu a bude hrát stále významnější roli nejen v osobní, ale především v hromadné dopravě a přepravných službách na silnici i železnici. Ročně v našich rafinériích vyprodukujeme 80 tisíc tun vodíku a již máme rozpracovány konkrétní plány na produkci vodíku za pomoci elektrické energie s ekologicky čistých zdrojů, jako je slunce, vítr nebo teplo v zemské kůře. Do roku 2030 chceme vyrábět 4,5 tisíce tun vodíku s nízkou uhlíkovou stopou, což představuje pohon pro zhruba 30 tisíc automobilů,“ uzavřel Tomasz Wiatrak.

Vstoupit do diskuze (100)