Příběhy zaniklých značek: Talbot – Z Británie do Francie a zpět

Skupina PSA v poslední fázi své samostatné existence, před fúzí s automobilkou Fiat Chrysler Automobiles do koncernu Stellantis, čítala pět značek, Citroën, DS, Peugeot a Opel/Vauxhall. Do jejího portfolia ale kdysi patřily i další značky, Simca a Talbot. A právě druhou jmenovanou jsme se rozhodli připomenout.

Historie dnes už neexistujícího Talbotu je přitom velice bohatá a komplikovaná. Datuje se až do roku 1903, ve své době šlo tedy o jednu z nejstarších automobilek na světě. Založili ji ve Velké Británii Charles Chetwynd-Talbot a Adolphe Clément-Bayard, proto původně nesla jméno Talbot-Clément.

Dávné počátky

Už během meziválečného období však firma prošla zajímavým vývojem. Nejprve ji po první světové válce koupil francouzský výrobce vozů značky Darracq, který po následném koupení automobilky Sunbeam vytvořil subjekt S T D Motors (Sunbeam Talbot Darracq). Tím se vozy Darracq přejmenovaly právě na Talbot. Dlouhého trvání ale tato společnost neměla, v polovině třicátých let se zase rozpadla. Londýnskou továrnu Talbotu koupila automobilka Rootes, zatímco tu pařížskou zase italský podnikatel Antonio Lago. Jestliže on značku zachoval a začal nabízet auta s označením Talbot-Lago, Rootes značku Talbot v padesátých letech postupně utlumil. Pod jeho křídla totiž patřily i třeba značky Hillman, Humber nebo Sunbeam.

Naopak Talbot-Lago rozkvétala. Budovala si renomé výrobce úspěšných závodních aut a luxusních osobních aut, o což se snažila i po druhé světové válce. V roce 1950 dokonce závodila ve Formuli 1. Ve válce vyčerpané Evropě ale tolik prostoru na takové automobily nebylo, a tak firma těžce hledala zákazníky. I proto se postupně dostávala do finančních problémů.

Ambiciózní projekt skončil krachem

I proto firmu Antonio Lago musel prodat, aby definitivně nezbankrotovala. V roce 1959 se tak stala součástí automobilky Simca, francouzský výrobce původně založený Fiatem a řízený dlouhá léta Henrim Pigozzim. Ta v té době zažívala úspěšné období, během padesátých let si vybudovala pozici druhé největší automobilky ve Francii, hned za Renaultem. Tehdy byla tudíž větší než Peugeot nebo Citroën.

To nejlepší od mrtvých značek: Simca – Padlá francouzská hvězda

Právě tyto úspěchy zaujaly automobilku Chrysler, která se snažila navýšit své zastoupení na tehdy obchodně velice zajímavém evropském trhu, a tak na přelomu padesátých a šedesátých let postupně navyšovala svůj podíl v Simce. Ten postupně vykupovala od Fordu a Fiatu, automobilek, které tehdy Simcu vlastnily. V roce 1964 navíc Chrysler koupil i britského výrobce Rootes, čímž se obě někdejší části Talbotu po letech opět spojily dohromady. Tímto způsobem tak vznikla divize Chrysler Europe.

Ambiciózní projekt byl ale všechno, jen ne úspěšný, Chrysler Europe od počátku trápily finanční problémy, evropská divize nedokázala vydělávat, což na americkém ústředí logicky vadilo. I v USA totiž Chrysler bojoval s finančními trably. Vedení tak muselo přistoupit k radikálnímu řezu a Chrysler Europe v roce 1978 prodalo, a to do rukou tehdy relativně mladé francouzské automobilky PSA. Ta totiž vznikla spojením Citroënu a Peugeotu jen čtyři roky předtím. Neúspěch Chrysler Europe přitom dokazuje fakt, že ji PSA koupilo v nominální hodnotě jednoho amerického dolaru, s tím, že zároveň převezme nesplacené dluhy.   

Řídili jsme Talbot Horizon Sherlock. Tento pozapomenutý hatchback je překvapivě dobré auto

Pro PSA bylo převzetí Chrysler Europe zajímavým krokem. Na jedné straně se zbavilo potenciální konkurence, v podobě francouzské značky Simca, když navíc mohlo využít její zkušenosti v oblasti malých aut s pohonem předních kol, na druhé straně získalo snazší přístup na obchodně zajímavý britský trh, díky britské části Chrysler Europe, respektive dřívějšího Rootes.

Krátké oživení Talbotu

Značky Simca se tak PSA postupně zcela zbavilo a v jejích továrnách začalo vyrábět třeba vozy Peugeot. Naopak oživilo značku Talbot, a to zpočátku pro modely dosud vyráběné v Británii se znaky Chrysleru.

Zpočátku se to jevilo jako dobrý nápad, v roce 1979 šlo o třetí největší automobilku v Británii, po Fordu a British Leyland. I proto tu mohly být i takové vozy jako sporťák Talbot-Matra Murena. V dalších letech ale prodeje Talbotu začaly klesat, i vlivem tehdejší hospodářské recese. Na ústředí PSA se tudíž začalo řešit, zda strategie tří značek – Citroën, Peugeot, Talbot – má smysl, zvlášť když byly obdobně orientované.

Talbot-Matra Murena (1980-1984): Třímístná derniéra

Na začátku osmdesátých let se přitom začalo ukazovat, že PSA Talbotu už moc nevěří, přestože britská divize měla opačný názor – její vedení bylo toho názoru, že britští zákazníci mu budou věrní, díky jeho odkazu na někdejší automobilku Rootes. Poprvé se to potvrdilo s nástupem Peugeotu 309, který se měl podle původních plánů prodávat jako Talbot Arizona. Ten se stal natolik populární, že se pravidelně objevoval mezi deseti nejprodávanějšími vozy ve Velké Británii, což ve výsledku osud Talbotu zpečetilo.

Uvažovaný nástupce Talbotu Samba na základech Citroënu AX tak už na trh nedorazil – tehdy uvedený Peugeot 205 byl natolik populární, že PSA nevidělo smysl prodávat tři různé malé hatchbacky. A když pak bylo výzkumné a vývojové centrum v britském Whitley prodáno Jaguaru, bylo jasno, že Talbot už dlouhého trvání mít nebude. Stejně tak už PSA nepočítalo s vozy vyvíjenými přímo ve Velké Británii.

To se potvrdilo už v následujících letech. V roce 1986 tak definitivně skončila výroba malého hatchbacku Talbotu Samba, o rok později skončil kompaktní Horizon. Zůstal tak už jen užitkový Talbot Express, který nakonec vydržel až do roku 1994. To už ale ani nešlo o vlastní dílo, vždyť se jednalo o bratra první generace Fiatu Ducato. A tím se historie Talbotu uzavřela.

Možný návrat

Na počátku nového milénia se tedy zdálo, že se Talbot vrátí na scénu. Skupina PSA totiž zvažovala založení značky specializované na levné automobily, a to v reakci na úspěch Dacie konkurenčního Renaultu. Ta měla nést právě jméno Talbot, případně Simca. Z těchto plánů ale nakonec nic nebylo, uvedené levné sedany nakonec nesly loga již nabízených značek – Citroën C-Elysée a Peugeot 301.

Dnešní doba oživení Talbotu už vůbec nepřeje – Skupina PSA se po fúzi s Fiatem Chrysler Automobiles stala koncernem Stellantis, do něhož patří 14 značek. Ty samy o sobě musejí najít své místo na trhu, aby se dostatečně od sebe odlišily, a tak na vznik dalšího subjektu není prostor. Talbot tedy zůstává historií.