Prodalo se nejdražší clio, malý renault z roku 2004 vyšel na 2,6 milionu Kč
Vlajková loď druhé generace městského renaultu patří po bok sběratelským modelům slavnějších značek. Kompakt s kosočtvercem ve znaku nebyl nikdy dražší.
Sběratelské exempláře v hodnotách desítek i stovek tisíc liber či milionů korun zastupují samá ferrari, lamborghini, bugatti, bentley, jaguary, alfy romeo a podobné speciality. Jak všedně najednou zní tradiční značky vedle nového aukčního rekordu sběratelského renaultu. Francouzská automobilka nepatří mezi stálice drahých dražeb, už vůbec ne mezi pravidelné exponáty nejdražších garáží. Vzhledem k finální prodejní ceně 90 tisíc liber si zaslouží neobyčejné clio postavení v bezprostřední blízkosti muzejních kousků automobilové historie.
Nepřehlédnutelně lakovaný hatchback byl prodán za cenu 17 tisíc liber nad hodnotou dosavadního rekordu, po přepočtu aktuálním kurzem a zaokrouhlení stálo zdánlivě běžné clio dohromady 2,6 milionu českých korun. Závratnou sumu navýšil nízký počet ujetých kilometrů, prvotřídní stav, motor, přidané doplňky a dědictví zahrnující působení jako safety car Clio Cupu a na goodwoodském festivalu rychlosti.
Počítadlo nájezdu ukazuje cca 17 tisíc mil neboli 27.359 kilometrů, což je zhruba 1.500 kilometrů ročně. Nicotná porce je doložena obsáhlou servisní historii, například o motor se starali výhradně specialisté Renaultu. Maximální péčí se leskne kožený interiér potažený neporušenou kůží kombinovanou s alcantarou, nádech luxusu byl dopřán pouze 18 podobným automobilům.
Šestiválcového kanárka chtělo 37 zájemců registrovaných na internetovou aukci mezinárodní společnosti Collecting Cars. Zájem vyvolala také příslušnost vozu k jedné z limitovaných edicí, parametry Phase 2 dostalo v letech 2003 až 2005 pouze 1.309 silničních exemplářů. Ještě omezenější je nabídka originálů ukrývaných v garáží před stárnutím možná až jedovatého laku „Acid Yellow“. Individuální design byl dokončen pouze u 21 kusů, z toho osm vyjelo s pravostranným řízením.
Další zvláštností je šestiválcový motor umístěný za sedadly řidiče a spolujezdce. Výhradně dvoumístný vůz neměl konkurenci, nikoho nenapadlo vymontovanou zadní lavici nahradit uprostřed uloženým vidlicovým šestiválcem o objemu tří litrů. Bezprecedentní zástavba generovala 188 kW (255 koní) při 7.150 otáčkách, točivý moment 300 Nm gradoval o něco níže na úrovni 4.650 otáček. Energie V6 roztáčela zadní nápravu, při správném řazení šestistupňovým manuálem byla stovka dostupná za 5,8 sekundy. Maximální tempo široce rozkročeného clia dosahovalo 240 km/h.
V kombinaci s relativně lehkou karoserií (1.475 kg), malým množstvím elektronických asistentů a (ne)přilnavosti předních kol se přemotorovaný městský model stával neovladatelným zejména na rychlejších pasážích smáčených nebo zledovatělých cest. Silnice byly kolikrát příliš kluzké i pro osmnáctipalcové kola 205/40 vepředu a 245/40 vzadu. Před množstvím zničených aut neochránily ani čtyřpístkové brzdy s disky velikosti 330 mm na neposlušném předku.
Edward Lovett za Collecting Cars okomentoval rekordní dražbu slovy: „Příklady Clia V6 s nízkým nájezdem kilometrů je stále těžší najít a tento konkrétní vůz představoval pravděpodobně neopakovatelnou kombinaci výjimečně vzácných barev, celokoženého interiéru a vynikající historie. Bylo by spravedlivé říct, že výsledek předčil řadu očekávání, což ukazuje sílu aukcí sběratelských vozů. Neexistuje žádný limit pro to, jak vysoko se může nabídka vyšplhat.“
