Před šedesáti lety si nechal Nils Bohlin patentovat tříbodový bezpečnostní pás

V současnosti patří bezpečí posádky k hlavním a zároveň ostře sledovaným parametrům, které si žádná automobilka nedovolí podcenit. Dnešní modely vozů jsou vybavené řadou bezpečnostních asistentů a musí splňovat nařízení, jejichž cílem je snížit počet úmrtí a vážných zranění na silnicích.

V motorových vozidlech jsou používány aktivní a pasivní prvky bezpečnosti. Mezi ty aktivní patří systémy a technická zařízení, která se snaží zabránit či předejít dopravním nehodám. Jsou to například protiblokovací brzdový systém ABS, elektronický stabilizační systém ESP nebo vozidlo s autonomním (samořiditelným) řízením. Pasivní prvky mají za úkol minimalizovat následky nehody. Patří k nim zvýšená tuhost karosérie, bezpečnostní pásy, opěrky hlavy či airbagy.

K základním a také nejdůležitějším prvkům pasivní bezpečnosti v automobilech patří bezpečnostní pás. Patent na bezpečnostní pás, který však ještě nebyl určen k použití v automobilech, obdržel již v roce 1885 Američan Edward Claghorn. V roce 1903 vynalezl francouzský průmyslník Louis Renault pětibodový pás pro automobily a v dnešní době používaný tříbodový pás zkonstruoval Švéd Nils Bohlin a poprvé jej použila švédská automobilka Volvo v roce 1959. Bohlinův systém se skládá z bederního a diagonálního pásu a má geometrii tvaru písmene V. O deset let později byly do povinné výbavy automobilů zařazeny opěrky hlavy.

Před devastujícím poraněním o části interiéru vozu chrání posádku airbag - látkový vak, který se při srážce naplní vzduchem. Airbag vynalezl Američan John Hetrick v roce 1952 a následujícího roku si jej nechal patentovat. V roce 1973 se americký vůz Oldsmobile Toronado stal prvním vozem, ve kterém si mohli zájemci airbag koupit. V Evropě patří prvenství Mercedesu, který přišel s tímto bezpečnostním prvkem v roce 1980. Airbagy v dnešní době chrání nejen řidiče a spolujezdce, ale i posádku na zadních sedadlech.

Německá firma Bosch přišla v roce 1978 s elektronickým protiblokovacím brzdovým systémem ABS, prvním vozem vybaveným tímto zařízením se stal Mercedes-Benz W116. Původně bylo ABS vyvíjeno pro letadla, aby se dosáhlo lepší ovladatelnosti při brzdění. Postupem času se ABS rozšířilo o další stabilizační systémy pomáhající zvýšit ovladatelnost vozů.

Systémy ABS: Umění brzdit i řídit

Zhruba od roku 2013 se ve větší míře začala objevovat v normálním provozu autonomní (samořiditelná) auta. Takové vozidlo nepotřebuje ke svému provozu řidiče a orientuje se zcela za pomoci počítačových systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu. Sledování okolí může probíhat různě, například radarovými systémy, pomocí GPS či počítačového vidění. Míra autonomie aut se udává na škále od nuly do pěti, kdy nejvyšší stupeň znamená naprostou samostatnost stroje. Vývoji podobných aut se venuje společnost Uber, technologický gigant Google, výrobce elektromobilů Tesla Motors či klasické automobilky. K několika smrtelným nehodám autonomních vozidel již došlo, v březnu 2018 toto vozidlo v USA zabilo chodkyni.

Vyspělé bezpečnostní technologie by měly podle Evropského parlamentu být v blízké budoucnosti nedílnou součástí povinné výbavy automobilů. Jedním z bezpečnostních prvků, které by měly být po roce 2022 do automobilů zavedeny, je například systém inteligentní regulace rychlosti (ISA), který řidiče na základě sledování map a rozpoznání dopravních značek upozorní na překročení povolené rychlosti. K dalším povinným záchranným systémům by měly patřit pokročilý systém nouzového brzdění a rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, systém nouzového udržování vozidla v jízdním pruhu, detekce zpětného chodu, snadnější montáž alkoholového imobilizéru a signál nouzového brzdění. Přibýt by mohla také černá skřínka, která by zaznamenala údaje o případné nehodě.

Přednárazové bezpečnostní systémy: Chytré, drahé a brzy povinné!

Nezávislé testování bezpečnosti automobilů zajišťuje od roku 1997 v Belgii založené konsorcium evropských ministerstev dopravy, automobilových klubů a svazů pojišťoven Euro NCAP (Evropský program testování nových vozidel). Tato organizace provádí nárazové testy aktuálních modelů, kromě vyhodnocení nárazových zkoušek se do celkového hodnocení zahrnují i systémy aktivní bezpečnosti. Testovaným vozům uděluje Euro NCAP hodnocení v podobě hvězdiček za bezpečnost, maximální počet je pět hvězdiček. K nejbezpečnějším značkám v tomto hodnocení patří dlouhodobě Lexus, Mercedes-Benz, Volvo či Volkswagen. Pětihvězdičkové hodnocení si v minulosti vysloužili také modely Škoda Fabia, Rapid, Octavia, Kodiaq či Scala. Naopak, prvním vozem, který v testu nedostal žádnou hvězdičku, se v roce 2017 stal Fiat Punto.

V letech 2001 až 2017 se v souvislosti s technologickým a společenským pokrokem počet úmrtí při dopravních nehodách v Evropě podle informací Evropského parlamentu snížil o 57,5 procenta. V poslední době ale počty smrtelných nehod již dramaticky neklesají. V roce 2017 měly podle statistik nejbezpečnější silnice Švédsko, Spojené království a Nizozemsko, zatímco Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko se umístily na nejspodnějších příčkách.