Alko kalkulačka Naplavka 2019
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Přednárazové bezpečnostní systémy: Chytré, drahé a brzy povinné!

Martin Frei Martin Frei 13. 7. 2019
6
11
Zobrazit náhledy (6)
Krátkovlnný lidar City Safety Drive ve Škodě Citigo.

Pokud brzdnou vzdálenost neudržíte sami, měly by vám pomoci systémy prevence střetu, které budou v EU brzy povinné.

Chystanému balíku opatření, kterými nás chce Unie chránit před sebou samými, jsme se ve Světě motorů už věnovali. Kromě udržování v jízdním pruhu, které půjde aspoň vypnout, nebo pípání upozorňujícího na překročení rychlosti, které vypnout nepůjde, jde také o samočinné nouzové brzdění, obvykle označované zkratkou AEB (z anglického Autonomous Emergency Braking). Pro nové modely začne povinnost platit příští rok, na podzim 2022 pro všechny prodávané vozy.

Jako každá bezpečnost z donucení budí i tento krok rozpory. Že systém v řadě případů pomůže nehodě předejít nebo ji zmírnit, je jistě bez diskuse. Částečně to ale platí i opačně. Otrocky uvažující počítač, který zadupne brzdy pokaždé, když vám někdo z vedlejšího pruhu vjede trochu těsněji, může zejména při jízdě v koloně nadělat víc škody než užitku. Setkali jsme se i s tím, že se systém v plné rychlosti na dálnici splašil úplně bez příčiny. Naštěstí za námi nikdo nejel. A do třetice žádná chytrá věc není zadarmo. Radar schovaný za nárazníkem stojí třeba na aktuální Škodu Fabia 17.500 Kč, což i běžné městské ťukance značně prodraží. Doufejme, že s rostoucí masovostí technika ještě trochu zlevní.  

Starší než si myslíte

Vysoká cena bránila sériovému nasazení radarového hlídače už před neuvěřitelnými 60 lety. Jako první jím byla vybavená studie Cadillac Cyclone z roku 1959. Trvalo čtyři dekády, než radary a lidary (čidla snímající odraz světelného paprsku) zlevnily na takovou úroveň, aby se mohly objevit alespoň v luxusních autech: v roce 1995 v Mitsubishi Diamante, o dva roky později následoval Lexus LS.

Jenže se objevil další problém – bez pravé nohy řidiče nebylo tlaku v brzdách, a tak obě zmiňovaná auta uměla při detekci překážky pouze ubrat plyn. Dalšímu vývoji pomohla nešťastná událost – převrácení Mercedesu třídy A v losím testu z října 1997. Následné masové nasazení stabilizačního systému přineslo potřebné zlevnění, díky němuž dnes najdeme ESP i v maličké Škodě Citigo. Odtud je už jen krok k tomu, aby všechna auta dokázala přibrzdit, když hrozí srážka.

Kromě Bruselu prosazuje nouzové brzdění také organizace NCAP, která přiděluje známé hvězdy za bezpečnost. Do testovací procedury je začlenila v roce 2014 a požaduje schopnost reagovat do 50 km/h. Proto systémy AEB jsou někdy, ale ne vždy spojené s radarovým adaptivním tempomatem, který zvládne i rychlosti vyšší. Jak se zatím technologie rozšířila, ukazujeme několika příklady ze současných modelů nižší střední třídy.

Krátké vlny nestačí

Ne všechny systémy nouzového brzděníjsou založeny na radaru. Některé používají kamery, například Subaru Eyesight nebo Audi Pre Sense City. Nejjednodušší pak spoléhají na takzvaný krátkovlnný lidar, třeba City Safety Drive ve Škodě Citigo. Tím je však rozsah reakcí omezený na 10 m před vozidlem a rychlost 30 km/h, což chystaným předpisům nebude stačit.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Re: Před nárazem...
| 15. 7. 2019
Je to dost smutnej pocit vzpomenout si na historii toho jak se auto.cz. Dříve celkem přínosná debata se změnila na exhibicionismus několika málo jedinců snažící se vyřvat ze sebe svůj vztek praměnící z nedostatečnosti. :-(
Re: Re: Kolizne brzdenie
| 14. 7. 2019
Presne o tom to je. Rozny vyrobca ma svoju technologiu ako to ma riesene a treba si nieco o tom pozistovat ak nechce byt clovek prekvapeny. Naviac ten priklad ako sa predomna zaradi tesne auto a system mi dupne na brzdu je ukazka nezvladnutej technologie pripadne auto nema dalsi vyhodnocovaci prvok. Standardne totizto radar musi auto chytit ovela skor a zistit rozdiel rychlosti pricom musi ist rychlejsie ako vozidlo pred nim a tudiz sa priblizujeme vysokym rozdielom rychlosti. V prvej faze na to len upozorni bud zvukovo/graficky, v druhej faze ak vodic nereaguje tak ide na brzdu. Prva faza sa mze za urcitych okolnosti preskocit, ale to uz ide o krizovu situaciu. Ak sa predomna zaradi napriklad auto, system sice moze vyhodnotit prekazku, ale zisti, ze objekt sa vzdaluje = nebude brzdit, preco by to robil. Pracuje to na milise***vej urovni, co je stale radovo menej nez vobec reakcny cas vodica.
Avatar - _beta
Re: Kolizne brzdenie
| 14. 7. 2019
Manuál treba študovať.
Človek sa tam v rôznych autách dočíta rôzne veci.
Napríklad nie každý systém spozoruje stojace auto, len spomalujúce auto. Že cyklista môže byť nespozorovaný. Že v snežení sa znižuje citlivosť. Že keď nasneží na radar tak sa systém vypne (informácie o tom sú na prístrojovej doske).
Že existujú rôzne verzie aeb. City, Interurban, Extraurban.
Avatar - _beta
Re: Článok plný nezmyslov
| 14. 7. 2019
Presne tak.
Klimatizácia, tempomat, abs, ESP, brzdový asistent, ... samostmavovacie zrkadlo, dažďový senzor, elektrické okná, parkovacie senzory.
Toto všetko je v aute za 10-12 tisíc eur v základnej výbave.
Pred nie tak dávnou dobou len vymenovaná výbava stála tých desať tisíc ako príplatky v luxusnej triede.
Článok plný nezmyslov
| 14. 7. 2019
Začínam mať dojem, že články o autách už píšu cvičené opice.
95 % vodičov sú normálni, žiadni "majstri sveta". Sú to vodiči, ktorí sa chcú dostať z bodu A do bodu B. A každý systém, ktorý im pomôže čo i len raz v živote zabrániť nehode, je pre nich užitočný. A tí "majstri sveta", ktorým elektronika tak vadí, nech si tie systémy odpoja alebo nech si kúpia veterána bez týchto systémov.
Ďalším neustále opakovaným nezmyslom je cena. Teda že ak nejaký nepovinný systém stojí TERAZ 17.500 kaček, tak potom, čo sa statne povinným sa automaticky o túto cenu zvýši cena auta.
Keby to tak naozaj fungovalo, tak taká Fabia v základnej výbave by musela teraz stáť aspoň pol milióna, pretože všetky dnes povinné systémy boli kedysi v minulosti príplatkové.
Na povinnú a príplatkovú výbavu sa vzťahuje úplne iná cenová politika. Ak je niečo súčasťou povinnej výbavy, tak si automobilka dáva na to maržu ako na celé auto - teda len relatívne málo. Na "holátkach" nezarába žiadna automobilka. Najväčšiu smotanu zlížu práve na výbave príplatkovej. Pretože na to sa dáva neporovnateľne väčšia prirážka ako na výbavu základnú. Nie je to tak dávno čo BMW žiadalo za USB konektivitu rádia 300 eúr.
Okrem toho, elektronické systémy zdieľajú veľa komponentov spoločných - ABS, ESP, BAS či automatické brzdy používajú tie isté komponenty. Len napr. to brzdenie je doplnené ešte o radar a softvér.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku