Rozhovor s komentátorem Jaromírem Bosákem: Vedle manželky usnu!
Sportovní komentátor Jaromír Bosák je známý svými neotřelými hláškami. Spoustu z nich jich vysypal i v rozhovoru pro Svět motorů. Co ho za volantem vytáčí? Kdy se nestihl autem dostat na zápas? A jaké má při řízení rituály?
U Songova životopisu jsem se dočetl, že má 17 sester a 10 bratrů. Jeho tátu asi moc nebavilo číst si večer knížky, zní jeden ze stovek bonmotů, kterými baví už řadu let televizní diváky sportovních přenosů. Jaký je ale Jaromír Bosák řidič? O tom se rozpovídal pro Svět motorů.
Přenášíte si práci za volant tím, že komentujete ostatní řidiče?
Asi jako každému mi občas něco ulétne. Všechno je to spontánní, vyplave to samo. Byť člověk musí mít podle mě načteno.
Jak vypadaly vaše motoristické začátky?
Autoškolu jsem dělal u dvou svých tehdejších spoluhráčů z Unionu Žižkov. Jeden z nich ji vlastnil, druhý byl instruktor. Vzpomínám, když jsem nerozuměl řazení a delší dobu štrádoval na dvojku, schytal jsem pohlavek. Jinak to ale bylo v klidu na první pokus: jízdy i testy.
Kolik vám tehdy bylo?
Celkem dost: pětadvacet let. A první auto přišlo ještě o osm roků později. Rozhodně jsem v dětství nikdy nepatřil ke klukům, kterým táta půjčuje volant, hrabou se v motorech nebo sledují formule. Nechápal jsem takové, kteří měli ruce od šmíru a vykládali, jak měnili karburátor nebo seřizovali předstih. Proboha, o čem to mluví, říkal jsem se tehdy.
Nezapomněl jste za tu drahnou dobu řídit?
Pochopitelně mi všechno vypadlo z hlavy. Když přišla první křižovatka, zapomněl jsem, že se při brzdění vymačkává spojka. Podařilo se mi tak několikrát spáchat velice napínavé situace. A jistě si dovedete představit, co jsem si asi od řidičů vyslechl…
Člověk si musí najít cestu, jak se uklidnit v takových případech. Čím se hodíte do pohody vy?
Rituálem je pro mě kvalitní muzika. Současně si potrpím na kvalitní zvukovou aparaturu.
Co vám hraje nejčastěji?
Miluju rokenrol. Přiznám se, že když mi ve voze zaduní AC/DC, občas bezděčně přišlápnu plyn.
Takže pokuty létají hlavně za rychlost?
Nijak zvlášť nejančím. Nicméně podruhé musím s pravdou ven. Člověk nejede pokaždé po dálnici těch povolených 130 kilometrů za hodinu. Nota bene pokud jedu komentovat třeba na Slovácko, do Ostravy a stane se to, že čekám hodinu v zácpě. Proto občas ulítnu o trochu víc…
Stihl jste vlastně všechny zápasy?
Bohužel ne. Dva mezinárodní jsem nestihl. První při evropském šampionátu z důvodu atentátu v Manchesteru a u druhého mi vypovědělo služební auto v Belgii. Od té doby jezdím svým.
Jak jste řešil ten problém v Belgii?
Krkolomně. Stál jsem před Lutychem na dálnici a ten pán, co mi zastavil, uměl jen francouzsky. Naštěstí byl šikula a vše spravil, navíc za to nic nechtěl. A ještě jsem si vzpomněl na jeden případ.
Povídejte.
Vydali jsme se do Uherského Hradiště, dálnice byla tradičně zasekaná, tak jsme to v půlce otočili a jeli raději komentovat z Prahy.
Ženě do řízení mluvíte?
Nemluvím do řízení nikomu, protože to sám nesnáším. A ženě tuplem ne. Alena je vynikající řidička. Možná si troufnu tvrdit, že lepší než já. Vedle ní si kdykoliv sednu a během chvíle usnu.
Když náhodou nespíte, co vás na českých motoristech nejvíc rozčiluje?
Pokud vidím, jak někdo používá mobil. Jsem tvrdým zastáncem toho, že kdo píše zprávy nebo kontroluje sociální sítě, měl by přijít o řidičák minimálně na rok. Poněvadž to je ještě horší, než kdyby šoféroval nalitý. Tihle lidé absolutně netuší, co se na silnici děje, nevidí, že jim tam někdo vběhne. To je podle mě jeden z největších prohřešků, který existuje!
Co dalšího?
Když narazím na člověka jedoucího výrazně pomaleji, než je předepsaná rychlost. Další případ představují řidiči kamionů, již mají za zády desítky tun nákladu a dívají se za jízdy na televizi. Za to bych bral taky okamžitě papíry.
Jste typ, co má auto vygruntované?
Kdepak. Automobil je pro mě užitkový předmět, který mě má převézt bezpečně a relativně rychle z místa A do místa B. Opravdu nejsem ten chlap, co ho dennodenně pígluje a třikrát do týdne s ním zamíří do myčky. Mám prostě ve voze užitečný bordel.
Což znamená?
Vím, kam sáhnout, a potřebnou věc najdu. Ať už golfové hole, nebo láhev s vodou, teď jsem tam objevil i nějaké účty.
Jíte a pijete za volantem?
Jelikož jezdím i štreky do ciziny, je pravda, že si sem tam zakousnu housku, napiju se. Mám automat, takže s ním mám jednu ruku volnější.
Kde jsou nejhorší řidiči?
Bláznivá byla Brazílie, potom taky většina jižanských evropských států stojí za to. Mám dojem, že například v Itálii, Portugalsku či Španělsku jsou semafory a dopravní značení jenom nějaká doporučení, kterými se nemusí nikdo řídit. Stejně mám ovšem pocit, že nejhorší motoristy najdeme v naší republice.
Proč si to myslíte?
U nás snad nenajdete nerozkopanou dálnici ani silnici první třídy, což vede k tomu, že jsme vzteklí, agresivní, nevrlí, neurvalí… Víte, denně jezdím do práce nějakých pětatřicet kilometrů a musím si přivstat o hodinu dříve. A to ještě vůbec nemám jistotu, zda dojedu včas, nebo jestli vůbec protnu pomyslný cíl.
Odkud jezdíte?
Máme z Prahy-východ tři cesty, jak se dostat do centra města. Všechny jsou ve stejný čas rozkopané nebo uzavřené. Říkám si, to plánují idioti? Nebo lidé, kteří neumějí číst a psát?
Jaromír Bosák
- Narodil se v roce 1965 ve Františkových Lázních
- Vystudoval gymnázium v Chebu a v roce 1983 nastoupil na Filozofickou fakultu v Praze, již nedokončil. O pět let později začal studovat na Fakultě sociálních věd, kterou úspěšně absolvoval.
- Od roku 1992 pracuje v České televizi (včetně tříleté externí spolupráce). Komentoval pro německou stanici ARD, švédský FilNet a působil také v rádiu Bonton.
- S Markem Ebenem moderoval pořad Největší Čech, s Mahulenou Bočanovou Výzvu, s Lucií Výbornou Autoškolu národa, pro ČT24 také Hydepark.
- Na youtube uvádí seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi pod názvem Ušák.
- Komentoval na sedmi fotbalových mistrovství světa, na šesti ME, pěti letních a čtyřech zimních olympiádách.
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat