Před 70 lety začala éra muscle cars. Odstartovalo ji tohle auto
Snad každý, koho jen trochu zajímají auta, ví, co jsou muscle cars. Letos je to ale 70 let od představení vozu, který éru rychlých strojů s vidlicovým osmiválcem pod kapotou odstartoval.
Není to samozřejmě tak jednoduché, historie není černobílá a platí to i o dějinách automobilismu. Někdo například za první muscle car pokládá až Pontiac GTO z roku 1964. GTO bylo zvláštním provedením Pontiacu LeMans, který za příplatek (tehdy 295 dolarů) udělal z běžného modelu poněkud zábavnější, rychlejší a hlučnější automobil..
Součástí balíčku totiž nebyla jen loga GTO, ale zákazník dostal také 6,4litrový osmiválec o výkonu 242 kW, třístupňovou manuální převodovku s řadičkou Hurst ukotvenou k podlaze, tužší odpružení nebo větší kola. A k dispozici byl ještě jeden paket s výkonnějším motorem (260 kW), čtyřstupňovým manuálem či samosvorným diferenciálem. Plně vybavené GTO stálo tehdy 4.500 dolarů a vážilo asi 1.600 kilogramů.
Cesta do historie
Předchozí odstavec dokonale ukazuje, o čem jsou muscle cars – jde o víceméně běžné modely, vybavené velkým a výkonným osmiválcem a úpravami, které měly zlepšit jízdní vlastnosti.
Jenže i když Pontiac GTO zřejmě naplno odstartoval muscle cars mánii, nebyl první, kdo s podobným receptem přišel. Pokud půjdeme časem zpátky, narazíme na různé „performance“ verze vozů jako Ford Galaxie (provedení R-code dalo čtvrt míli za 12 sekund, což je úžasný výkon), Chevrolet Impala či Dodge Dart.
Potkáme i Chrysler C-300 z roku 1955, který nabízel 224 kW a ve své době byl nejvýkonnějším americkým vozem (a také tak zajímavým, že si zaslouží vlastní článek). První polovině 50. let zase vládl známý Hudson Hornet.
Ale počátek najdeme v roce 1949 u vozu jménem Oldsmobile 88. Tenhle model vznikl tak, že automobilka do relativně obyčejného a kompaktního auta – tedy na americké poměry, Olds 88 vyráběný jako sedan, coupé, kabriolet a kombík na délku měřil přes 5,1 metru – nacpala velký pětilitrový vidlicový osmiválec Rocket z většího Oldsmobilu 98. Tehdy šlo o neobvyklý krok, V8 byly určeny hlavně těm největším a nejluxusnějším vozům.
Byl to hit
Z dnešního pohledu se zdá výkon 101 kW a točivý moment 384 Nm na pětilitrový motor směšný, ale na konci 40. let šlo o hodně zajímavá čísla, zvlášť v běžném a poměrně dostupném modelu. Stejně tak byla tenkrát úžasná akcelerace, „osmaosmdesátka“ zrychlovala z klidu na 60 mil za hodinu (96 km/h) za 13 sekund. Maximálka činila 156 km/h.
Tohle všechno znamenalo, že Oldsmobile najednou prodával auto, které nemělo konkurenci. A byl to hit. O 88 byl velký zájem a pro mnoho lidí se stala vysněným vozem. Olds byl dokonce inspirací pro píseň Rocket 88, kterou nahrál Jackie Brenston a jeho doprovodná kapela Delta Cats (což bylo uskupení s muzikanty známými také pod jménem Ike Turner's Kings of Rhythm). Skladbu někteří odborníci považují za vůbec první rock'n'rollovou píseň na světě.
Oldsmobile 88 byl také mimořádně úspěšným závoďákem, a to v tehdy mladé sérii NASCAR, v níž jezdila sériová auta. V sezoně 1949 „osmaosmdesátka“ ovládla šest z devíti závodů, deset z devatenácti o rok později a dvacet z jedenačtyřiceti v sezoně 1952. Její nadvládu pak převzal Hudson Hornet.
Závodní úspěchy Oldsmobilu pomohly s prodeji, automobilka tak mohla uplatnit slavný prodejní fígl – „vyhrát v neděli, prodat v pondělí“.
Oblibu Oldsmobilu 88 samozřejmě zaznamenala i konkurence, takže postupem času tomuto pionýrovi přibývala konkurence. Éra klasických muscle cars (k nimž se přidaly i kompaktnější vozy označované jako pony cars, například Ford Mustang či Chevrolet Camaro) vrcholila v 60. letech, v 70. ji pak výrazně utlumila ropná krize. Ale naštěstí muscle cars nezabila úplně, v 90. letech se totiž americké sporťáky s obřími osmiválci znovu dostaly do módy. A za to všechno můžeme poděkovat Oldsmobilu a jeho odvážnému nápadu nacpat pod kapotu jednoho běžného modelu velkou V8.